Alkoholik

Dobrý den,
předem Vám chci poděkovat, za stránky ,které pro nás děláte. Vždy ,když je mi nejhůř se sem vrátim zjistim, že na tom je podobně jako mnoho dalších, chbá utech, ale pak naberu sílu a zas se snazim bojovat.
Chtela jsem Vás poprosit o radu. Poslední dobou, kdyz si dam nejake to vinko, kdyz je to 0,7 litru tak je to dobry, ale kdyz vypiju dve tak osobe vůbec nevim a druhy den mam okno, ze si nic nepamatuju.T o se mi drive nestavalo. Nekdy to jeste ukociruju, ze si toho tolik nedam, ale nekdy to zas poradne roztocim.
Druhy den mam z toho vyčitky. Nejhorsi je ze, kdyz zacinam pit, je mi furt dobre a pak to prijde najednou jako kdyby me nekdo dal palici po hlave. Skoro vubec nikdy nezvracim, tak mi je porad dobre. Nemam ani zaklopku jako ostatni lidi. Jsou pak i dny, ze si dam malý pivko a nic nedeje a vubec nemusim pokracovat. Tak nevim, co s tim. Je mi jasny, ze jsem asi zrala na lecbu Zatim jsem to zkusila sama a nasadila si antabus, ale nejsem si jista co budu delat, kdyby me chytl nejaky abstak nebo neco. Muzete mi prosim poradit co s tim? Moc se za to stydim, ze mam takovy stavy. Dekuji moc za Vaší odpoved Míša

Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Můj tatínek pije. Každý den si dá 2-3 piva, někdy víc a několikrát do týdne panáka, dva tvrdého alkoholu. Nepočítám mu to. Chodí do práce (tam nepije), ale když přijde domů, tak si automaticky otevře pivo. Je hodně pracovitý, doma se stará o zahradu a barák, ale přitom pije pivo a pak je v náladě. Takhle to trvá už několik let a v této době jsou období, kdy je to horší a je vyloženě přiopilý a pak je to zase v pohodě a zdá se, že nepije. Několikrát jsme ho prosili, aby nepil a on vždy sliboval, že to omezí, ale nikdy to nedodržel a naposledy ani nepřiznal, že je opilý a přitom blábolil a motal se. Máme podezření, že je alkoholik nebo má na to náběh. Je to tak a co s tím? Děkuji. Michaela

Dobrý den,
nedávno jsem absolvovala protialkoholní léčení a musím říct, že jsem tomu moc ráda .Taky jsem se toho bála, ale je to to nejlepší co mě mohlo potkat a pro co jsem se rozhodla. Nebojte se toho a překonejte si přiznat ,že jste závislí. V tomto problému je nás moc a my, kteří jdeme to toho jsme skvělí, když si to příznáme. Stojí to za to a díky za každý den střízlivosti. Lenka

Dobrý večer, ráda bych věděla jestli je porblém s alkoholem vrozená záležitost, poděděná, nebo jenom návyková. Mám problém se svým manželem a vím že, jeho otec moc pil a pije. Zatím nejde o násilí, ale jednou je to lepší a pak se to zase zhorsuje. Moc Děkuji za odpověd. S pozdravem Jitka

Prosím o radu, kam se obrátit. Ještě před dvěmi lety jsem pil příležitostně, dnes piju pravidelně 4-6 piv denně a k tomu tak min. čtvrt litru až půl tvrdého zejména slivovice (když dám flašku rumu tak jse relativně v poho) piju večer po práci, udělám se za 2-3 hodky bez problému, celý den se na to třesu. Vše vzniklo díky problémům v podnikání. Dřív jsem byl milionář, dnes nemám nic jen obsílky od exekutorů, vše řeším chlastem. Všichni o mě říkají jaká jsem hlava atd., nikdo o mě, ale neví co žiju za život, přicházím o 90 % kšeftů, buď nevím, nepamatuji si, nebo to neřeším atd. Zraví zatím v mých 42 letech OK, ale sám cítím, že padám do propasti. Radila mi jedna nejmenovaná paní, ale stálo mě to jen prachy a nic, chlastal jsem ještě více. Nechci skončit jak troska (což už si trochu připadám ), miluji rodinu, manželku, děti, ale ta slivovice mi strašně chitná a a každý večer mi dodává odvahu jít dál. Asi jsem se moc rozepsal, ale nevím jak dál i když vím, že to bude těžké...

