Alkoholik

Ahojte, prosim Vas ako by som mohla zohnat Antabus? Som alkoholickou 2 roky, teraz som 2016-2018 po ustavnom lieceni ale opat som sa do toho dostala.
Pijem takmer kazdy vecer, potrebujem momentalne fyzicky zabranit si napit sa. Pred rokmi som brala antabus a raz som sa na to napila a to co bolo potom… viem ze nan sa nenapijem.
Momentalne nevidim ine vychodisko kedze mam male dieta, som rozvedena a na liecenie ist nemozem lebo dieta nema pri kom byt.
Prosim Vas poradte mi…

Dobrý deň,
chcem sa opýtať ako možno dostať syna na zastavenie ťahu alkoholom v Čechách, aké sú možnosti.
Pretože pije už druhý týždeň a na Slovensko ho nevieme dostať.

Dobrý den,
moc prosím o radu. 16.1.2018 áno jsem si vzala polovinu Diazepamu 5mg, tedy jsem užila 2,5mg. Byla jsem pak spává, ale úzkost nezmizela, nelze ji zaspat. Vždy na sekundu upadnu skoro do spánku, ale hned mě ta úzkost vzbudí. Potřebuji v noci spát. Je možné užít Lexaurin? A pomůže na abstinenční syndrom? Nebo když jsem měla ten Diazepam, už večer Lexaurin nesmím a mám si vzít zase druhou půlku toho Diazepamu?
Ráno už nic brát nechci, ani nemůžu, byla bych oblblá.
Proklínám se, že jsem porušila abstinenci. Tohle si tedy zapíšu za uši, ten třes a úzkost na hrudníku a neschopnost spát jsou pekelné. Moc děkuji za radu.
Jsem už objednána na psychiatrii, ale musím vydržet do pátku.
Děkuji za radu.

Dobrý den.

Chtěla bych se zeptat zdali se dá pomocí člověku který sám Pomoc odmítá. Myslím že už je na samým konci kdy tělo bez alkoholu nefunguje a s ním už také ne. Nejí jen pije tvrdý alkohol.
Je mu 59 let ale vypadá tak na 80 díky svému pití trvajícím X let. Jeho stav se radikálně změnil v létě 2018, kdy už to jde z kopce rychle… Samozřejme díky alkoholu přišel o práci už dávno.
Nikdy se neléčí neboť si to nikdy nepřiznal. Má agresivní chování takže mu člověk nic nemůže říci. Odvoz do nemocnice odmítá.
Existuje něco? Co na takové lidi platí aby si dali rici, nevím na koho se obrátit..
Děkuji za radu. Pěkný den M.

Dobrý den,

mám dotaz. Četla jsem tento článek http://www.alkoholik.cz/zavislost/kocovina/co_zpusobuje_kocovinu_jak_vznika_kocovina.html a napadlo mě, že jsem nikdy neměla kocovinu. Co to pro mě znamená? Děkuji

Dobrý den,
můj otec je jako zástupy těch, o nichž slyšíte zřejmě každý den. V léčebně byl po nehodě, v níž hrál roli alkohol.
8.1.2018 jel opět opilý. Má relaps.
Má člověk najít odvahu a volat na něj policii?
Pro něj to znamená zřejmě vězení, jelikož má podmínku.
Dekuji.

