Alkoholik

Dobrý den, prosím vás mám doma alkoholika, který si tuto závislost vůbec nepřipouští. Nemá pocit, že má nějaký problém, naopak mi říká, že problém mám já, protože není normální, že já nepiju vůbec (občas si teda skleničku vína dám, ale k životu to nepotřebuju a nyní jsem těhu tak nepiju vůbec). Postupem času zjišťuji, že vlastně ani nevím s jak moc závislý je ale asi je v tom víc po uši než si myslím. každý den si musí dát několik piv, ale to je spíš jen na žízen a pro jeho tělo úplně v pohodě, ale potaji si dává i tvrdý alkohol nebo si koupí víno v krabici nebo v lahvi a to je schopný vypít naex. Prosím vás kdo má zkušenosti s alkoholikem, jak moc je závislý a jak moc je to s ním špatný pokud si dává potají někde v parku nebo v práci na záchodě dvě placky vodky na dva zátahy? nebo krabicové víno skoro na ex??? Poznám na něm když nepije, že se mu strašně kelpou ruce, pak odejde třeba na zahradu a ruce se mu už neklepou (má po zahradě plno schovek kam si placky atd. schovává). V noci se strašně moc potí, z hlavy a z hrudi mu tečou úplný čůrky potu. Má problémy se stolicí min. 5 x za den jde na velkou-trpí na průjmy. Myslím, že chodí častěji, ale já jsem s ním jen ráno a večer a o víkendu. V noci okolo druhé ráno ho průjem budí a musí běžet na záchod aby to vůbec stihnul. Začíná být i dost nepříjemný, přitom to je jinak milej, zábavnej chlao. Nyní je zdechlej, pořád unavený, líný. Nic ho nebaví, nikam nechce chodit a když už někam jde s nadšením tak jedině tam kde ví, že bude moc s nima pít nebo jsou s ním na stejné "vlně" Před "normálními"lidmi dělá, že skoro vůbec nepije. A ze mě u nich dělá, že jsem stíhačka, která ho nenechá ani v klidu dát si občas panáka s kamarádem. Neustále si na mě stěžuje u svých přátel a snaží se na mojí osobu házet špatné světlo. Už jednou se léčil v Bohnicích s alkoholem, ale to jsem ho ještě neznala. je to před rokem a půl. U přátel kteří o toom vědí, právě dělá že už vůbec nepije a že je ok. Ale říká jim, že nikam nechodí protože má doma hroznou žárlivku. Přitom já bych ráda chodila, mezi lidi, ale on je doma pořád zdechlý a jemu stačí být doma se svým alkoholem. Napitý jezdí už domů z práce, cestou z práce se stihne opít někde potaji v parku nebo v práci na záchodě, ve sprše apod. Poté se doma dorazí pivem a co nevidět usne na gauči. Pokud se nestihne napít než dorazí domů, tak se snaží opatřit si alkohol doma. Je neustále bez peněz, má dluhy… jediné co je pozitivní, že stále chodí do práce a je tam zodpovědný. Má obrovské výpadky paměti. Když je opilej tak je to úplný mimoň. jak moc je to zlé??? a co s tím mám prosím vás dělat?

Nevím, zda je můj muž alkoholik nebo psychicky nemocný. Nevím, jak mu pomoct a není to k vydržení. Nikdy nechodil pít do hospod a nedělá to ani dnes. Před 20-ti lety měl basu piv na týden. Dokonce asi před 12-ti lety vyzkoušel pít jen nealko pivo. Vydrželo mu to asi 2-3 měsíce. Už před 20-ti lety nejspíš trpěl depresemi. Jak jinak si vysvětlit, že dokázal přecházet i několik hodin po bytě od okna k oknu, byl podrážděný. V životě přicházejí období, kdy je sebejistý a tak si třeba půjčil a prohrál peníze, nebo si půjčil na podnikání a stejně je prošetřoval, měl pocit, že je lovec a tak mě podvedl. Nicméně už pár let cca 5 let pije 2 basy týdně. A poslední 2 roky i 60 piv týdně (40 doma a 20 v práci a to jezdí do práce i z práce autem a někdy přejíždí). Když při něčem odhalím, má prudké výbuchy vzteky, uhýbá pohledy, otevřenost střídá uzavřenost. Někdy si říkám, že jsem z toho všeho ještě nezbláznila a nezačala pít sama. Říká, že pije proto, že mu to chutná. Neskrývá a neschovává. Tvrdé nepije. Je alkoholik?