Den otevřených dveří občanského sdružení Lotos Brno, pomoc závislým na alkoholu
Ve středu 19.10. ve 13 hodin své dveře otevřela pro odbornou i laickou veřejnost organizace o.s. Lotos Brno, která pomáhá osobám závislým na alkoholu. Ve 14.00 hod. vedoucí organizace Ing. Radka Kasanová prezentovala organizaci, její historii i současnost. V 15.00 hod. se účastníci přesunuli z Centra služeb sociální prevence na ulici Dvořákova 13, 4. patro, Brno na další pracoviště organizace, kde jsou osobám závislým na alkoholu poskytovány pobytové služby. Zde se zájemci seznámili s prostředím, ve kterém žijí klienti o.s. Lotos Brno.
Posláním o. s. Lotos Brno je pomáhat osobám se závislostí na alkoholu nebo osobám ohroženým sociálním vyloučením zapojit se zpět do společnosti a vést plnohodnotný život.
Vznik organizace se datuje od října 2003. O.s. Lotos Brno vzniklo původně jako pobytové zařízení. „Bylo nám jasné, že klienti, kteří se léčí mnoho měsíců, potřebují chráněné prostředí, protože často recidivují. Proto vznikla myšlenka pro vytvoření doléčovacího zařízení poskytující chráněné bydlení pro lidi, kteří to potřebují a chtějí čelit svému onemocnění závislostí na alkoholu“, řekla MUDr. Květoslava Vrbová, psychiatrička a odborná vedoucí o.s. Lotos Brno.
Od tohoto data organizace prošla vývojem. V roce 2005 se služby rozšířily o ambulantní služby, vzniklo zdejší „Centrum služby sociální prevence“ pro osoby závislé na alkoholu, ale také pro ty, kteří se z jakéhokoliv důvodu ocitli na okraji společnosti a hrozí jim sociální vyloučení. Tato služba nabízí klientům pomoc při řešení dluhové problematiky, pomoc při hledání a udržení zaměstnání, pomoc v oblasti bydlení.
V současnosti organizace nabízí několik služeb. Především je to pobytová služba „Terapeutická komunita byty na půl cesty – muži“ (TK BNPC) a „Terapeutická komunita byty na půl cesty – ženy“. Tato služba nabízí klientům chráněné bydlení a terapeutické služby. Minimální doba pobytu je 1 rok, maximální délka pobytu jsou 2 roky. Pro klienty, kteří řádně ukončí pobyt v o.s. Lotos Brno, a také pro kohokoliv z venku, vznikla letos (2011) služba „Podpůrné skupiny“, kde zájemci mohou jednou za 14 dní vždy v pondělí navštěvovat skupinovou terapii.
„Věková hranice klientů je široká, ale podmínkou je, že klienti musí pracovat, alespoň na částečný úvazek. Další podmínkou pro přijetí je absolvování plné tří měsíční protialkoholní léčby. V den, kdy klient léčbu ukončuje, musí nastoupit k nám. Za dva dny by to nemusel zvládnout“, řekla terapeutka Bc. Kristýna Krajňáková.
„Podle mě má doléčování smysl i pro starší lidi, ruka u nás je podaná všem, kteří mají zájem a jsou schopni splnit podmínky přijetí a dodržovat naše pravidla“, dodává vedoucí organizace Lotos Brno Ing. Radka Kasanová.

Kontakt:
Ing. Radka Kasanová, kasanova@lotos-brno.cz, tel. 739 429 469 – vedoucí o.s. Lotos Brno
Bc. Kristýna Krajňáková, krajnakova@lotos-brno.cz, tel. 739 087 588 – vedoucí TK BNPC - muži
Roman Petrželka, ro@lotos/brno.cz, tel. 777 237 843 – vedoucí TK BNPC - ženy

http://www.lotos-brno.cz

Dobrý den, pane doktore, je možné, aby člověk, který pil několik let v kuse, který prožil jaterní koliku, opravdu přestal pít. Teda říka, že pije, ale už nechlastá. Je si svého problému vědom. A že alkoholikem "byl" to je bez pochyby. Jak velká šance je, že tomu nepropadne takovým způsobem jako před kolikou? Kolika proběhla letos v lednu/2011. Poraďte.

