Alkoholik

No zase mám ten hrudník plnej lásky a asi se zcvoknu. Mě je z toho do breku, už my tam zase zkáče jak jí objímám ,hladim jí,jak se o ní otírám, ten blbej serotonin zamilovanosti působý a já sem v hajzlu.

Jsem alkholicka cca 11 let mam skvelou rodinu a upijim se jim pred ocima. Pred lety jsem se lecila ambulantne a to se nepovedlo. Po narozeni prvni dcery si manzel mysli ze jsem dobra, ale to nejsem. Posledni mesice uz piju aby mi bylo dobre rano musim dat 3 piva abych fungovala a nemela kocovinu. Uz me to strasne unavuje a nemuzu dal. Dotoho se musim chovat normalne pred rodinou. Uz jsem ve spatnem stavu a zitra zacinam abstinovat uz po druhe. Pred mesicem jsem vydrzela 5 dni,ale bylo to peklo studeny pot, tres, depka, nespavost. Po par dnech se to srovnalo,ale porad jsem myslela na alkohol.Sahla jsem si na dno a jsem rozhodnuta prestat. Muzu se zeptat jak dlouho trvaji chute a myslenky na alkohol. Tak mi drzte palce.

CHutě na alkohol atd to je individuální, doporučoval bych ti ze začátku abstinovaní čili čištění , docházet někam denně a pravidelně a hlavně o tom mluvit, to dušení tohohle tajemství v sobě ti nepomůže ,, spíše to podle mě ty chutě zesiluje až jsou neúnosné. S rodinou je to hodně obtížné a tak ti radím říct si manželovi o podporu, protože ten tlak ve kterém si tě také do toho alkoholu žene. Nebo jestli chceš mužem to tu spolu rozebírat ,rád ti pomůžu.

Eva napsal:
Jsem alkholicka cca 11 let mam skvelou rodinu a upijim se jim pred ocima. Pred lety jsem se lecila ambulantne a to se nepovedlo. Po narozeni prvni dcery si manzel mysli ze jsem dobra, ale to nejsem. Posledni mesice uz piju aby mi bylo dobre rano musim dat 3 piva abych fungovala a nemela kocovinu. Uz me to strasne unavuje a nemuzu dal. Dotoho se musim chovat normalne pred rodinou. Uz jsem ve spatnem stavu a zitra zacinam abstinovat uz po druhe. Pred mesicem jsem vydrzela 5 dni,ale bylo to peklo studeny pot, tres, depka, nespavost. Po par dnech se to srovnalo,ale porad jsem myslela na alkohol.Sahla jsem si na dno a jsem rozhodnuta prestat. Muzu se zeptat jak dlouho trvaji chute a myslenky na alkohol. Tak mi drzte palce.
Evo,
držíme palce.
Chutě na alkohol trvají v podstatě pořád, to je individuální.Někdo je kvartál, někdo hladinkář. Piješ už po ránu, taky jsem to měla. Taky to nikdo nedal na první pokus, já mám taky xxxpokusů. Je dobře , že si to uvědomuješ, že už nechceš, tak konej. Stavěj na svém rozhodnutí všechny další kroky k trvalé abstinenci.Musíš, nejdřívě přetrpět první dny,týden dva... pak nastává vyloučit alkohol napořád. Zjistit co všechno ti spouští chutě, jak se tomu vyhnout, jak to řešit dopředu.
Jestli budeš cítit, že to sama nedáš, že nemáš i třeba dostatečnou oporu ve svém okolí, nebo i ji máš a nedáváš to, tak vyhledat rychle odbornou pomoc.
Ty první dny, jak píšeš, týden mi bylo blbě, to se tělo detoxikuje, je ti blbě a v ten moment je nejsnazší sáhnout po alkoholu, ale musíš to přetrpět. Jestli ne sama, tak detox pod odborným dohledem.
Piš jestli ti to pomůže, čti o problému alkoholismu , hledej pomoc v sobě, u odborníka všude.

