Alkoholik

Dobry den,
obracim se na Vas s prosbou o pomoc.
Moje kamaradka pije nekolik let (to ze ma takovy problem, jsem zjistila az nedavno). S jejim synem jsme ji presvedcili, aby sla do lecebny. Dobrovolne podstoupila detox v Brne Cernovicich. Po mesici ji vyhodili, duvod nevime, udava ze byla vyhozena za telefonovani, v dobe, kdy nemela.
Je necele 3 tydny doma a posledni tyden dohani co za ten mesic nevypila.
Jak s timto clovekem jednat? Jak ji dostat do lecebny dobrovolne?
Ma jeste dve male dcery 10 a 6 let. Kdyz matka pije, tak se ji boji a velice tim trpi. Vyhrozuje, ze se zabije.
Je me jich lito, chtela bych jim pomoci.
Kdyz je kamaradka strizliva, tak naslibuje plno veci. ovsem staci malo a ma pocit, ze ma vse pod kontrolou. Stale odklada ambulatni kontrolu u psychiatra.
Predem dekuji za Vasi odpoved.

Jsem sociální pracovnice na městském úřadu. Mými klienty jsou lidé v hmotné nouzi. Jedním z nich je muž, 50 let, který zneužívá alkohol od svých 19 let. Nechce si přiznat, že je závislý na alkoholu (pije denně pivo a víno, denně je opilý), nechce se léčit, jeho družka je též alkoholička bezdomovkyně. Klientovi hrozí, že přijde do měsíce o byt (i když si zachoval zodpovědnost a platí všechny poplatky ihned po příjmu peněz) kvůli komplikované situaci, jejímž prapůvodcem je právě zneužívání alkoholu. Pokud je agresivní, tak pouze slovně vůči veřejnosti, pokud je opilý. Je možné mu nějak pomoci?

Dobrý den, partner (se kterým žiju přes 12 let a máme krásného, chytrého syna 4 roky) je asi závislý na alkoholu. Přišlo to pozvolna, nějak jsem to nechtěla hrotit, proč by si nemohl zajít na svoje koníčky (a že jich není málo : -) a občas na pivo… ale začal si vymýšlet různé výmluvy, lži, protože ví, že bych nebyla nadšená, že byl zase na pivě. Je strašně předvídatelný, kdy půjde pít… v pondělí po fotbale, v úterý po posilovně, ve čtvrtek po kytarové zkoušce. On prostě přijede, zaparkuje auto a jde si sednout na "jedno". Vím, že už mu stojí před domem hodinu zaparkované auto a on mi pak napíše smsku, že si zajde na jedno, jako by právě přijel, přitom už tam dávno sedí… Jen mi to prostě oznámí, abych neřekla, že nenapsal. Když mu to pak vyčtu, a žádám ho, aby vždy nejdřív přišel domů, abychom se mohli společně domluvit, co budeme večer dělat, tak se uráží, někdy i křičí, ať do něj nehučím, ať ho nechám na pokoji. Když odcházel posledně do posilovny, tak jsem se ptala, jestli pak půjde na pivo. Řekl, že ne, že půjde rovnou domů, ale zase to porušil a šel na jedno, napsal ať se nezlobím, že hned přijde, pak to zas oddaloval a přišel asi za další 2 hodiny… Přestává nad tím mít kontrolu a mě vytáčí, že já nad tím nemám kontrolu už vůbec. Nemůžu mu v tom zabránit. Přitom on je přes den strašně fajn, pomůže s malým, v domácnosti, ale jak jde na pivo, tak zapomene na mě i na malého. Snažila jsem se mu vysvětlit, že nechci každý večer sedět sama doma u televize. Nevadilo by mi, kdyby šel třeba jednou, dvakrát týdně s kamarádama, ale on si tam sedne klidně sám s novinama nebo kouká na fotbal a u toho pije pivo. Tvrdý alkohol asi ne. Ten mu nedělá dobře. Jeho otec umřel na alkoholismus. Tím, jak mi občas lže, tak mě to hrozně bolí a štve zároveň. ta bezmocnost, takový hořký pocit křivdy, proč to dělá, když je vše ostatní v pořádku… Teď zrovna spí, protože se zase urazil, že jsem se chtěla domluvit, aby po koníčcích přišel nejdřív domů. Už když jen o tomhle tématu začnu, tak mě pošle do prd. e : - (Nezajímá ho můj názor, moje pocity. Beru mu to, co on chce, co ho baví. Přitom má fakt hodně svých aktivit, které mě vůbec nevadí, naopak jsem ráda, že ho baví spousta věcí (fotbal, posilovna, kapela, ryby). Ale jemu to nestačí. Pořád jsem říkala, jasně běž, jasně v pohodě, ale teď už je mi ta situace nekomfortní, šprajcla jsem se, řekla jsem, že takhle teda ne (4-5x týdně na pivo mi přijde fakt už moc). Najednou jsem já ta špatná, ta stíhačka : - (Nevím, co si počít. Nechci se hádat. Ale taky nechci sklopit hlavu a přistoupit na jeho hru. Vlastně bych mlčky souhlasila s něčím, co se mi nelíbí. Musí přece vědět, že se mi to nelíbí. A on to ví a stejně mu stojí za to tam jít, i když ví, že si to ode mě zase vyslechne… Začínám být fakt unavená. Nechci "zničit" dětství malému naším rozchodem, ale taky se nechci po pár letech ohlédnout a říct si, že jsem to měla udělat už dávno a prostě se s ním rozejít. Nechci se rozcházet. Ale takhle žít taky nechci. Chtěla bych ho dostat k nějakému odborníkovi, ale to bude nadlidský úkol. On přece problém nemá, to já furt něco řeším : -) Můžete mi poradit, jak na něj, aby si uvědomil, že ubližuje nejenom mě, ale i sobě. Zničí rodinu i sebe. Moc děkuji za radu. L.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor. Je mi 23 let a mám pocit, že mám problém s alkoholem. Jen nevím, jestli je to v tak nízkém věku možné a pokud ano, bylo by mi trapné navštěvovat AA nebo se léčit. Alkohol piju skoro každý den již čtvrtým rokem s tím, že piju prakticky všechno, ale nejčastěji pivo. Dost často se stává, že když se někam jdu bavit, skončím buď u někoho, koho neznám, doma a nebo udělám hroznou ostudu. Jsem agresivní a párkrát jsem se i pomočila. Má rodina a blízcí přátelé to viděli asi před dvěma lety, ale teď jsem se to naučila před nimi skrývat a piju spíš potají. Chci přestat pít, ale musím na alkohol pořád myslet a nějak mi to nejde. Prosím tedy o Váš názor nebo radu, děkuji.

