Alkoholik

Ahoj spolubojovníci.

Tak já abstinuji už 14 dní. Cítím se velmi dobře. Dokonce se upravila nespavost a zcela vymizely průjmy a podrážděnost.
Horší je, že se už s několika celkem blízkými lidmi nestýkám, což mne uvrhlo do ještě větší izolace.
Samota je občas hrozivá.

Slíbil jsem rodině, že do léčebny půjdu při nejbližší recidivě. Ale ta nebude. Už ten hnus nechci nikdy zažít.
14 dní. Já vím, teprve začátek.

Tak držím palce všem. Ať se daří

Na tohle mám celkem kliku. Za opravdu blízké z opilců považuji pouze dva lidi. Oba vědí, že nepiju. Sami jsou natolik inteligentní aby, viděli že chlast není lék i pro ně. Prostě mne do pití nenutí. Nenabízí. Jestli začnu sám, tak to je můj průšvih.

Začneme abstinovat, jsme bez přátel.Porč asi?Měli jsme jen kamarády, co pili s námi.Samota je zlá, těžko si na ní zvyknout, pořád je lepší, něž být s kamarády, co nás lákají pít.Mít ale takového, co pije, a nás nenutí , neláká pít, to je bezva, vzácné.Ondro, Ty piš hodně sem, pomůže to trošku, vzpomeň si na někoho, kdo alkohol nepotřebuje furt a pořád, určitě někdo takový kolem Tebe je.