Alkoholik

Dobrý den,

začínám mít strach.
Je mi 26 let - alkohol jsem pila ve velké míře především během studentských let, a né že by to byla malá množství. Jednu chvíli jsem si i popíjela doma u psaní diplomové práce, u filmu… Prostě jen tak - vždyť je to jen víno, že jo. Po přistěhování partnera jsme žačali mít díky alkoholu problém - štvalo mě, že mi to vín vyčítá a nechápala jsem, proč se na mě zloví - 1. signál problému. Doma jsem pít přestala, ale jednou za čas si např. doma láhev načneme - ale už nikdy ne sama - 1. úspěch. Piju především během tzv. soviálního alkoholismu. Nemyslím si, že četnost je problém… ale způsob pití je alarmující. Nemám míru, neznám své meze v chování, několikrát se mi stalo, že jsem se během spánku pomočila. Jsou dny, kdy svou míru vyloženě hlídám, ale potom jsou party, kdy se prostě ztratím a vím, že není na mě hezký pohled. Nevím, jestli Vám to píšu z důvodu svěření nebo z důvodu potvrzení toho, že mám problém. Nevím, jak postupovat - vyloženě vyhledat profesionální pomoc nebo prostě skoncovat a "smířit" se s tím, že alkohol není pro mě… Ach jo, jen jak jsem to napsala, tak odpověď vidím. Díky i za to, že jsem to mohla napsat

Dobry den, muj pritel se kterym jsem 1,5 roku pije vikendove. Je mu 48. Podle toho co vim, pije takhle dlouhodobe a problem v tom nevidi. Kdyz jsme se potkali, byl pozorny, spolecne vylety, dovolena. Jakmile jsem se pristehovala k nemu, tak zacal pit hned v patky po praci a vetsinou je to i sobota. V nedeli pred praci vyspava, aby byl pres tyden fit. Pres tyden nepije, a proto si mysli, ze s alkoholem problem nema. Premyslim, jestli se na tento vztah da zvyknout a jestli ma smysl zustavat. Nase spolecne volno prakticky neexistuje, jen to, kdyz jsme pres tyden po praci doma spolu. Pres vikend na nej neni absolutne spoleh a kdyz jsem na nej nastvana, tak jsem ta spatna ja, protoze vsichni chlapi prece potrebuji relax. Nevim ani, jestli chci nejakou radu, spis mi je lito, ze dava prednost alkoholu prede mnou, kdyz na zacatku vztahu by se pro me rozkrajel.

Dobrý den, moje maminka je ve svých 48 letech alkoholicka. A bohužel pije čím dal víc. Nacházíme poschovávané prázdné lahve od vodky, už jsme jí i volali s bratrem sanitku, kdy nadýchala 3.6 promile. Nyní je sobota devět hodin a je opila zase. Léčit se nehodlá, prý problém nemá a pijou všichni, tak ať ji dame pokoj. Je prý v životě nešťastná a nikdo ji nemá rad. Sice kolem ni celá rodina skaceme a konkrétně já ziju víc její život než svůj, ale nestačí to. Už začínám byt psychicky na dne. Chci se zeptat, zda v Plzni existuje i nějaká poradna pro rodiny alkoholiků nebo nějaká terapie, kam bych mohla docházet já. Když ji nikam nedostanu. Děkuji. K.

Ahoj je mi 33 let a myslym ze mam problém s alkoholem. Davam si otazku jestli sem Alkoholik. Nekdy vypiju aj 10piv za den, a myslim na alkohol. O víkendu sem byl posedět na zahrádce so ženou aj s dcerkou dal sem si jedno Točené pivo, pak druhe, pak třetí a stvrte. Zena uz nechtěla aby sem si dal další. Ale ja sem proste jeste mal chuť pit. Tak sem ji řekl ze jedu na záchod a na baru sem si kupil jeste pivo a panaka a nechal sem si to tam aby otom nevěděla. Pak sem jej říkal ze jedu na záchod aby sem se tam mohol napít. Pak sme přijeli domu a ještě sem vypil 4piva. Dnes je 20.5 a rozhodl sem se prestat úplně. Včera sem byl na rybách vypil sem tam 4 piva a s ryb sem odešel o hodinu dřív aby sem šel jeste na pivo dal sem si dvě a jedneho panáka. Žena otom nevěděla myslela si ze sem byl na rybách ještě. Sem Alkoholik???

