Alkoholik

Dobrý den,
bohužel mám doma alkoholika.
Je to můj manžel, tedy muž (zatím) ženatý, narozen roku 1963 je mu 55 let.
Doba pití je také velmi, velmi dlouhá, ale poslední čtyři až pět let je to čím dál tím horší.
Nevím to tak přesně, myslím si, že pije co teče a hlavně když je to zdarma. Ale bude to hlavně pivo.
Podnapilost je od pondělí do pátku - a jde-li v sobotu do práce tak i v sobotu.
Ve fyzickém vztahu (bohužel stále spolu bydlíme) - bydlíme v rod. domě.
Chování má takové, že nikdy nevím kdo přijde domů, jestli doktor Jekyll a nebo pan Hyd.
Stále vyhrožuje, říká, že vše si bude pamatovat a vše si píše - je velmi agresivní, protivný a zlý.
Potom ulehne v obývacím pokoji a usne u televize a spí a spí.
Dříve se dost pral, takový rváč, dnes je už na to možná starý.
Celá rodina mu domlouvá po dobrém i po zlém, vše marné.
V práci má zákaz pít, on to, ale stihne po práci.
Kritický tedy také není, protože jak říká on "NEPIJE". Vždyť měl jen jedno pivo.
Nechce ani slyšet, že by někam šel pro pomoc, protože jí nepotřebuje.
Při poslední hovoru řekl, ano klidně mě objednej já nepiji.

Já vím, že má velký problém. A sama nevím, kdo pomůže hlavně mně.
Byla jsem na konzultaci i v poradně pro rodinu, manželství a
mezilidské vztahy u PhDr. Petra Šmolky. Od ledna musím brát prášky na spaní a na nervy.
Co s tím? Jaká je rada? Vím, rada je těžká.
Děkuji a přeji krásný den

Dobrý den,
máme podezření, že kolegyně naší dcery je alkoholička. Pracují v mateřské škole. Vzhledem k tomu, že dcera nemá s alkoholem žádné zkušenosti, netroufáme si někoho nařknout jen na základě jejího pozorování. Ale kolegyně (asi 60 let) ji opakovaně bombarduje emotivními sms a slyšela jsem i část rozhovoru s její rozmazanou mluvou. Máme obavy o svěřené děti i o dceru a její spoluzodpovědnost, nevíme, jestli má např. nějakou ohlašovací povinnost. Dle náznaků usuzujeme, že i vedení MŠ má podezření, ale nic neventilují a neřeší. Jak by mohla dcera postupovat? Děkuji za odpověď.

Dobrý večer, moje mamka je silná alkoholička. Vše začalo před cca 7-8 lety, kdy se rodiče dostali do finančních problémů. Mamka nikdy nepila a odsuzovala lidi, co chodí káždý den na pivo. Začalo to nevinnou sleničkou vína k večeři a skončilo to u min 4 l vína denně a bůh ví co ještě. Díky pití, si přivodila vážný úraz, který skončil invalidním důchodem. Pije téměř pořád, nepamatuji si, kdy byla celí den střízlivá. Bez alkoholu se klepe, je nepříjrmná. Snad 100x jsme se na toto téma bavili, nejdříve popírala závislost, ale před Vánoci závislost přiznala. Bohužel léčbu odmítá. Prosím, poraďte mi, jak postupovat

Dobrý den,
prosím Vás o radu, názor na prožívanou situaci. Před půl rokem jsem poznala muže-49 let, řidič kamionu. V době seznámení mi sám řekl, že chce změnit svůj život a vzdát se občasného pití alkoholu. Časem jsem přišla na to, že má rád návštěvy barů-když se vrátí z cest, ale hlavně, že pokaždé vyjíždí na cestu s basou piv a ty tam za 10 dní vypije. Pije pokaždé před spaním - 1 lahev a pak-pokud je přes víkend v zahraničí, často je tam s nějakým kolegou a doslova ty 2 dny propijí (pije pivo). Poté jsem terčem žárlivých telefonátů a sms (jinak fyzická agrese se u něho neprojevila - pouze slovní). Žárlí i za střízliva-začíná to být neúnosné. Bydleli jsme po měsíci spolu, ale nyní je 1 měsíc mimo, řekla jsem mu, že chci být v bytě samostatně, že do mého bytu alkohol nebudu pouštět, ať si najde své zázemí. Několikrát-mnohokrát jsem s ním o žárlivosti a alkoholu hovořila, ale jak to tito lidé mívají, problém si nepřipouští. Když přijede z cest, je se mnou, nepije. Přiznám se, že jsem již připravena říci mu to, co je zde napsáno - buď já nebo alkohol, ale nemám ráda ultimáta. Prosím, máte pro mne nějakou radu? Velice Vám děkuji.
Petra

