Alkoholik

11 mesicu !!! tak tolik mesicu jsem se nenapil alkoholu, ziju skvely zivot plny problemu, ale resim je, mam na ne silu. Jaterni vysledky jak mimino, zhubnul jsem 14 kg, vsechny kalhoty jsem nechal presit, uzivam si rodinu, kdyz je krasne piju nealko pivo s prateli a dam si grilovane dobroty. Nelituju toho, ze jsem kamaradovi alkoholovi rekl, ze uz se s nim nemuzu dal potkavat, rozloucil jsem se s nim, sice na nej myslim, ale ted uz jen na to co jsme zazili, nekdy srandu, jindy ostudu, nakonec jsme se k sobe prestali hodit a museli jsme jit kazdy svoji cestou. Kdyz dnes potrebuju odreagovat, pouzivat autogenni trenink, nebo neco tvorim, ctu a nebo posloucham audioknihy, momentalne o Stevui Jobsovi. Moje jedina rada pro lidi, kteri maji spatneho kamarada je, musite se rozhodnout, nic jineho nefunguje, stanovte si cil, co chcete od zivota a pak si stanovte strategii - lecebna, psycholog, vira atd....a uvidite, ze to zvladnete. Moc dekuju osudu, ze jsem se mohl zmenit.

Tome hezky napsáno.já nepiju chvíli,druhý měsíc,ale i díky stacionáři to cítím téměř stejně.taky jsem se rozloučila s kamarádkou.poradím podpořím,ale jen přes telefon,stýkat se s ní prostě nemůžu,to je jasný.jsem psychicky úplně vyrovnaná,hrozně mě baví nepít a žít jiný,normální život

Ono je to prostě tak,když člověk leje,tak je svět hrozně hnusnej a složitej.Já nepijupřes pět měsíců a pobíram věci kolem sebe úplně jinak.Mam cirhozu,když jsem lil,tak se mi chtělo umřít a na všechno jsem sral,jediná starost byla vodka anic víc.Věděl jsem že umírám,ale mozek už to neregistroval.Dnes mám čistou hlavu,vím že jsem vážně nemocný,ale chci zase žít.Někdy si připadam,že je mi 18,ale i když je mi jednou tolik cítim se zase volnej bez nějakejch pout.Tomu,že se dnes takhle cítim ,vděčím hlavně svojí rodině a terapeutickému týmu PL Lnáře.

Terapeuti jsou ve Lnářích bezva, znám je, dělají svou práci s láskou, je to znát.

Dakujem vam vsetkym co ste mi napisali. Premyslam nad vasimy slovami, ale moja beznadej je velmi silna. Tuto noc som vypil osem piv, kazdu chvilu jedno a pomedzi to som nejak spal. Beznadej. Beznadej. Trraz zase praca. Nepretrzite myslienky na samovrazdu a ranny nacvik naklucke od dvery, ktory ma upokojuje ako kahko to ide. Rano som si nedal pivo, ale colu, pokusim sa prestat pit. Moje nervy su uplne rozdrazdene a ja som strasne zmateny. Aj tak mam pocit, ze je vsetko stratene.

Som ako ty ludia co sa sebeposkodzuju a uspokojuje ich to. Teraz som sa dusil az som sa roztriasol. Ak by som bol doma tak idem k psychiatrovy, alebo sa obesim. Som cim dalej zmatenejsi. Vcera som vydel deti cez skype, ale to ma dostalo do este vatsieho zufalstva. Vola mi otec, ale nikto o mojej situacii nevie. Mam pocit bezvychodiskovosti. Ak na mna spadne to trestne stihanie je vsetko definitivne stratene. Za chybne rozhodnutia mi hrozi pat mozno desat rokov. Naco prestat pit. Ked som opity aspon na chvilu pocitujem pokoj. Inak sa iba trasiem. Som zmeteny. Zufaly. Ak umriem vsetko sa zastavi.

A ospravedlnujem sa ze tu tie svoje sracky vypisujem. Som zmateny...

Pepo napsal:
Ďakujem Vám všetkým, čo ste mi napísali.
Premýšľam nad Vašimi slovami, ale...Túto noc som vypil osem pív, každú chvíľu jedno... ...ranný nácvik na kľučke od dverí... ...Ráno som si nedal pivo, ale colu, ...pokúsim sa prestať piť.

Jožo,

...mysli ...nepi ...nacvičuj triezvosť (bez kľučiek) ...abstinuj!

(Zažeň sebaľútosť, je to brzda - príjmi sa aj s chybami a lieč ich!
...a NEPI už!!! [... 24 hod./deň.])