Dobrý den,
našla jsem si přítele a jsme spolu 01/2017-01/2018.
Moc ho miluji a chci sním být i v budoucnu, bohužel jak se říká časem človek pozná kdo je co zač. Můj otec dost pije, mamina to sním vydržela a trpěla mu to 21 let. Stále sliboval, že se změní. Vydrželo to maximálně měsíc a pil znova.
Můj přitel dělá to stejné. Ze začátku to bylo vše krásné, ale poslední dobou pije čím dál více. Spí v hospodách a dělá mi ostudu.
Začíná být i agresivní a někdy mi přijde že má výpadky paměti. Ne takové že si nepamatuje něco z předešlé noci, ale nepamatuje si to za 10 minut. Jako by se točil pořád v nějakém časovém kruhu. A já nevím co sním mám dělat.
Nechci o něho přijít ale taky nechci mít do života takového chlapa, z toho jsem se už ponaučila od maminy. Nevím jak mu mám pomoci. Jeho mamka prej byla alkoholička.
Pije i ráno, vůbec ho nezajímá kolik je hodin. Jakmile s ním nejsem a jdu do práce či někde jinde on jde okamžite pít, takhle zabíjí čas. Nejhorší na tom je že i když je totálně na mol mi pořád tvrdí že nic nepil a ještě se urazí. Jakoby by to byl najednou uplně někdo cizí. Někdo koho vůbec neznám a nenávidím.
Nevím co mám dělat mám ho ráda a chtěla bych mu nějak pomoct aby jsi uvědomil že todle je špatné.
Ale jak?

Dobrý den, můj manžel má problém s pitím a já už si s ním nevím rady. Jeho problémy začaly když 2009 při autonehodě zemřel jeho bratr, ke kterému měl opravdu blízko. V té době jsem ho ještě neznala, ale pil prý téměř denně.
2014, kdy jsme se poznali, se hodně srovnal, ale stále se střídala období kdy abstinoval, nebo pil.
01/2017-01/2018 se mu ale pití hodně vymyká kontrole. Nepije sice každý den, když se ale už napije tak neví kdy přestat.
Nyní vydržel abstinovat 10/2017-01/2018, pak jsme ale byli na návštěvě, manžel si dal ze slušnosti jedno pivo a už nemohl přestat. V týdnu mezi svátky propil 5 dní prakticky v kuse a to pokaždé téměř do bezvědomí. Dozvěděla jsem se že dokonce i experimentoval s drogami (marihuana, extáze). Když jsem se ho zeptala proč pije, odpověděl, že se mu líbí ten stav, že nemusí nic řešit a je v pohodě.
Když se má pak dostavit kocovina, tak se jí snaží přepít, protože chce aby mu ten stav vydržel co nejdéle (často více než 2 dny). Jsem už z jeho pití opravdu zoufalá, máme rok a půl starého syna a největší dopad to má právě na něj, když je svědkem našich častých hádek.
Přála bych si manžel vyhledal nějakou odbornou pomoc, bojím se sle že nebude souhlasit. Jak bych to podle vás měla manželovi navrhnout?
Na koho se máme poté obrátit a jak s léčbou začít?
Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, obracím se na vás s velikou prosbou o radu či pomoc. Mám dlouholetého dobrého kamaráda, který má problém s pitím.
01/2017-01/2018 je namol téměř pořád, každý den si nachází nové a nové výmluvy proč pít, vymlouva se na rodinné, pracovní či zdravotní obtíže, ktere mu alkohol údajně pomáhá zvládat. Přitom je z něj den ode dne stále větší a větší troska, propadající sebelítosti.
Hlavní problém ale spočívá ve skutečnosti, že si naprosto není ochoten svůj problém přiznat.
Poraďte mi, prosím, jakým způsobem lze takoveho člověka přesvědčit, aby dobrovolně nastoupil na léčení, anebo pro nejmenším vyhledal odbornou pomoc?
Existuje případně nějaký způsob, jak ho k tomu donutit? Už se dal nemohu koukat jak se mi kamarád před očima upije k smrti… děkuji předem a odpověď, Tomáš

Dobrý večer, potřebuji poradit co dělat když je moje mamka alkoholička a nechce se léčit?
Doma je to čím dál tím více horší a horší… A to i s ní… Už jsme na ni volali i policii, a prostě ani to ji nedonutilo přestat.
Jako rodina jsme to zkoušeli už několikrát, ale marně, prostě ji nepřesvědčime. Co máme dělat?
Mamce je 45, pije 2007-2017, ale nejvíce se stav zhoršil 2017. Pije skoro každý den i ráno a pije hlavně rum kladině i dva litry. Mívá kolem 3 promile… A bydlím s ní a s taťkou. Děkuji za odpověď.