Dobrý den. Má manželka začala před časem s kombinaví prášků (neurol) a alkoholu. Původně jí byl diagnostikován syndrom vyhoření. Již 37 let učí. V současnosti je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, tedy doma. Vlastní řidičský průkaz a není tedy pro ní problém si alkohol kdykoli opatřit. Pokus o léčení skončil po 14ti dnech reverzem. Problém se začíná dotýkat i mě. Dlouhé večerykdy jsem v bytě víceméně sám (ona spí) jsem začal taktéž vyplňovat alkoholem. Nechci dopadnout stejně. Můžete mi poradit?

Dobrý den, máme problém se synem, je mu 24 let a myslím si, že začal mít problém s alkoholem. Podle mě začal pít pravidelně asi tak pŕed 3 roky, kdy bydlel se svou dívkou a dostaval se velice lehce k alkoholu, jelikož její rodiče mají hospodu, nyní se rozešli a on bydlí opět u nás doma. Doma alkohol nemáme, ale on se vždy k nějakému dostane, hlavně u kamarádu, když bere výplatu atd. Domů přijde taj jednou až dvakrát týdně napitý, často se potom v noci pomočí. Většinou má jen blbé keci, ale občas to asi s alkoholem přežene a to se potom změní celá jeho osobnost, je strašně zlý, každému nadává, vše rozbíjí, napadá nás slovně, že nás zabije atd, druhý den o ničem neví, vůbec si nevybavuje, jak moc byl na nás nepříjemný a zlý, omlouvá se, ale takto to dál nejde. Při jeho posledním napití se bohužel do toho zapletli moji rodiče, tedy jeho babička a děda a bohužel dědu napadl, naštěstí se mému tatínkovi nic nestalo, ale udělalo se mu špatně a lékař zjistil, že má
náběh na infarkt, to byla poslední kapka. Nechci syna vyhazovat z domu, ale takto to dál nejde, prosím poraďte co s tím? Syn se nechce jít do léčebny, ale souhlasil, že ho objednám do protialkoholické poradny, bude to stačit? Děkuji za odpověď

Dobrý den. Chtěla bych vás poprosit, Jak pomoci partnerovi omezit pití nebo úplně přestat, je mu 31 let, pije denně pivo, pod 4 nejde někdy jich má 13 za den, pije asi dva roky po rozvodu, bydlíme spolu v rodinném domku, je mu jedno když je opilý, co dělá, někdy když jde v noci na záchod neví kde je, neví kde jsou dveře musím rozsvítit aby našel cestu a musím čekat jestli neusnul na záchodě, je to celkem vyčerpávající, myslím si že pije, protože nevidí denně své děti výdá je každých 14 dní, ale pro něj to je málo, myslím si že v alkoholu utápí smutek, omezuje to náš vztah i jeho v osobním životě, nechce přiznat, že má problém s pitím, říká že to k němu patří. Když se mu snažím vysvětlit jak to ničí nás oba i náš vztah, jeho vztah s dětmi, slibuje mi že to omezí, ale druhý den je vše při starém.
Prosím vás o pomoc, co by se s tím dalo dělat.
Předem děkuji.

Dobry den,
obracim se na Vas s prosbou o pomoc.
Moje kamaradka pije nekolik let (to ze ma takovy problem, jsem zjistila az nedavno). S jejim synem jsme ji presvedcili, aby sla do lecebny. Dobrovolne podstoupila detox v Brne Cernovicich. Po mesici ji vyhodili, duvod nevime, udava ze byla vyhozena za telefonovani, v dobe, kdy nemela.
Je necele 3 tydny doma a posledni tyden dohani co za ten mesic nevypila.
Jak s timto clovekem jednat? Jak ji dostat do lecebny dobrovolne?
Ma jeste dve male dcery 10 a 6 let. Kdyz matka pije, tak se ji boji a velice tim trpi. Vyhrozuje, ze se zabije.
Je me jich lito, chtela bych jim pomoci.
Kdyz je kamaradka strizliva, tak naslibuje plno veci. ovsem staci malo a ma pocit, ze ma vse pod kontrolou. Stale odklada ambulatni kontrolu u psychiatra.
Predem dekuji za Vasi odpoved.

