Alkoholik

Dobrý den. S partnerem žiji ve společné domácnosti, máme spolu 15 měsíčního syna. Mě je 24 let partnerovi 25. Poslední rok začal pít hodně. Doma nacházím všude poschovávané placatky od rumu a vodky. Domu si kupuje denně 2 až 3 PET lahve piva, a většinou táhne do zdejší hospody ještě jako že na dvě piva. Domu přichází opilej tak že ho musí doprovázet ke vchodu ty starý chlapi z hospody. Přijde domu a je zlej, rejpe do mě v kuse jak vypadám, že jsem socka a podobny urážky, bývá i dost agresivní a když se mu vyhýbám nevšímám si ho je ještě víc zlej a pak padne i facka že jsem drzá a podobně. Není jeden den kdy by neměl tu svou hladinu alkoholu v sobě. Když schovám peníze a domu mu koupim jen jednu petku piva tak už se domlouvá s někým a jde ven aby mu někdo pivo koupil.
Ráno v 7 už popíjí a to až do večera. Do práce nechodí už rok co ho propustili. Pil i v práci, kolikrát přišel už z práce opilej, novou práci si neshání a čeká až mu jí někdo zařídí. Finančně nás dotují jeho rodiče a z mé mateřské jde vše na nájem. A pak mi vyčítá že jsem socka a že jen využívám jeho rodičů. Přitom máme nádhernej byt a vše co si řekne mu rodiče koupí. Oba podnikaj a o jeho problému ví. Neřeší to. On na ně zaječí a do chvilky přivezou peníze aby od něj měli klid. Je mi tak trapně když si neustále musím od nich brát peníze i na rohlík.
On má všechno co chce i auto mu koupili. Mě už přijde, že snad je to normální chování a já jsem ten debil co má problém. Včera jsem mu dala opět 200 Kč at dojde do krámku a on ze si skočí na jedno. Už nepřišel takže jsem šla do krámu a cestou jsem se stavila v té hospodě která je vedle našeho baráku. Vylez - ani chodit nemohl tak jsem mu připomněla, že měl něco koupit a šla jsem domů. Přišel opilej, urážel mě co jsem za děvku a že já nemam co chodit za ním - co sem si to dovolila a tak. Dal mi za to facku a odešel. Přišel až k ránu a to vstával do práce k tátovi na výpomoc. Byl už střizlivej a omlouval se, že ani nevi že byl na mě zlej. Brečel, ostatně jako vždy a slibuje zase že už pít nebude. No já jsem mu řekla že buď půjde na léčbu nebo ať se odstěhuje. No to radši prej se odstěhuje. V zápětí zase ze přestne sám. Já chci poradit jestli v jeho případě je to už nutný nastoupit do léčebny.s

Dobrý deň

Mal by som záujem o výmenu spätných odkazov s vaším webom a mojimi troma web stránkami http://www.slovensky-med.sk/ , http://e-shop.ppyro.eu/ a http://www.ppyro.eu/ . Odkaz na vašu stránku by bol umiestnený na týchto konkrétnych stránkach http://www.ppyro.eu/reklama.html , http://e-shop.ppyro.eu/partneri-webu/ a http://www.slovensky-med.sk/partneri-webu .

Ak by to bolo možné poprosím Vás o zaslanie Vášho kódu na vloženie na moje web stránky a obratom Vám pošlem moje tri kódy na umiestnenie na vaše web stránky.

Ďakujem za skorú odpoveď.


S pozdravom

Ahoj všem. Já o svém problému s pitím vím, akorát to prostě nemůžu zastavit. Jednou si řeknu dost, už pít nebudu. Přijde nějaká starost, stres, a zase se k pití vrátím.
Nevím jak dál

Otec podlehl alkoholismu tak před 6-7 lety. V době když přišel o práci se to začalo stupňovat, to bylo v roce 2009. Dříve pil denně asi 4 piva + vodku, nebo rum. Láhev si dopřával tak dvakrát do týdne. Teď jelikož nemá moc financí, skončil jen na těch pivech ale přidal k tomu alpu a to téměř denně. Od doby co pije alpu mám pocit že jej to uplně dorazilo. Není schopný moc souvisle mluvit ani za střízliva. V opilosti je prostě otravný, pořád nesmyslně blábolí, někde padá-už minimálně 3krát byl hospitalizován se zraněním.
Agresivní vyloženě nebývá, ale čas od času má agresivní výraz a třeba nás nějak hrubě chytne, ale nic víc naštěstí. Každopádně já jsem to už nesnesla a přes dva roky žiji jinde. Moje sestra a maminka jsou s ním stále. Vidím jak jsou zlomené, zničené z té situace, psychicky vyčerpané. Chci jim pomoci. Jenže matka ho nevyhodí, nechce aby skončil na ulici. On sám alkoholismus popírá, kdykoli s ním to téma načnu tak mi řekne ať se starám o sebe že já jsem alkoholik asi.
Nechci přihlížet jak mi ten člověk ničí maminku se sestrou. Jsem zoufalá. Prosím poraďte. Děkuji