Dobrý den.
Mám známou, která trpí epilepsií a astma, trpí maniodepresivní psychózou. To vše zahání alkoholem, kdy tvrdí, že jí to pomáhá udržet rovnováhu - léky + alkohol.
Potřebuje nutně léčbu. Krom toho má na mozku cystu.
Prosím o radu jak nejrychleji jí pomoci. Sama má zájem a chce se vymanit z tohoto pekla.
Děkuji zadrobilova - soc. pracovnice

Dobrý den, nevím, na koho bych se mohla obrátit s prosbou o radu, tak to zkusím zde. Jde o moji mámu (50, já 25), o koho mám strach. Začalo to zhruba před 8 lety. To se máma akorát po dvouleté známosti rozešla s přítelem. Několikrát jsem ji doma přistihla evidentně pod vlivem alkoholu. Do toho trpěla depresemi a brala antidepresiva, což celkový stav ještě zhoršovalo. Takto to trvalo zhruba třičtvrtě roku. Poté se seznámila s novým přítelem a alkoholu se nedotkla. S ním to však bylo jako na houpačce. Někdy po půl roce známosti se rozešli, a máma se pak zase občas doma napila. Pak se zase zhruba po půl roce dali dohromady. Někdy po dvou letech to začalo být vážnější a máma se k němu měla nastěhovat. V tu dobu nepila, maximálně si s přítelem dali večer skleničku vína. Poté prodělala nějaké operace a po nich v důsledku hormonálních změn začala trpět úzkostmi. Zaháněla to opět v alkoholu. To ji však na pár dní dovedlo do psychiatrické léčebny (teď to budou dva roky). V té době se s přítelem rozešli a ona se vrátila domů (já jsem v té době doma ještě bydlela). Byla poté smutná, ale nevybavuji si, že by nějak pila. S přítelem to pak měli opět jako na houpačce, i když spolu nebyli, stále se vídali, a máma doufala, že se k sobě opět vrátí. A od toho se také odvíjelo její pití. Když to vypadalo s přítelem dobře, nepila, a naopak. Poslední rok už jí však dochází, že se k sobě nikdy úplně nevrátí, a je to všechno horší. Je osamělá, s žádnými známými se pořádně nevídá, a já už domů jezdím pouze na víkendy, jelikož studuji mimo své bydliště. Pije tedy tak, že si koupí flašku vína, a pije doma sama. Poslední rok se jí do ničeho nechce, když přijedu na víkend domů, snažím se jí nějak zabavit, ale ona furt myslí na přítele a nic se jí nechce. O víkendech také nejvíc pije, je jenom doma, kam si koupí víno (tvrdý si naštěstí nekupuje). Je to ale zase jako na houpačce. Občas přijedu a je relativně v pohodě, normálně se bavíme a je vidět, že není opilá. Jindy ale přijedu a najdu ji doma odpoledne, jak spí, evidentně napitá. Je pak na mě hnusná a nechce, abych byla vůbec doma. To se pak často pohádáme. Poslední dobou je to stále častější, jelikož s bývalým přítelem už se takřka nevídá. Její pití se zhruba v posledním roce odvíjí od toho, jak je na tom s přítelem. Přítel si již však našel novou přítelkyni, a mámu má tak jako bokovku. Vydržela se třeba týden nenapít, ale pak viděla jejich fotku, a to ji zase odrovnalo a začala pít. Když jsem s ní občas o víkendu doma, je to lepší, to se nenapije, ale já zde pořád být nemůžu. Na konci měsíce navíc odjíždím na nějakou dobu pracovat do zahraničí, a mám strach, co se tady bude dít, protože ona už přestává mít zájem úplně o všechno, řeší jenom, jak bude do konce života sama. Do práce chodí přes týden normálně, vždycky ji moc bavila, ale poslední dobou vůbec. Předpokládám, že by jí pomohlo vyřešit si tu vztahovou situaci, a pak by to snad mohlo být lepší. Snažím se jí také dokopat k psychologovi, kam dříve chodila, ale nyní tam již dlouho nebyla. Mám o ní strach, vidím, jak si huntuje zdraví (občas ani nejí a jen pije a kouří). Je mi jasné, že aby se něco změnilo k lepšímu, musí hlavně ona chtít udělat něco se svým životem, ale jak už jsem psala, mám o ní strach a nechci ji nechat padnout ještě hlouběji. Možná napíšete, že by pomohlo, aby si našla nového přítele, ale ona alespoň dle jejich slov má v hlavě furt toho bývalého, a nic jiného pro ni prakticky neexistuje. Poslední dobou je navíc špatná také z blížících se Vánoc, které oslavíme doma spolu. Omlouvám se za takový dlouhý sloh, ale budu ráda za každou odpověď a radu. Děkuji.