Dobrý den,
hledám řadu jak a kde začít. Moje švagrová 50 let je 10 let vdova a nyní již rok se stará 24 hodin o otce který nemá nohy a ještě má 1 ruku postiženou. Vím, tak 5 let, že je závislá na alkoholu. Nyní jsem se rozhodla, otevřené celou situaci probrat a pomocí jí. Přiznala mi, že je to tak, že je závislá a potřebuje léčbu a já jí slíbila, že jí pomůžu. Jen teď nevím, kde začít. Zřejmě u jejího všeobecného lékaře? Asi se na léčbu čeká.. jenže my musíme vyřešit v tu chvíli také umístění nebo opatrování tatínka, až bude moci nastoupit. Budu ráda za každou malou radu.
Děkuji a přeji hezké dny.

Zdravím, syn/39 let Od 15 bral pervitin (skončil v 1, dál občas kouřil THC, drogu nahradil alkoholem, kterým "řešil" své problémy. Posledních 5 let se objevily občasné ale o to větší alkoholickými excesy, z nichž se vyhrabává sám, ale trvá mu to stále déle (nyní po 10 dnech není stále v pořádku). V tomto stavu chce přestat, ale odmítá jakoukoli léčbu i AA. Jakmile se z toho dostane, je zase KING. Stálo ho to už mnoho zajímavých profesních příležitostí, je zadlužený a singl a nebýt rodiny, mám strach, že už bude na ulici.
Během alkoholového úletu nic nejí, je přehnaně lítostivý se sebevražednými myšlenkami. Vzhledem k tomu, že žije sám, tak mám strach, aby alkohol nepřehlušil jeho rozum.
Je dobrý milující syn, chytrý, kamarádský, kreativní, pracovitý. Jakmile se ale napije, je tvrdohlavý a velice sobecký.
Mám o něj strach, přes dvacet let si ničí zdraví (drogy, alkohol) a už si nevím rady, jak s ním jednat. Zpočátku jsem chtěla být tvrdá, ale dcera mě přesvědčila, že ho mám raději podporovat. Ale to do nekonečna nejde…

dobry den, muj pritel, 39 let, pije uz cca 20 let. jsme spolu 5 let a pozoruji, ze je to cim dal tim horsi. Denne vypije 10 piv. kdyz jde ven, tak treba 10 piv+10 kuba libre (havana s colou). chodi domu cim dal pozdeji v cim dal horsim stavu. staci mu rict, aby sel spat a okamzite zacne byt hnusny. urazi me, nadava, vyhazuje z bytu, ponizuje. to vse pred dcerou - 2 roky. nedela s nami zadne aktivity, vikendy propije a prospi. rika, ze neni alkoholik, ze je pijan. lecit se nechce. kdyz vidi, ze se chci rozejit, tak nepije treba tyden… a az se situace uklidni, tak pak zase brutalne pije. jsem na pokraji psychickych sil. tohle dcera nesmi vidat. bohuzel, zatim nemam kam jit. jsem na MD. nevim, jak to resit. vzdycky vsechno otoci proti mne. vsechno je moje chyba. kdyz vytrizlivy, tak rika, jak nas miluje, ze jsme jeho vsechno-hlavne dcera, ze je nejstastnejsi, co kdy v zivote byl. Opily ma obrovske ego a chova se jako monstrum, strizlivy by nas laskou snedl. jinak je to dobry chlap, chytry, mily, pracovity, okoli ho povazuje za idealniho chlapa. ale ja uz nemam silu. prosim, mam jeste v tomto vztahu setrvavat a doufat, ze se nekdy probere, nebo to radsi ukoncit? dcera ho miluje a nechape, ze na nej zvysim hlas. to je pak na jeho strane. predem moc dekuji za odpoved. Jana