Alkoholik

Dobrý den. Alkohol piju uz od cca 15 let. Dnes je mi 25. Vzdy jsme s kamarady pili stylem “do mrtva”. Posledni mozna dva roky uz tolik nepiju, ale prece jen dost casto se k tomu dostanu. Co me ale desi je, ze kdyz jdu nekde na akci a rikam si ze nebudu moc pit a budu se slusne bavit, stane se mi ze se opiju z hodne male davky alkoholu, mam silene okno a naprosto ztracim nad svym chovanim kontrolu a hrozne se ztrapnuju. Vzdy to prijde tak nahle. Citim se uplne v pohode a pak jakoby lusknutim prstu se probudim na druhy den a vubec nevim co se delo. Vzdy kdyz se snazim byt vklidu o to vic to pak je horsi nez kdyz jdu pit a je mi jedno jak dopadnu. Je to znamka toho ze alkohol nademnou prevzal kontrolu? Je take fakt ze jsem za posledni dobu byl hodne vystaveny stresu v praci. Bohuzel ve vsech mym spolecenskych kruzich je alkohol uplne normalni vec takze si uprimne moc nedokazu predstavit zivot bez alkoholu, ale vazne uz mam tech trapasu a alkoholickych oken dost. Chci se normalne zase bavit, uzivat si byt ve spolecnosti a “normalne” pit, s mirou jak vsichni okolo me. Prosim co mam delat? Je mozne se naucit konzumovat alkohol s rozumem? Jeste podotknu ze snad nikdy jsem nepocitoval vylozene potrebu se napit. Dokazu v pohode vydrzet bez alkoholu i mesic. Problem je ze prilezitost si vypit je snad vsude kde prijdu. Vetsinou ale piju jen o vikendech.

Dobrý den, snažím se odvyknout od alkoholu, a chtěla bych se zeptat, zda je nutné postupně zmenšovat množství, není riskantní ze dne na den přestat úplně? Když jsem se o to pokoušela, tak mi bylo hodně špatně psychicky i fyzicky, a musela jsem si dát aspoň skleničkou vína. Za poslední rok denní minimum vína byl dvě skleničky a denní maximum 6lahví vína. A taky, poradíte mi prosím, na které oddělení na poliklinice se mám obrátit, kde by mi udělali testy na chybějící vitamíny v těle a v jakém stavu mám játra? Moc děkuji! MM

Dobrý den, žiju s manželem-umělcem již 20 let, má histrionskou osobnost, takže to nikdy nebylo lehké, nyní jsem navrhla rozchod, protože mi propukly úzkosti, s kterými se léčím. Manžel naléhá, že to dětem nesmíme udělat, odpověděla jsem, že jediné, kdy bych zůstala, je protialkoholní léčba. Pije dvě basy týdně dohromady s vermutem nebo vínem, tvrdý jen u kamaráda jednou týdně. Jako agresivní a ponižující vnímám komunikaci, uhodil mě jen jednou před 8 lety. Reakce na léčení byla zamítavá, ale rozhodl se celý červen nedotknout alkoholu, aby mi dokázal, že problém není u něj. Zajímalo by mě, zda kdyby to dokázal, to něco svědčí o jeho míře alkoholismu a o tom, že to já dramatizuji. Jako piják patří mezi takové ty držáky, co se nemotají, nepadají, neusínají, jen hodně mluví, nemůže přestat, vymýšlí si historky, předvádí se a cokoli ho vytočí. Po příchodu z práce usedne hned k pivu a knize a popíjí až do večera. Moc děkuji za váš názor.

Dobrý den, Jedná se o mého tátu.
Je mu 54 let. Otec pije každý den pivo. Za odpoledne po práci zvládne přibližně 4 piva myslím, že někdy i více. Bohužel to přerostlo v občasné pití tvrdého alkoholu. Trvá to obvykle pár dní. Jakmile mu alkohol dojde tak je 2 dny nepoužitelný. Stává se to přibližně jednou do měsíce. Obvykle se tak děje po hádce s manželkou (často kvůli žárlivosti), ale také když mu za protislužbu někdo donese láhev.
Z toho pak vzniká hádka a tak pořád dokola. V opilosti není agresivní ani nikoho nenapadá.
Pití má dopad na jeho práci i na vztah s mámou. Hrozí, že se od něj odstěhuje. Svůj problém si uvědomuje, jen je to silnější než on. Myslím, že by byl ochotný se případně léčit.