Dobrý den, touto cestou vydím jedinou možnost před zhroucením. Žiji necelé 4 roky s přítelem jemu je 33 a mě 25let. Když jsme se poznali, zašli jsme občas do hospody na pivko, i já jsem si sním pár piv dala. Začalo se to stupnovat, začal pít doma, v práci všude. Já jsem pomalu alkohol nesnášela, když jsem vyděla jeho stavy, jak smrdí, motá se, má blbý kecy, přestala jsem pít úplně.
Teď jsem abstinent, nesnáším alkohol. Můj přitel stále pije pivo a rum. Dokáže celou půl litrovou láhev vypít sám. Dost časté stavy byly, že se semnou schválně pohádal, aby mohl odejít do hospody, tam utratil všechny peníze a až mu došly tak se za 3 dny, vrátil se domu. Takto to bylo dost časté. Když jsem ho kvůli alkoholu vyhodila, nevrátil se domů, ale šel do hospody, spal v autě u nás doma ve sklepě, jen aby pak mohl být přes den v hospodě.
Když už asi viděl, že mě to vadí, a že ho opustím, začal sekat latinu, teď 2 měsíce nepil doteď.
Našel si novou práci, je zedník. A teď chodí domů napitej. Mě ale tvdí, že měl nealka. Já to ale poznám, že něco pil.
S přítelem se snažíme o miminko, jezdíme na umělé oplodnění. Ted máme jít v listopadu na umělý a nevím, zda mám či ne. Moc mě to trápí, ale těch šancí bylo už nespočet. Moc děkuji za odpověd, zda alkoholik je či nikoli. Když pil zvládl tak 12 piv děně a náké panáčky rumu. A taky se mu dost klepou ruce. Jeho máma taky pije.

Dobrý den,
nevím jestli jsem uplně stoprocentní alkoholička, ale jistý problém s alkoholem mám. A jsem moc ráda, že se můžu svěřit a poradit. Tak tedy přejdu k věci. Je mi 25 let a za poslední zhruba 3 -4 roky se mi stává že se opiju někde například na nějaké oslavě, takovým způsobem, že se chovám naprosto agresivně, hnusně, nadávám svému přítelovi neskutečným způsobem, jsem schopná ostatnim lidem říkat, že je na mě zlej - přitom to není pravda. Někdy vezmu i telefon a volám různym známym, abych si postěžovala, zanadávala nebo ani nevím, co jim vykládám. No hrůza, druhý den mi je špatně, stydím se, při představě, komu jsem, kde co vykládala za nesmysly, bych se nejradši někam schovala a už nikdy nevylezla. Stává se mi to buď náhodně, jdeme posedět s přáteli do hospůdky a ..dobře se bavím a vůbec si neuvědomuju, že mám třeba 3.pivo a že brzy se mi to v hlavě přecvakne, dám si další a začnu být nepříjemná. Vyjímečně jsem si otevřela víno, když jsme se s přítelem pohádáli, to bylo teď naposled, hádali jsme se kvůli nesmyslu, odjel si něco vyřídit a ani nevim jak, vypila jsem lahev vína, ovíněná si došla ještě pro 2piva a potom katastrofa, opět strašné chování, ostuda (a jen jsem ráda, že si toho moc nepamatuji). Denně nepiji, někdy malé pivo k obědu, tyhle mé excesy se mi přihodí cca 4x,5x za rok.Ale jsou neuvěřitelně silné a za jediný večer jsem schopná si zničit vztah, zkazit pověst široko daleko - což je opravdu hodně a bojím se, že si zkazím celej život. Vždy si říkám, tohle je moc, to se už nikdy nesmí stát a stejně někde zase uklouznu. Jsem neuvěřitelně naštvaná, jak může být alkohol legální.Ve společnosti se pije běžně a dříve mě sklenička vína příjemně uvolnila a bavila jsem se, dnes i po jedné skleničce někdy cítím, že začínám být nepříjemná. Zkrátka budu se muset naučit uplně se alkoholu vyhýbat,vyhledám určitě i nějakého odborníka. Velmi mě ale zajímá, kde se v člověku ta agrese bere. Jsem obyčejně milá, pohodová, usměvavá holka, žádné velké problémy nemám, ale dokáži se změnit v bestii, že to nikdo nechápe,ani já. Nemám pocit že potlačuji třeba nenávist a s alkoholem to jde ven. Přítel (zázrak, že je stále se mnou) mi řekne, no v alkoholu je pravda, to je strašné, teď vim, co si o mně myslíš a jak mě nenávidíš..,seš neuvěřitelně zlý člověk. A to mě bolí nejvíc, já v hloubi duše vím, že nejsem zlá a vědomě bych neublížila ani mouše a nic zlého nikomu nepřeji, naopak. Nevím, jak mu vysvětlit, že to nejsem já, že to jsou jen emoce, které přišli bůhvíodkud nebo z malinkého naštvání a milionkrát narostly pomocí alkoholu... za poslední rok to mám tak půl na půl, půlka excesů náhodně na oslavách, půlka nesmyslné řešení problému po hádce alkoholem.Nemůžu se spoustě lidem ani podívat do očí, při představě, čeho byli svědkem.Pak jsem 3 měsíce v pohodě a stačí jedna svatba, kde se pije, tančí, veselí/a najednou cvak už se neveselím a je to zase tady, ráno na mě všichni zvláštně koukaj a já si říkám proč, a pak mi to dojde..a pomalu zjišťuji proč.měsíc to doma urovnávám, a za další měsíc to udělám znovu.letos asi 5x, loni 2x. Druhý den si většinou téměř nic nepamatuji, což mi přítel nevěří, protože když jsem v ráži, vypadám prý docela, že si uvědomuji, co dělám a říkám.... To uvědomění přijde ale až druhý den. Děsí mě to. Děsí mě představa, co kdy kde zase vyvedu a komu ublížím. Mno tohle musí skončit..Budu ráda, když mi napíšete svůj názor.Případně poradíte, k jakému odborníkovi zajít.