Jde o manžela, 55 let. Pije již několik let, odhaduji 2013-2018. Já jsem to zjistila bohužel až zhruba před 2 lety, tj. 2016, kdy to již bylo nepřehlédnutelné - motal se a občas vykazoval abstinenční příznaky - třes (např. po příjezdu z práce se celý třese nebo dříve v sobotu u oběda - to již teď ne, protože pije již od rána.). Také téměř ze dne na den přestal fungovat po sexuální stránce.
Vysvětlily se tím jeho už dřívější výbušné, agresivní stavy, změny nálad. Pije doma, tajně a myslím, že denně. Po příjezdu z práce vypije 0,5 l vodky nebo rumu a k tomu několik piv. O víkendu pije již od rána a vypije víc - i 1 litr tvrdého + několik piv. Nacházím prázdné lahve.
Nevím jak je možné, že jsem si toho nevšimla dřív. Bydlíme spolu v domě, zároveň s tchyní, které patří 1/2 domu. Ta vinu za jeho pití dává mně, prý pije asi proto, že není spokojený. Řešením by bylo se odstěhovat, ale do domu jsme inve stovali veškeré peníze, čas i energii. Má změny nálad, je agresivní, výbušný, zlý. Připadá mně, že mu na ničem nezáleží. Máme dospívajícího syna, bohužel ani na něm ne. Vyhrožuje zabitím svém matky, už ji jednou i fyzicky napadl. Dodnes lituji, že jsem nezavolala policii. Naše manželství je v troskách. Nevím co mám dělat, jak mu pomoct, jak se k němu chovat. Kdysi jsme chodili jako manželé k psychologovi, byl už tehdy agresivní, teď zpětně vím, že pil už v té době, ale to měl ještě vcelku pod kontrolou. Na chvíli to pomohlo, ale pak se vše vrátilo do starých kolejí. Nyní vše odmítá.
Práci zatím má - dojíždí autem. Přestat pít nechce, prý mu to takto vyhovuje.
Když se ho kamarád zeptal, proč pije, tak prý proto "že ho to baví". Myslím, že je to takový jeho postoj, aby nebyl za slabocha, že si nemůže pomoct. Na nátlak širší rodiny navštívil 2017 psychiatrii, kde mu byla nabídnuta léčba a dostal antidepresiva (Cipralex). Léčbu - hospitalizaci odmítl, ambulantní léčbu (Antabus) také, s tím, že by si nemohl ani dát k obědu pivo.
Když bral antidepresiva, jeho stavy agresivity se zmírnily. Po cca půl roce však do ambulance přestal docházet. Jednou jsem mu zařídila vydání receptu u sestry, kde si jej jen vyzvedl, ale na příští návštěvu k dr. již nešel. Prosila jsem ho, ať si ty recepty zařídí, že by mu je mohli posílat třeba elektronicky. Bohužel zvolil postoj, že on není blázen, aby musel brát prášky, takže od ledna je nebere. Požádala jsem o pomoc lékaře, ke kterému musel na preventiv ní prohlídku. Shledal mu vysoký krevní tlak, s čímž ho odeslal ke své praktické lékařce, kam však nešel. Manžel vzal léčbu do svých rukou, poté co vypije 0,5 vodky, vaří si denně šálek čaje z hlohu. poté si změří tlak. Kupodivu ho má občas i dobrý. Krevní testy dr. nedělal.
Napsal jste, že nejste psychiatr, ale neurolog. Z pohledu neurologa, zajímalo by mě, jak dlouho může organismus takové množství alkoholu vydržet.
Vaše činnost, co se týká webových stránek, je velmi chvályhodná. Mám pocit, že příběhy na webu alkoholik.cz jsou si dost podobné, jako bych četla ten svůj. Člověk vidí, že není s těmito problémy sám, sice slabá útěcha, ale přece. Tolik lidského neštěstí kvůli alkoholu. zajímal by mne také váš názor na to, jak to, že co se týče tabáku, jsou represivní opatření, ale co se týče alkoholu - nic…
Budu moc ráda za vaše vyjádření, i když tuším, že pozitivní zprávy pro mne mít nebudete.
Zdravím vás, ať se vám daří a předem děkuji za váš čas.

Prosim o kontakt na lecebnu dcera je zavisla na alkoholu a ja uz si nevim vubec rady