Dobrý den. Potřebovala bych poradit ohledně rodinného příslušníka. Bratr (45) cca od 20ti let pije alkohol. Nikdy jsem nebrala v úvahu, že by s alkoholem měl problém. Občas více pil někdy méně - neměla jsem možnost to pravidelně kontrolovat. Nejvetsi problém nastal při odchodu jeho manželky s dětmi. Manželka už několik let věděla jak na tom je, my jako rodina jsme sice věděli, že pije, ale že má takové stavy to jsme netušili. Po jejím odchodu jsme se začali jako rodina o něj více starat a více jsme byli v kontaktu. Od té doby začal pít alkohol ještě více než v minulých letech. Během čtyř let vystřídal několik práci. Z toho je na nemocenské, pak jde znovu do nějaké práce, po měsíci to vzdá a jde na úřad práce a takto je to dokola už skoro 5let. Několikrát se stalo, že upadl do bezvědomí a následně byl odvezen do nemocnice, kde mu zjistili epilepticky záchvat a vysoké jaterní test. Po tomto zachvátu vždy tak měsíc byl klid a začalo to znova. Neustále se to opakuje. Největší kapkou přišlo to, že sedl zavolant, tvrdil, že nic nepil a zastavila ho policejní hlídka a nadychal 1,24 promile. Samozřejmě dostal velkou pokutu, zákaz znovu řízení (řidičský průkaz mel půl roku neboť se musel podrobit neurologickemu vyšetření a dostal ho po roce zpět). Nyní je situace taková, našel si novou práci, v které opět vydržel měsíc, neplatí půjčky, neplatí nájem, neplatí alimenty. Jen si kupuje alkohol a klidně vypije v poledne celou láhev slivovice. Začne zase období, kdy mu dojdou peníze, nebo mu už nikdo nepůjčí a bude mít hrozný třes. Bude koktat, potici stavy, nespavost, bude vybusny a z toho to vystřídá lítost. Vždy jsme byli s rodiči první, kdo mu tento stav pomohl zvladnout a zaplatit dluhy. Teď už jsme se rozhodli, že takto pokračovat nemůžeme a musime začít jednat. Moje otázka zni je vůbec možné takového člověka dostat na léčení? Nebo co vlastně máme dělat? Čekat, az se stane to nejhorší? Pokud se dostaví epilepticky záchvat a nebude nikdo na blízku, může to špatně dopadnout. Ještě upřesním, že několikrát byl i hospitalizován s vředy, které mu praskly a kráčel jak vrchem, tak i spodem. Léčit se sám nechce, v hlavě má jen alkohol nebo ženy, které by ho sexuálně uspokojily (to už je podle mě taky psychické narušení). Dokazete mi prosím poradit co s tímto problémem dělat? Děkuji Katka

Dobrý den, potřebuju poradit s mamkou. Už nevíme co dál. Pije už několik let, někdy několik dní v kuse do mrtva, někdy je nějakou dobu bez alkoholu, no to asi tím, že ji z toho táta vždy vykřesal. Táta to už po hromadě let nevydržel a rozvedl se s ní. Je jí 56 let, byla zrovna po 4měsíční léčbě u Apolináře tak jsme ji s manželem nabídli nový start v novém městě. První týdny pohoda, nadšení, nový byt, zařízení, hledání práce. Ale hned jak se do bytu nastěhovala začala pít. Nejprve víno, pak vodka, pomohli jsme jí stejně jako to dělal táta, ale pak vše nanovo. Z bytu už dostala výpověď, otravuje nájemníky kvůli alkoholu. Venku upadla, odřela si ***čej, tento víkend spadla ze schodů, má zlomenou nohu a modřiny a monokly. Vypadá příšerně. Zároveň byla o víkendu i na záchytce. Minulý víkend na mě dvakrát zavolala policii, že ji zamykám v bytě, chtěla jsem ať u nás vystřízliví, nají se, vykoupe, ale zajímalo ji jen jak utéct pro alkohol. JE jí vše jedno, i když jsou Vánoce, smrdí a jen shání pití. Víceméně nebude mít kam jít ale to je ji taky jedno. Do léčebny nechce, AA navštívila jednou a pak už kvůli pití nebyla schopná, k psychologovi nedorazila. Jsme zoufalí a celá rodina ji už odepsala. JE nějaká šance nařídit ji léčbu když si neustále takhle ubližuje? Má sádru na noze, samé podlitiny ale ve sněhu běhá do obchodu pro další alkohol.