Dobrý den, moc prosím o radu a pomoc, hlavně pro mou mamku, je už hodně zoufalá, potřebujeme bratra alkoholika (36 let) dostat do protialkoholní nebo psychiatrické léčebny. Pije asi už 16 let a posledních deset let je to intenzivní pití. Přes jaro a léto je z něho bezdomovec, na podzim si většinou způsobí nějaký úraz, aby se dostal k mamce do domu, tam přežije zimu, vydrží nepít cca 1-2 měsíce a na jaře to rozjíždí znovu a tak se to táhne již několik let. Rodina vyzkoušela snad vše, jednou byl i v léčebně půl roku, rok to vydržel, po té opět stejná režie. Jsme už hodně zoufalí a mám strach o svoji mamku, je to babička mých dětí, ke které je ani nemůžu dát, protože je tam on. Mamka ho vždy přichýlí, on ji naslibuje hory doly, ale opět zajede do svých kolejí. Počůrává se, propil se k epilepsii, když má absťák, tak se vyvrátí, k mamce často jezdí policie a sanitka, má z ostudy kabát před sousedy. Bratr se neustále lituje a dává svůj stav za vinu mamce. Já žiji normálním životem, pracuji od svých 19 let, mám rodinu, také bych se mohla litovat, že se naši rozvedli atd. Existuje prosím nějaká možnost ho někam dostat, bývá i agresivní, zatím na mamku nešáhl, ale velmi sprostě ji uráží a nádává, mám strach, aby jí něco neudělal, ona ho u sebe zatím teď nechává, nechce se zase dívat jak leží na zastávce… Otec nejeví zájem… Předem moc děkuji za rady. Petra

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu - třeba máte někdo stejný problém a povedlo se vám ho vyřešit. Moje mamka (65 let) má už delší dobu problémy s alkoholem. Sama říká, že pili vždycky, ale my ten problém začali vnímat tak před cca 8 lety. Začínalo to pár skleničkami vína, dnes už pije tvrdý alkohol (vodka, rum, gin). Vše svádí na nespokojenost v manželství, sama pro to ale nic nedělá. Říká, že potom co jsme se sestrou odešly z domu, už si s tátou nerozumí. Mamka pracuje na zkrácený úvazek jako učitelka na malém městě. Vždy si zakládala na dobré pověsti, ale postupně už o jejím problému ví více a více lidí (v opilosti je schopna telefonovat komukoliv). Když ji na její problém s alkoholem upozorníme a chceme s ní o tom mluvit, začne si vymýšlet, že už např. 14 dní nepila nebo že si dala jen jednoho panáka do čaje. Nic z toho ale není pravda, máma pije téměř denně a rozhodně ne jen jednoho panáka (občas tedy vydrží třeba 10 dní, ale to spíše výjimečně).
Se sestrou už máme každá svou rodinu – mamka má 3 vnoučata, ale bohužel je nevídá. Snažily jsme se to využít jako možný impuls, proč by se mamka měla jít léčit („Pokud se s námi a našimi dětmi chceš vídat, běž se léčit“). Bohužel to ale nezabírá.
Máma je hodně hrdý člověk, myslí si, že je ve všem nejlepší a nesnese neúspěch. Proto je pro ni asi těžké si přiznat, že nějaký problém má. Raději bude svádět vinu na všechny kolem („táta si dá pivo, proč já bych si nemohla dát skleničku“).
Chtěla bych se zeptat, zda někdo nevíte, jak postupovat? Je nějaký způsob jak ji donutit se jít léčit? Úplně přerušit komunikaci dokud se léčit nezačne? Mám strach, aby kvůli její paličatosti („léčit se prostě nepůjdu“) nebylo pozdě a něco se ji nestalo.
Moc děkuji za radu

Prosím o radu. Moja dcéra slobodná 33rokov priznala úzkosti, vraj navštívila psychiatra a užíva lieky. Pracovala 7 rokov v Prahe, teraz 6 mesiacov na Slovensku, býva sama. Počas korona karanteny bola 10 dní doma a zistila som, že pije strašne veľa. 2 dni pospavala, vraj je unavená a potom som objavila poschovavane fľaše, spolu asi 2 l tvrdý alkohol, 4 fľaše vina. Som z toho zúfalá. Priznala, ze pije asi 3 týždne, čomu neverím. Chodila domov na víkendy raz za 2 mesiace, večer chodievala vraj za priateľkami, vracala sa neskoro. Predtým som ju videla opitu iba raz pred 14 rokmi. Ako jej mám pomôcť? Alkoholika v rodine nemáme

DObrý den. Můj manžel (61) pije každý večer/noc 0,5-1 litr vodky. Takto už cca 20 let. Je navíc siný kuřák (2-3 krabičky). Přesto má jaterní testy (ALT/AST) v normě. Poslední měsíce si všímám, že se mu přes den třesou ruce, ale jiné problémy nemá. Pije zásadně v noci, usíná kolem 2 hodin ranní. Dopoledne spí ale pak normálně funguje, není na něm nic poznat. Bere léky na vysoký tlak. Mám mít o něj starost? Jak říkám, je to tak už 20 let, zatím žádné potíže. Je možné, že si vytvořil nějakou toleranci? Děkuji za odpověď.