Dobrý den,
píši, protože dnes jsem absolutně již ztratila nervy a udělala něco, co už nechci nikdy prožít. Po několika měsíční abstinence mé mámy, si dneska koupila flašku rumu. Ani nevím jestli se napila (pořád jsem měla na paměti, že alkoholikovi se nesmí věřit, že umí dobře manipulovat). Ta panika, že se vše vrátí ke starému mě vytočila na tolik, že jsem se stala absolutně nepříčetnou. Hledala jsem tu flašku po celém domě, rozházela všechny skříně. A pak jsem ji našla a rozbila ze zlosti o zem. Měla jsem na ni takovou zlost, hlavou se mi honily hrozné myšlenky. Pak jsem se totálně sesypala a nemůžu se srovnat se svým svědomím. Že jsem překročila hranice respektu ke své máme, že jsem myslela na to, že ji už fakt asi. vše jsem pak uklidila a celé odpoledne prosila o odpuštění. Alkohol mi vzal tátu - karcinom postihující hlavně alkoholiky, dědu - opilý se utopil, babičku - schizofrenie v kombinaci s alkoholem, sestru - na štědrý den se opilá utopila ve vaně. Tak se bojím, že přijdu i o mámu. Jsem abstinentka, z principu. Ale to jak mi dneska ruply nervy je hrozné. Máma v září upadla a měla krvácení do mozku s frakturou lebky. 3 x denně jsem ji chodila krmit do špitálu, protože jedla jen se mnou. Téměř každý den v nemocnici 3 měsíce v kuse. Ty sliby, že už nikdy se toho nedotkne a dnes si koupí rum. Prý na cukroví. Nevěřím, možná bych měla. Nevím. nevěřila jsem ji a stala jsem se šílenou dcerou. Absolutně bez sebe. Její alkohol mě přivede do basy nebo na psychiatrii. Nemůžu ji nechat padnout na dno… na to nemám odvahu. Stejně by mě to dohnalo ve finančních závazcích. Nevím co dělat. Ocením jakoukoliv radu, pomoc.