Pro Evu
mimo jiné kroky, dopln i vitamíny tělu-magnézko. Nalej si čistou vodu, čaj. Zajdi k mudr, hledej pomoc.
Nepřepínej v první dny, zkus zvolnit denní tempo ze začátku, aby tělo mělo čas regenerace.
Dopřej mu čas na regeneraci. Zkus ambulatní léčbu, vše co cítíš, že Ti pomůže.
Já měla hrozný třes rukou , ten trval déle i když odeznělo chvění celého těla, studený pot, ale vše se pak ustálí do normálu.
Potom VŠEM může být euforie, ale bud obezřetná i v ní.
Nechala jsem si v první dny abstinence udělat krevní rozbor. Jsem se třepala jak ratlík v čekárně, bylo mi blbě, ale chtěla jsem vědet jak si stojím s vitamínama, potom huntování těla sama sebou...No magnésium na bodě katastrofy a jiné neplechy jsem si přivodila.
jDI DO TOHO, BOJUJ.
Suchá domácnost bez chlastu mi hodně pomáhá.

pro Evu
moje nezdařené pokusy, to bylo že jsem si představovala jako však nebudu pít a hotovo. Nebo budu pít občas, nebo budu pít kontrolovaně...jak já byla naivní)))
Zatím taky bojuji a vlastně vyhráno nemám nikdy.
Omlouvám se za tolik příspěvků, jen jsem tě chtěla co nejvíce podpořit a pokusit se Ti poradit, ale sama bojuji, jak každý zde.
Snad Ti to pomůže a napiš, pomůže to třeba zase nazpátek dalším.
Přeji všem hezké dny.

Ahoj a predem Vam dekuji za odpovedi a podporu. Pisu z mobilu tak tam budou asi obcas chyby. Taky jsem zkousela omezit piti,ale to bylo jeste horsi a jela jsem v tom naplno. Dnes jsem si uvedomila jaka jsem troska. Je mi spatne a ta psychika je hruza. Nastesti mi asi pomaha,ze musim fungovat a starat se o prcka. Jeho usmev mi pomohl rano kdy jsem byla oblecena a chtela jit pro chlast. Nakonec jsem si udelala caj a vzala vitaminy. Odpoledne poslu manzela pro magnesku. Mam strach s ty hororovi noci. Jinak se musim smirit s tim,ze se uz nikdy nenapiju a to je pro me to nejhorsi abstak je pro ti tomu nic. Musim to dat jinak bych opravdu zloncila hodne spatne. Mejte se a ozvu se Jinak se mi strasne moc ulovilo, ze jsem to nekomu po tolika letech rekla je to hodne ovobozujici,ze to nekdo vi

Pro Stopku
diky a taky drzim palce Tobe at jsi v poho a stastna:))))

Jinak muj otec byl tezky alkoholik a upil se k smrti. Mamka taky pije,ale pod kontrolou chodi do prace a zvlada to na rozdil ode me. Cele detsvi se mi vracel kazdy den otec domu ozralej mlatil mamu a ja si rekla nikdy nebudu pit. Presto je ze me alkoholicka. Je to asi dedicny nebo fakt nevim a presto vetsi strach nez o sebe mam o sve deti aby neskoncili alkoholiky. Z manzelovi strany jsou dobry ,ale z nasi ne. Neprezila bych deti jako opilce. Jde se tomu nejak vyvarovat asi ne co? Nejak jsem se rozepsala a jdu lezet srdce mi bylo bije strasne moc:((

Evo,
naši taky...asi je to v genech i u mně.
Srdce Ti bije hodně, jak píšeš, nechceš k mudr? Já měla strach i z delírka...u mně naštěstí zůstalo jenom u strachu, ale to sama neodhadneš.
Já to riskla, ale ze mně si příklad neber.
Taky mi v první fázi srdce šlo vyskočit, nemohla jsem najít klid v první týden, byl to očistec.
Vždycky jsem si klepala nohou , že ještě žiju. ..Jedině jsem doplazila na wc vyzvracet a už nebylo ani co.
Ten pocit, že se nikdy nenapiješ, neboj se toho. Lehké to není, ale je to správné. Uvidíš svět jinak.
Děkuji Ti taky za podporu, abstinuji pouze krátce, ale zatím osobní rekord, tak snad, věřím tomu, že to už musí vyjít.