Dobrý den, můj manžel se rád napije. Manžel je rozvedený - důvod alkohol. Myslela jsem si, že už mu jedno ponaučení stačilo a tak to bude jiné, jelikož má dceru a do jejich 3let s ní nežije. První rok manželství to bylo dobré. V době mého prvního těhotenství jsem to psychicky nezvládala a jen jsem brečela. Po porodu to nebylo o nic lepší. Stále pil.
Několikrát jsem vyhrožovala jednou mu zbalila věci, jen slib že se polepší. Pil dál. Někdy méně někdy více. Nejvíc mě mrzelo, že to prostě mé dítě vidí a vnímá. Při druhém těhotenství to bylo stejné jako při prvním. Cca měsíc před porodem, měl firemní akci, na které se tak opil, že mi volal ať pro něj přijedu. Byla zima mínus 20°C a já se bála že někde umrzne. To ho na chvíli ponaučilo. Zase se otřepal a pije dál.
Jako otec je báječný dětem se věnuje víc než může a doma pomáhá, je pracovitý. Ale jak má volno tak pije. Neví kdy má dost. Nevím co mám dělat. Kolikrát si říkám že ho opustím a zůstanu s dětma sama. Nechci aby v tom vyrůstali. Protože mě to strašně rozčiluje a já se nedokážu ovládnout a hned jak to na něm poznám tak na něj křičím vyčítám mu to a dělám to i když tam jsou děti. Bojím se, že to prostě nevydržím a rozvedu se, ale chci aby děti měli otce.

Dobrý den, je mi 21 let a mám strašně ráda diskotéky. Každý týden mám potřebu nějakou navštívit - nebo alespoň každý druhý. Téměř vždy si dám alkohol a často jsem opilá (jen míchané nápoje, ne čisté panáky). Přes týden ale potřebu pít vůbec nemám, ani např. na nějakých posezeních s přáteli, pouze na těch diskotékách, abych se dobře naladila. Myslíte, že jde o problém, který by časem mohl přerůst v alkoholismus? Na diskotéky chodím asi už od 15 let. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, je mi 52 let a jsem závislý na alkoholu. Prosím můžete mi poradit kam jít kdo mi může pomoci?
Děkuji a těším se na odpověď
S pozdravem František

Pavlíno, zkuste tchyni přemluvit, aby zkusila Dům pro seniory se zvláštním režimem v České Kamenici. Je to léčebna s mírnějším režimem.

Dobrý den, moje tchýně je závislá na alkoholu, věk 63, pije už tak 15 let, ale za poslední dva roky se to hodně vyhrotilo. V posledním měsíci pije již každodenně (i když při vědomí povinnosti si umí vyčistit hlavu a být střízlivá). Pije vodku, téměř nejí. V opilosti je verbálně agresivní, žije s námi v domě a komplikuje nám život svým způsobem života. Jakou mám já, snacha, nebo můj muž, její syn, možnost dostat ji do léčebny. Sama o tom nechce ani slyšet, sama jako řešení navrhuje sebevraždu, vyhrožuje s ní už dlouho, zatím ale jen verbálně.Jakoby měla rozdvojenou mysl. Jsem bezradná, děkuji P.

Mám problém s alkoholem potřebuji pomoc. Nevím jak z toho ven. Na koho se obrátit? Jak vůbec začít řešit tento problém? Zkoušela jsem přestat několikrát, ale jsem v tom zpátky. Nepiji sama ale s přítelem, i když se odhodlám skončit - on znovu pití koupí. A tak to začne znova, a znova.
Nejraději bych tedy podstoupila ústavní léčbu, abych byla odříznutá od "reality," která je doma. Na druhou stranu mám 16letého syna a jsme na sobě hodně citově závislí. Nedovedu si představit, že by se o něj někdo staral 3 měsíce, dohlížel na jeho školu, aby měl obědy a čisté prádlo apod..
Žiji sice s rodiči v domku ale moje matka na tohle není i pro otce obědy atd. řeším já. Přítel podniká je od rána do večera pryč, tak že když přijde domů, tak taky potřebuje aby pro něj bylo už všechno navařeno a přichystáno, atd. A jít přímo k lékaři s tímto problémem je taky celkem neúnosné v malém městě.