Dobrý den,
bohužel jsem zjistila, že přítel je alkoholik. Nebudu rozepisovat, jak k tomuto závěru došla, není to jen můj názor. Jde mi o to, že on si problém nepřiznává a já ani nikdo jiný mu toto zjištění zatim neřekl. Nevím tedy, jak se k danné situaci postavit, jak se pokusit tento problém s ním vyřešit, zda mu to říci na tvrdo či ho nenápadně navádět k tomu, aby ho to samotného napadlo, což je asi hloupost. Nechci celou situaci ještě zhoršit, aby se neuzavřel do sebe.
Každopádně za ne příliš dlouhou dobu co jsme spolu měl již několik stavů abstinence, včetně vámi uváděných příznaků. V podstatě jsem ho nikdy neviděla vyloženě opilého, on jen přiživuje svou hladinu alkoholu, občas bývá jako by ovíněný, to je vše.
Psychicky a fyzicky je úplně na dně, za půl roku co ho znám (07/2017-02/201 téměř nespí, nejí, když se nají, má trávící problémy, hubne, je zmatený, nesoustředěný, dezorientovaný, krátkodobá paměť nefunguje, čili výpadky paměti.
Samozřejmě sexuálně nepoužitelný, kolikrát mu není rozumět, trpí pocitem, že mu všichni ubližují, okrádají atd…
Při abstinenčních příznacích se klepe, nadměrně se potí, třesou se mu končetiny atd…
Prosím tedy o radu, jak je možné takovému člověku pomoci, jak se k situaci mám postavit a jak mu hlavně tento jeho problém sdělit, který si myslím, že si on vůbec nepřipouští. Ve svém okolí nemá nikoho, kdo by mu byl s tímto problémem mohl pomoci, většinu blízkých již od sebe svým chováním odehnal.
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
je mi 49 let a nemám problémy se závislostí, ale zdravotní. Začalo to tím, že jsem si v práci dával na posilnění ráno panák vodky. Časem to bylo stále častěji, více a trvalo asi 5 let (2011-2016). Od té doby (02/2016-02/201 nepiji, ale mám následující potíže:
- stálá únava, vyčerpání, bez energie - s fyzickou činností se stav rychle zhoršuje
- malátnost, zhoršené soustředění, horší spánek, bolesti hlavy
- při zhoršení jakoby tlak v očích, rýma (ale ne z nachlazení)
- omezená hybnost rukou v místech, které je dlouhodoběji namáháno.

Zatím jsem se snažil vydržet, zda se stav životosprávou nezlepší. Své doktorce jsem se o tom nezmínil, protože nechci mít tyto problémy v lékařské zprávě z důvodu případných vstupních prohlídek do zaměstnání.
Byl jsem na interním vyšetření: játra, ledviny i vše ostatní v pořádku.
Mám tyto otázky:
Mohlo by se jednat o poškození mozku - polyneuropatii (brnění končetin nemám)?
Myslíte, že existuje šance na vyléčení, či aspoň zmírnění těchto příznaků?
Musel jsem změnit zaměstnání, mám problémy v práci, ztrácím přátele - nikam už nechodím.
Moc Vás, pane doktore, prosím o rady. Jsem z toho již zoufalý a pro nápravu udělám cokoli…
Děkuji, s pozdravem, Jaroslav

Dobrý den,
můj manžel je alkoholik. Jeho spotřeba alkoholu je opravdu hodně vysoká - denně lahev tvrdého a k tomu nějaké víno, či pivo. 2 litry vína, 8 piv a pod. k té lahvi tvrdého. Pod vlivem je nepříjemný, má naprosto demagogické myšlení a chování, nedá se s ním mluvit. Uráží mě, ponižuje. Bez alkoholu je to chlap snů. Stará se o sebe, sportuje, je pracovitý a šikovný, miluje nás a udělal by pro nás všechno.
Bohužel dnů bez alkoholu ubývá. Vlastně už nejsou žádné. Nevydrží ani den.
Odmítá si připustit svou závislost. Tvrdí, že má vše pod kontrolou, ale nechce přestat, protože mu to tak vyhovuje. Když musí řídit, má absťák, ale zjevné příznaky připisuje problémům s tlakem.
Chtěla jsem vyhlásit suchý měsíc, pak jsem to omezila na týden a hned druhý den demonstrativně přinesl lahev, že moje výmysly nebude poslouchat a že jsem ho ke slibu suchého týdne donutila. Nevím, co mám dělat. Máme mimino a do toho velmi náročnou puberťačku. Pracuju vedle mateřské 10 hodin denně, protože podnikáme. On zatím taky dělá, ale obávám se, že se to na něm už tolik podepisuje, že ztrácí kontakt s realitou.
A nejhorší na tom je, že i já častěji a častěji sahám po lahvi.
Kudy z toho ven? Jsem asi jediná, kdo v našem životě vidí nějaký problém, který budeme muset řešit. Řešit to chci, vím, že musím, ale bohužel jsem na to sama.

Dobrý den,
Jedná se přímo o moji osobu. Občas si koupím potají pivo a přítelkyni to vadí.
Slíbil jsem jí že to začnu řešit. Jedná se pouze o pivo a že to dělám potajnu. Čekáme rodinu a oba nás to trápí.
Neděje se to pravidelně, max třeba řeknu jednou za měsíc. Přítelkyně hrozí odchodech atd., chci se tedy zeptat zda se jedná o nějaký typ alkoholismus nebo jak to řešit.
Děkuji za pomoc.

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na situaci svého kamaráda, se kterým uvažujeme o partnerství.
Má zvyk, že cituji: "ráno šampanské, k obědu víno a večer může být něco tvrdšího".
Nevím, co si mám o tom myslet, jak to vyhodnotit a asi mne to zneklidňuje.
Nikdy jsem ho neviděla opilého, ale možná jsem pouze neměla tu příležitost.
Co si o tom prosím myslíte? Není to příliš silný vztah k alkoholu?
Já sama jsem úplný abstinent, vyznávám velmi zdravý životní styl, jsem obklopena lidmi, které alkohol také vůbec neoslovuje, anebo si velmi příležitostně dají jedno pivo. Takže toto se mi nezdá úplně bezpečné, nevím…
Děkuji.