Dobrý den, chtěla jsem požádat o pár rad před nástupem na protialkoholní do BV. Za každou radu budu vděčná. U mě se jedná po 9 letech o recidivu. Má to vliv na výběr komunity? Poprvé jsem byla hospitalizována v Opavě, kde jsem léčbu absolvovala od začátku do konce. V BV způsob léčby a terapie probíhá jinak a navíc i více individuálně, což bych velmi ocenila. Nastupuju začátkem prosince. Jelikož to tam mám déle než 2 hodiny cesty autem, pokud může někdo poradit, co je nejlepší si sbalit sebou? Mám z toho obavy, ale kvůli pití neminim přijít o báječné lidí, kteří mě mají rádi a umřít nechci.

Dobrý den, chtěla bych poradit, mám manžela, který má psychické problémy, šíleně se zadlužil skoro ve všech společnostech, co rádi půjčují peníze a místo toho, aby to řešil a splácel, co se dá, tak vždycky to řeší ženskýma, pak popadne alkohol a pije neustále např. celý týden v kuse a v tu chvíli jde vše stranou a myslí jenom na alkohol a vůbec mu nevadí, že nemá žádné peníze jak v hotovosti, tak na účtu a v tu chvíli to řeší, že chce prodat své věci nebo i klidně rodinné věci z bytu, který je rodičů. Dobrovolně se sám léčit nechce, bere předepsané léky od psychiatra (citalex), ale nyní je od pátka pod obraz a ani ty léky nebere, jen chlastá, dělá ostudu a my jako celá rodina jsme zoufalá. Je mu 32let a je otcem dvou dcer (9let a 2roky)

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda mám problém. Je mi 29let, piju už cca od 15 (takové ty mladistvé mejdany atd.) Poslední 3 roky ale piju i v práci a to každý den už od rána. 6:00 někdy první panák, v 7:00 pivo. Průměrně každý den v práci 1-3piva a kolem 5 panáků. Doma pak večer 3-4piva. Nikdy nepiju sám, vždy s někým, ale prostě nemám vůli říct ne, nebo nejít. O víkendu, když se jeden den víc opijem (ve 3lidech cca 4x0,5L rumu a nějaké pivo), tak druhý den jsem,, nesmrtelný" a o to víc to do mě vše padá. (Konkrétně pivo a chutná mi mnohem víc, to jsem někdy schopný vypít cca 10piv a nepřijdu si nějak opilý, naopak mi to dělá dobře a baví mě to) nikdy mi po alkoholu nebylo špatně a kocoviny vesměs neznám. Za poslední 3 roky jsem vynechal maximálně 3 dny, kdy jsem neměl ani pivo. Jinak pivo jsem si dával i na antibiotika. V životě a ani v práci mě to zatím nijak neomezuje, ale pociťují, že je něco špatně… Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, 9 měsíců jsem ve vztahu s mužem, o kterém jsem neměla tušení, že má problém s alkoholem. Pečlivě to přede mnou tajil a já jsem nic nepoznala. Nestýkali jsme se denně. Je mu 32 let, je svobodný, má dítě se ženou závislou na pervitinu. Pije tak nějak od mládí. V současné době pije vždy, když se nakumuluje stres, což je v poslední době často, zhruba jednou za 7-10 dní. Vždy, když pije, pije 2-3 dny. Začne odpoledne a pokračuje do druhého dne, mezitím krátký spánek. Mívá problémy s policií, sklony k agresivnímu chování, dvakrát v životě skončil na záchytce. Udělal si i hodně dluhů. Pije pivo a destiláty. Dříve kvůli alkoholu přišel o přítelkyni, nyní mu to taky hrozí, protože poté, co vím, jsem také rozhodnutá, že jestli nepřestane, opustím ho. Jednou se opil za přítomnosti své dvouleté dcery, kterou musela policie odvézt k její matce.
Svůj problém si uvědomuje, chce s ním něco dělat. Občas bagatelizuje, ale většinou už si sám přiznává, že je alkoholik. Přede mnou to 8 měsíců úspěšně tajil. Je reálná šance, aby se vyléčil? Jak mu můžu pomoct já? Případně mám do toho vztahu ještě vůbec investovat energii?