Dobry den,
chtela bych se u Vas informovat ohledne zakonu o podavani alkoholu nezletilým osobám.
Pracujem v restauracii v CR. Ja osobne nepodporujem pitie mladistvych. Ale stalo sa mi, ze ked som odmietla 17rocnej dievcine natocit pivo, jej uz "dospely" kamarat povedal, nech natocim jemu a on to vezme na seba. Tak ako je to v tomto pripade? Je to stale moja zodpovednost, ked vidim/viem, ze to pivo pije ona, alebo stracam odpovenost tím, ze to objednal on?
Ja si myslim, ze odpovednost je na mojej strane a takisto by som platila pokutu. Kvoli tomu som sa dokonca chytila so sefom, ktory tvrdi, ze zodpovednost prebera "dospely" kamarat... Dakujem za brzku odpoved.

Chtěla bych podpořit všechny, kteří mají problém. Jsem po 3 měsíčním léčení, které jsem ukončila v dubnu. Zatím střízlivost zvládám výborně. Určitě je to tím, že o mém problému ví jak v rodině, práci a hodně o všem přemýšlím a mluvím o tom a nestydím se za to. Mí blízcí naopak mají ke mě lepší přístup a já si nemusím nic vymýšlet. Hlavně to chce otevřenost a přiznat si ZÁVISLOST.
Přeji hodně zdaru ,protože ŽIVOT BEZ ALKOHOLU JE ZAJÍMAVÝ A KRÁSNÝ