Dobrý den,
mám pocit, že jsem závislá na alkoholu a potřebuji pomoc. Většinou, pokud někam nejedu a musím řídit, tak si na alkohol nevzpomenu. Ale jinak si ráno dám domácí slivovici a pak popíjím i přes den, nemám problémy ani v práci, jen se tím uvolním. Nejsem opilá, okolí to nepozná, ale mě se nelíbí, že mám tu potřebu. Dá se s tím něco dělat?
Děkuji

Dobrý den. Je mi 18 let a můj otec je alkoholik. Nedokáže si odpustit pití. Nejhorší na tom je to, že on si to sám nepřizná a už vůbec ne by dobrovolně nepodstoupil žádné terapie či různé léčení.
Moje matka zas naopak konzumuje prášky ve větším množsví. Taky tedy závislá, nedokáže normaně bez nich pracovat. Před 19 ti lety jim umřel syn ve věku dvou let. Opravdu mě tohle užírá. Doma je atmosféra velice špatná a trpí tím celá rodina. Kdybyste byl tak hodný a trochu mi poradil jak mám postupovat, byl bych vděčný. Děkuji.

Pane doktore, přítelkyně 35 let, pije 15 let, že je závislá zjistila po 3 letech, předtím rok anorexie, těžké dětství. Nyní dipsománie, interval 5 až 12 týdnů, vždy týden pití (hlídá to, nic tvrdého) a týden se z toho dostává (někdy delirium podle síly její vůle), mezitím abstinuje. Suchá domácnost, hlídám jí. Možná bipolární porucha (nebo jen silné výkyvy nálady - není schopná vstát, jen pláče). Napije se jen v depresi, které předchází zvýšená aktivita, málo spánku apod.. První otázka: Je naše zdravotnictví vůbec schopno léčit oba problémy zároveň? Psychiatři ji totiž nutí si napřed vyřešit závislost ale já vím, že ona v depresi volí mezi sebevraždou a napitím se. Zatím vždy volila napití, jen jednou se řízla na zápěstí. Druhá otázka: Je ta bipolární porucha způsobená závislostí a bude stačit překonat několik depresí bez napití a porucha odezní? Děkuji.

Dobrý den, bohužel si myslím, že jsem překročil hranici fyzické závislosti na alkoholu. Je mi 34 let, fungující rodina, 2 děti. Podnikám a živím celou rodinu, což je občas velký stres a zodpovědnost.
Pít jsem začal brzo. Již v 16ti letech. Návštěvy hospod s kamarády, večírky. Ve svém okolí nemám jediného abstinenta vč. mojí rodiny, kde se vždy vydatně (můj otec pil několik piv denně), nicméně ve všech případech kontrolovaně (bez problémů přechází do dlouhodobé abstinence, nikdy jsem ho neviděl opilého, že by se motal apod.) pilo. Alkohol jsem vždy považoval za prostředek podporující socializaci. Jsem poměrně stydlivý s nižším sebevědomým a alkohol mi tyto bloky vždy pomáhal odbourat.
Občasné večírky 1x/14 dní jsem si neodpustil dodnes. V posledním období po nich mívám depresivní stavy, protože často způsobím nějakou nepřístojnost (vykládám nesmysly lidem neznámým, přesto z okolí mého bydliště apod.). Mým hlavním problémem, ale je domácí pití, což je fenomén, který u mě funguje několik posledních let. Nyní (poslední rok) pozoruji, že se u mě nápadně zkracuje frekvence pití a zvyšují dávky alkoholu. Piji teď prakticky obden. Na každý den kdy piji si kupuji asi 4 l piva, popř. 2 l vína nevyhýbám se občasně ani tvrdému alkoholu. Někdy toto množství ještě navýším.
Neopíjím se do němoty, pouze do „nálady“ (v poslední době se mi ovšem párkrát stalo, že jsem byl opilý již přes tuto mez). Manželka začala můj problém kritizovat, což jsem odmítal (argumentoval jsem tím, že relaxuji po stresující práci – není to pravda), ale uvědomil jsem si, že má naprostou pravdu. Po pití jsem depresivní, paranoidní (mám pocit, že na mě okolí kouká) apod. Cítím, že pokud teď nic neudělám, budu mít v nejbližší budoucnosti velký problém.
Myslíte, že bych měl navštívit AA nebo nejdříve najít vhodného psychiatra?

Dobrý den,
Je mi 22 let a piji alkohol zhruba od šestnácti let, alkohol nijak nepotřebuji, vlastně jsem víceméně od neděle do pátku střízlivý, ale když přijde víkend, naskytne se nějaká akce, diskotéka, grilovačka, nebo jen posezení s přáteli u piva, mám tendenci se opíjet do němoty. Když si řeknu, dám si na den, kdy jdu pít předsevzetí, že to dnes nebudu tolik přehánět, tak to vždy skončí zle, někdy dokonce jdou mí přátelé domů a já klidně sedím ještě sám v non-stopu na baru do ranních hodin. Jak jsem již ale zmínil, nepotřebuji alkohol každý den, vlastně ho ani nevyhledávám, jakmile se ale ocitnu na dobře rozjetý zábavě, nemám žádný strop. Jde o problém? Je nutno se vzdát alkoholu úplně?
Děkuji za odpověď.