Alkoholik

Řadu let řeším problémy s manželem, alkoholem a jeho poruchy osobnosti. Někdy mám pocit že alkoholikem se snad již narodil. V době společných začátků, ještě bez dětí, již pil a to mu bylo 22 let, již v této době v noci vstával a močil kdekoliv po bytě. Dnes je mu 50, každý večer vypije 2 láhve vína (pije bez přestávky celé ty roky), občas udělá potřebu v bytě, na koberci, cca 3x týdně v noci vstane a kde upadne, tam zůstane ležet do rána. Co dále pozoruji, že souběžně s tímto problémem jde (jdou) poruchy osobnosti - těžká forma paranoidní psychózy, kdy v našich domácích podmínkách i posunutí talíře na stole bez manželova vědomí má stigma jakési kriminalizace. Nemám žádné soukromí, od příbuzných jsem totálně izolovaná, manžela mám 100% neustále za zády. Nesmím pomáhat staré matce, nesmím vídat vnouče. Již jsem zkusila odejít, neboť manžel vyhrožoval rodině zabitím apod., ovšem podlehla jsem jeho nátlaku a hysterickému pláči, prostě lítost, tváří v tvář nemám již sílu odporovat. V současnosti jsem velice vyčerpaná, manžel má občas hysterické záchvaty, neustále mne kontroluje, přidružila se obsese - chorobné shromažďování všeho možného. Když jdu spát, manžel většinou má psychomotorický neklid a 1 hodinu pobíhá, neschopen klidu, přerovnává, chrastí, lomcuje s kamny apod. Již nejsem nejmladší , tajně doufám že budu moct někdy v klidu usínat.Také se někdy z nervozity budím třeba ve 4 ráno....prostě šílená únava. Marcelini.

Tohle už chce psychiatra.Poraďte se s obvodním lékařem, manžel jistě chtít nebude k němu jít,ale začíná být nebezpečný.Rozhodně ho nelitujte, já bych od něj jistě odešla, třeba mu to pomůže, aby se rozhodl jít na léčení!!On už dnes ani za to nemůže, je opravdu nemocný, odnášíte to Vy.

Paní Marcelo, po přečtení Vašeho příspěvku mne napadá jediné - jaký může mít smysl takto žít a pro koho? I zvířata v hromadném chovu musí mít o mnoho kvalitnější život, šílené... Honem pro odbornou pomoc, ať máte alespoň nějakou naději na lepší zítřky...!