Alkoholik

Moje matka celý život pije. Nyní to došlo až tak daleko, že půl roku nevěděla co dělá . Dostala jsem jí do léčebny , ale ona je v tak špatném fyzickém stavu, že se nemůže zúčastnit léčby!Má takový člověk šanci znovu začít, když si ani nedokáže zavázat tkaničky u bot a není schopná se ani podepsat? Má neskutečné dluhy a já jí akorát vařím polívky a běhám jí umývat, ale co dál? Kam teď? Není schopná si ani platit nájem. Příspěvky sice od státu dostává, ale vše to jde na úvěry a nezbývá nic a ještě to jde do mínusu.Já tedy bydlím s rodinou jinde, ale není mi jedno, co s ní bude!Děkuji, Ježková

Milá paní Ježková,
předem - je mi Vás strašně líto.
Ptáte se, jestli má takový člověk ještě šanci začít. Jak jsem to tak četla, pravděpodobně se Vaše maminka propila až do demence. Ono de facto, každý člověk má šanci začít, i ten největší nuzák v jakémkoliv věku, ale podmínka je alespoň zdravý rozum. Nemyslím zdravý jako racionálně uvažující, myslím zdravý jako nepoškozený, ale jestliže Vaše maminka se podle lékařů nehodí do léčby, znamená to, že ho asi poškozený má.
Někdy si říkám, že vlastně mám zatraceně veliké štěstí. Při tom všem, jak jsem si zahrávala se zdravím, nebyla jsem moc zodpovědná a tak různě, jak se tak alkoholik chová. Vlastně ta epizoda v mém životě bylo jen takové "klepnutí přes prsty z hůry" oproti jiným příběhům, jako například Vašemu. Také jsem zažila takové případy, bohužel skončily doživotně na oddělení psychiatrického ústavu, protože tito lidé se už neumějí o sebe vůbec postarat a je rizikem je nechávat samotné.
Vy jste, paní Ježková nebyla s maminkou u psychiatra? Dal Vám nějaký návrh? Nejlepší bude ústav a dohled. I tak to někdy končí. Bohužel. Je mi Vás opravdu moc líto, neříkám to proto, že se to sluší, nebo má, z důvodu nějaké normy, ale úplně mě mrazí při představě, kdybych začala pít a tu samou situaci jako Vy, řešila moje milovaná dcera. Z toho je mi úzko...Radka.

Milá paní Radko, děkuji Vám za milou reakci. U doktorky na psychiatrii jsem s mamkou byla. Ta jí jen poslala na protialkoholní léčení a víc nic.Pak když mamina začala už bláznit (nevěděla jaký máme rok, pořád kouřila a připalovala si o oheň na sporáku , který nevypínala ani v noci...-tak mě doktorka poslala k soudu, abych dala žádost o zbavení svéprávnosti. To jsem učinila, ale mamka se po půl roce (!) z kómatu probrala a sama se teď diví, co dělala...Tak jsem žádost stahla. Je skoro nepohyblivá a je pro mě těžké teď žádat na příspěvek pro nemohoucnost, ale je opravdu nepohyblivá a to má z alkoholismu...Nevím tedy, jestli něco dostane. Byty jsou drahé, zatím maminu hlídám, tak nepije, ale co až přijde k penězům. To do toho spadne znovu? Musím jí celý život hlídat? Chtěla bych žít taky svůj život, ale na to není čas ani peníze...Vás moc obdivuju, protože když si alkoholik uvědomí, že je alkoholik, pak už jím z 80% není!!Srdečně Markéta J.