Dobrý večer,
celý příběh je o mě.
je mi 48 let a s alkoholem mám zkušenost tak 25 let. Nejprve to bylo pro pobavení a pro náladu, později pro navození příjemného stavu k malovaní, tvoření a i tam už se začali projevovat nezkrocené emoce, které spolu s alkoholem začali dělat paseku. Následně jsem vypozoroval, že pokud přišel nějaký i malý problém, snažil jsem to řešit skleničkou. Většinou pivo a víno, tvrdý alkohol mi nikdy moc nechutnal, ale také nějaký byl. Zprvu to byly víkendy, kdy se člověk snažil uvolnit a záhy zjistil, že mnoho víkendů se propadlo v jedno velké nic a člověk se dával dohromady celý týden. Vím, že mé všechny vztahy s ženami skončili díky tomuto "Démonu" a stejně jsem se nedokázal poučit. V tomto roce to bylo asi nějtěžší, jak to cítím já. Skončil jsem v jedné v práci kvůli jiné slibnější, ale záhy jsem zjistil, že ta nová není taková, jak mi napovídali. Tak jsem ve zkušební době odešel. Fatální chyba. Najed nou nebylo nic. Doma Žena s dítětem a peníze mizely kosmickou rychlostí. Rychle jsem našel náhražku a stal se realitním makléřem, jelikož jsem o tom již dříve snil. Hned na začátku jsem měl úspěchy, ale finančně ne takové, abych uživil rodinu a v tom všem jsem opět utíkal k alkoholu. Vždy jsem měl tendenci ve svých opileckých depresích si svůj žal a bolest vylít na nejbližších, nikdy jsem si moc nepamatoval, ale slova byla jistě vražedná. Však nikdy jsem nikomu fyzicky neublížil Nyní stojím čelem před ztrátou ženy a své milované dcery. Nastoupil jsem sice do nové práce a bojuji s tím, že si ani slzu alkoholu nedám. Však je to těžší, než jsem čekal. Nemám žádnou oporu, cítím se sám a doma se mnou nikdo nemluví, ačkoli v minulém týdnu dle sms se svou ženou to vypadalo, že mi s tím chce pomoci. Dnes nevím. Chci s tím skončit, jelikož po těch několika dnech cítím, že myšlenkově je mi lépe, než bych s e utápěl v lahvi a bludných myšlenkách.
Objednal jsem se ke specialistovi, jenže termín je až 8.1.2018, což je pro mne šíleně dlouhá doba. Tak se snažím bojoval sám se sebou. Pomalu se smiřuji s tím, že doma nic nezachráním, ale jde mi dceru, které budou za chvíli dva roky a nechci, aby žila s pocitem, že její táta je alkoholik, nezoodpovědný člověk. Nemám to komu v současné chvíli povědět a jsou okamžiky, kdy opravdu nevím, co mám dělat. Vím, že to chci změnit.

Jako ventil na uvolnění po své práci jsem si 2012 našel víno. V podstatě mně absolutně nechutná, spíše ho piji s odporem, ale s nějakou tou pauzou a pokusem o pauzu, vypiji nejméně sedmičku denně (poměrně kvalitního). Nyní se mně stává a sále je to horší, že požiji víno a druhý den ráno mám velké střevní potíže, celý den a po každém jídle. Něco sním a mám průjem. Jinak se cítím velice dobře, dokonce mně ani nebolí břicho, nic. Začnou mně jen lechtat ruce, pak to ve mě začne kručet a jdu na WC. Nevím, zda se dá vypěstovat nějaká alergie, nebo zda už mé tělo mě má plné zuby, či jak si to vysvětlit, ale také si pamatuji, že jako dítěti se mně tohle dělo po džusu. Vynechal jsem lepek, vynechal jsem mléko, nepomáhá nic. Upravil jsem si tělo od kyselosti, jím hodně zásadité zelené potraviny, ječmen, vodu, měřím si papírky tělo, kyselé dávno není, takže už nevím co a asi by bylo dobré si přiznat, že to bude tím vínem?
Třeba rozhozený žlučník? Nevím a hlavně nevím, jak přestat. Nedaří se mně to, zatím co třeba kouřit jsem přestal ze dne na den. Předevčírem jsem nepil nic - tělo v pořádku, zažívání OK, Včera večer jsem zkusil jednu skleničku vína a do 30 minut opět bublání a problém. Vždycky to vypadá tak, že potrava se vůbec nestráví a odejde společně s tím vínem, je to jako by rychlost. Také jsem četl, že se to může dít díky siřičitanům. Tvrdý alkohol nepiji, tam nevím. Děkuji za názor. Na vyšetření jsem byl, nic infekčního nemám, bylo mi řečeno, že je to z nervů
A stejnou reakci mám i po sušeném ovoci, které koupím.