Jsem sociální pracovnice na městském úřadu. Mými klienty jsou lidé v hmotné nouzi. Jedním z nich je muž, 50 let, který zneužívá alkohol od svých 19 let. Nechce si přiznat, že je závislý na alkoholu (pije denně pivo a víno, denně je opilý), nechce se léčit, jeho družka je též alkoholička bezdomovkyně. Klientovi hrozí, že přijde do měsíce o byt (i když si zachoval zodpovědnost a platí všechny poplatky ihned po příjmu peněz) kvůli komplikované situaci, jejímž prapůvodcem je právě zneužívání alkoholu. Pokud je agresivní, tak pouze slovně vůči veřejnosti, pokud je opilý. Je možné mu nějak pomoci?

Dobrý den, partner (se kterým žiju přes 12 let a máme krásného, chytrého syna 4 roky) je asi závislý na alkoholu. Přišlo to pozvolna, nějak jsem to nechtěla hrotit, proč by si nemohl zajít na svoje koníčky (a že jich není málo : -) a občas na pivo… ale začal si vymýšlet různé výmluvy, lži, protože ví, že bych nebyla nadšená, že byl zase na pivě. Je strašně předvídatelný, kdy půjde pít… v pondělí po fotbale, v úterý po posilovně, ve čtvrtek po kytarové zkoušce. On prostě přijede, zaparkuje auto a jde si sednout na "jedno". Vím, že už mu stojí před domem hodinu zaparkované auto a on mi pak napíše smsku, že si zajde na jedno, jako by právě přijel, přitom už tam dávno sedí… Jen mi to prostě oznámí, abych neřekla, že nenapsal. Když mu to pak vyčtu, a žádám ho, aby vždy nejdřív přišel domů, abychom se mohli společně domluvit, co budeme večer dělat, tak se uráží, někdy i křičí, ať do něj nehučím, ať ho nechám na pokoji. Když odcházel posledně do posilovny, tak jsem se ptala, jestli pak půjde na pivo. Řekl, že ne, že půjde rovnou domů, ale zase to porušil a šel na jedno, napsal ať se nezlobím, že hned přijde, pak to zas oddaloval a přišel asi za další 2 hodiny… Přestává nad tím mít kontrolu a mě vytáčí, že já nad tím nemám kontrolu už vůbec. Nemůžu mu v tom zabránit. Přitom on je přes den strašně fajn, pomůže s malým, v domácnosti, ale jak jde na pivo, tak zapomene na mě i na malého. Snažila jsem se mu vysvětlit, že nechci každý večer sedět sama doma u televize. Nevadilo by mi, kdyby šel třeba jednou, dvakrát týdně s kamarádama, ale on si tam sedne klidně sám s novinama nebo kouká na fotbal a u toho pije pivo. Tvrdý alkohol asi ne. Ten mu nedělá dobře. Jeho otec umřel na alkoholismus. Tím, jak mi občas lže, tak mě to hrozně bolí a štve zároveň. ta bezmocnost, takový hořký pocit křivdy, proč to dělá, když je vše ostatní v pořádku… Teď zrovna spí, protože se zase urazil, že jsem se chtěla domluvit, aby po koníčcích přišel nejdřív domů. Už když jen o tomhle tématu začnu, tak mě pošle do prd. e : - (Nezajímá ho můj názor, moje pocity. Beru mu to, co on chce, co ho baví. Přitom má fakt hodně svých aktivit, které mě vůbec nevadí, naopak jsem ráda, že ho baví spousta věcí (fotbal, posilovna, kapela, ryby). Ale jemu to nestačí. Pořád jsem říkala, jasně běž, jasně v pohodě, ale teď už je mi ta situace nekomfortní, šprajcla jsem se, řekla jsem, že takhle teda ne (4-5x týdně na pivo mi přijde fakt už moc). Najednou jsem já ta špatná, ta stíhačka : - (Nevím, co si počít. Nechci se hádat. Ale taky nechci sklopit hlavu a přistoupit na jeho hru. Vlastně bych mlčky souhlasila s něčím, co se mi nelíbí. Musí přece vědět, že se mi to nelíbí. A on to ví a stejně mu stojí za to tam jít, i když ví, že si to ode mě zase vyslechne… Začínám být fakt unavená. Nechci "zničit" dětství malému naším rozchodem, ale taky se nechci po pár letech ohlédnout a říct si, že jsem to měla udělat už dávno a prostě se s ním rozejít. Nechci se rozcházet. Ale takhle žít taky nechci. Chtěla bych ho dostat k nějakému odborníkovi, ale to bude nadlidský úkol. On přece problém nemá, to já furt něco řeším : -) Můžete mi poradit, jak na něj, aby si uvědomil, že ubližuje nejenom mě, ale i sobě. Zničí rodinu i sebe. Moc děkuji za radu. L.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.