Dobrý den,
mám takový problém...
Před čtyřmi měsíci jsem se obstěhovala od rodičů. Teď k nim s rodinou jezdíme tak 1x cca. za tři týdny. Když jsme teď u nich byli, taťka měl na kredenci prášky. Zeptala jsem se, na co ty prášky jsou a rodiče řekli, že to jsou taťkovi prášky na tlak. Následně ale cosi mamka prohodila:,,...taťka dostane prášky na nervy...".....?? nechápala jsem. Druhý den byla oslava mamčených narozenin. Normálně se pilo pivo, nějací panáci, ale nikdo se neopil. Poté co oslava skončila se můj taťka kamsi zvrzl a když se vrátil, byl opilý. Byl to pro mě šok, protože nikdy jsem taťku v takovým stavu neviděla a navíc byl pro mě vždycky takový vzor, připadal mi jako vzorný manžel i táta, navíc odjakživa chodíme do kostela a taťka mi přišel i jako správný křesťan. Když si šel umýt ruce, šla jsem za ním, objala jsem ho a zeptala se, jestli ho něco trápí a on mě objal, nadechl se jako by mi něco chtěl říct, ale pak z něj vypadlo jen: ,,Mamka si myslí, že jsem to přehnal,.....ale já jsem to nepřehnal....a sem mor rád, že jste tady." Šla jsem pak za mamkou a zeptala se jí, jestli už byl taťka někdy opilý a mamka žekla, že už párkrát jo, ale že se spíš vždycky dostane do nálady. Když sem se zeptala jak do nálady, řekla mi, že tak jak dnes...Taky jsem se jí zeptala, jestli neví, jestli a co taťku trápí, jestli se jí nesvěřil. Prý neví. A pak řekla, že se tyhle jeho stavy zhoršily po tom, co ho asi před půl rokem vyhodili z práce (kamarádi proti němu udělali podraz), teď se mu zabil brácha, jeho máma nekontrolovaně bere léky a má náběh na Alzheimra. Taky jsem se zeptala, jestli neví, jestli si taťka někde něco neschovává a na to mi řekla, že přece nebude chodit a něco hledat..jako jestli si myslím, že se z toho chce zbláznit...(jenže s chlastem měl problém jak můj děda, tak strejda-taťkův brácha). Pak šli naši za výčitek mé mamky spát. Poté co odešli, jsem si našla k lékům co taťka bere na internetu příbalový letáky a zjistila jsem že jesdny prášky jsou sice na tlak, ale druhý prášky jsou antidepresiva. Navíc ty prášky na tlak se nesmí s antidepresivama kombinovat, takže bych chtěla vidět doktora, který mu to napsal.
Je jasné, že se na tyto prášky pít nesmí. A protože mi stále vrtalo hlavou, z čeho se taťka opil, šla jsem do kotelny a tam jsem našla poschovávané 2 vypité flašky vodky a jednu vypitou do půlky.....
Druhý den jsem o tom řekla bráchovi a zeptala se mamky, jestli ví, co to taťka bere za léky, tak řekla že neví.Že neměla čas se ho zeptat (???). Taťka ten den nedojedl ani oběd a šel zatopit a lehnout si, protože ho prý bolelo v zádech - ledvina a šlo mu ta bolest až do břicha. Když jsem se šla potom podívat na tu nedopitou flašku, už byla dopitá. Celý den ale dělal, jako by se nic nestalo, jako by se včera neopil. Když odpoledne ležel a já ze sebe udělala blbou a mamky se zeptala, co taťkovi je, tak mi řekla, že taťkovi není dobře (a to ještě na poslední návštěvě, když jsem se bavili o babičce a dědovi řekla, že babička s dědou jim neustále lhali a že děda kolikrát k nám přijel ožralej a místo toho aby babička řekla, že je ožralej jako prase řekla, že mu není dobře). A kdyby ona věděla, že taťka chlastá, tak že by to řekla na plnou hubu a poslala ho na léčení). Teď se ale chovala úplně stejně jako babička....
Proto jsem se chtěla zeptat...CO MÁME DĚLAT?? Jak se chovat a jak to začít řešit jak s taťkou a mamkou? Vůbec si nevíme rady, za jaký konec to vzít.....PROSÍM poraďte..DĚKUJU

Dobrý den, jsou nějaké domovy důchodců pro alkoholiky, nebo lidi s alkoholickou demencí, kde třeba není potřeba mít odsouhlasený pečovatelský příspěvek? Vím že třeba v terezíně takový domov je, ale je nutný mít přiznaný ten příspěvek.

Dobrý den měla bych dotaz. Má z vás někdo zkušenost s lečebnou v praze na apolinářské (všeobecná fakultni nemocnice v praze 2). Ráda bych věděla jak to tam probíhá abych měla nějakou představu. Manžel tam v uterý nastoupil na detox a zítra nebo pozítří by jej měli přeložit na lužkové odd. pro lečbu závislosti. Doufám že těch 12týdnu tam mu pomuže. Protože ty muka co tu máme mi s dětma byly k ničemu.

Pane doktore, chtěla bych Vám moc poděkovat a všechny ostatní povzbudit. Kdysi mi Vaše stránky velmi pomohly i Vaše odpověď. Manžel rok abstinuje po 15ti propitých letech a vím, že je to časovaná bomba, přesto věřím, že vydrží. Škoda, že se nedají všechny zkušenosti předat. Škoda, že závislým, ale někdy i jejich blízkým tak dlouho trvá, než se podívají pravdě do tváře a připustí si, že mají problém... Úplně nejhorší je pocit osamělosti a bezmoc člověka, jehož partner pije. Když uteče, má pocity vinny, že nechal kdysi milovaného partnera napospas chlastu, když neuteče, je postupně utrápen, když chce pomoct, je mu to houby platné. A tak Vám všem, kdo máte milovaného rodiče, partnera, partnerku, či kamaráda závislého na chlastu (nebo na čemkoliv jiném) moc držím palce. Protože všude se dočtete, co jako partner musíte dělat, jak musíte pomáhat, chválit, motivovat, povzbuzovat, ale Vám, kteří toho opojeného člověka se zastřeným vnímáním máte na krku, se povzbuzení nedostane, ba naopak.Tak hodně štěstí v boji s větrnými mlýny a Vám, pane doktore ještě jednou díky za tak přehledné stránky plné užitečných informací.