Alkoholik

Zdravím,

zhruba před rokem nám maminku odvezli do nemocnice s prasklým žaludečním vředem, to dopadlo dobře, po asi čtrnácti dnech se s ní ale něco stalo, začala si vymýšlet nesmysly, nevěděla, co je za rok, nemohla chodit. Když ji neochotně přijala osádka sanitky, teprve tam jsme se z papírů dozvěděli, že jí diagnostikovali cirhózu a alkoholismus (vše to před námi tajila, to, že pije jsme věděli, ale dělali jsme tu chybu, co ostatní - nepovažovali jsme lehčí alkohol za hrozbu).

Od té doby se to s ní vezlo. Jedna nemocnice, pak LDN, tam jí málem zabili (museli ji dvakrát oživovat), pak ARO na několik měsíců, JIP, nakonec znovu ta samá LDN. Byla týdny v kómatu, doktoři nevěděli co s ní, pak se postupně z toho dostala, vyndali jí ty hadičky atp.

Teď je na tom tak, že má stažené šlachy, takže neovládá prsty, má nohy jak párátka a chodit také nemůže. Je odkázána na pomoc jiných. Nějaký doktor jí diagnostikoval alkoholovou demenci (příznaky by celkem seděly) - špatně si pamatuje, někdy trochu blouzní. Ale ten stav se za pár měsíců značně zlepšil, už je schopná si pamatovat věci i pár hodin, někdy i několik dní. Co měla k obědu si stejně ale moc nepamatuje. Nicméně jsem ji vycepoval, furt jí něco učím a třeba rok už ví bezpečně.

Moc jsme chtěli, aby mohla být doma a starala se o ni babička. Jenže v tom případě by měla být schopná se alespoň najíst a alespoň se nějak nadzvednout (kvůli WC apod.). Na to je potřeba čas i rehabilitace.

Problém je, že rehabilitace jsou všude tak max. 14 dní až měsíc (to už podstoupila). To nemělo velkého účinku (zlepšení bylo, ale potřebovala by to na rozhodně delší dobu). Snažíme se proto cvičit sami. Z rehabilitace ji chtěli poslat na docela renomovanou LDN, ta ji odmítla právě kvůli alkoholové demenci. Proto ji už potřetí poslali na tu LDN, kde ji málem zabili a kvalita není valná.

Všude nám doktoři říkají, že na domácí péči ještě není dost zdravá. Zároveň nám ale skoro všechny nemocnice a LDN říkají, že ji už nechtějí, protože už ji "neléčí". Popř. jí odmítnou úplně.

Takže je z toho bludný kruh. Domů ji nepošlou (a opravdu by to asi ještě nešlo), ale zároveň ji nechtějí.

Proto jsem se chtěl zeptat, jestli někdo neví kam se obrátit, nebo do jakého zařízení zavolat, kde by se mohli o maminku nějak renomovaně postarat. Anebo nám alespoň poradit.

Žádný doktor nám nebyl schopný nic pořádně říct. Jestli už nemá mozkovou encefalopatii, jak jí pomáhat s alkoholovou demencí apod. Vše maximálně můžu čerpat z internetu, což je značně nespolehlivé a k ničemu.

Můžete mi nějak poradit?

Děkuji

Na tohle vám odpoví jen lékaři.

Dobře, myslel jsem, že by tu mohl být někdo, kdo třeba ví, které zařízení by bylo vhodné. Jestli ne, nevíte náhodou, kterých lékařů se zeptat? Kam zavolat, zajít? Kdo by se tímto mohl zabývat?

Obvodní lékař by to měl vědět.Poradit.

Dobrý den, z vlastní zkušenosti odhaduji, že se službami pro tuto skupinu je to v ČR asi velký problém - je to paradoxní, jelikož alkoholiků tu dle mého názoru máme dost. V našem případě jsme využili domov pro seniory s Alzheimerem (naštěstí nelimitovali věkem důchodu). Rehabilitační služby se zeptejte na odboru sociální péče u Vás, případně když si to dáte do vyhledávače, tak Vám také něco vyjede. Záleží na koho natrefíte, občas nejsou schopni poradit, stejně jako ti doktoři...

Tak nevím jestli je zbavená svépravnosti, je to pak jednodušší. U nás něco podobného a bylo to od podání návrhu téměř rok a půl než došlo na rozsudek. Trefili jsme dobrou znalkyni, psychiatra jsme museli změnit. Kousek od nás je zařízení kde berou jen nesvépravné. Hned tchána vzali, bylo to s ním hrozné. 54 let a vypadal na 90. A kupodivu se tam trochu spravil, jezdíme tam okolo do práce a často se stavujem.
Přeju hodně štěstí.

Aha, už to asi vyřešili. Reakce na starý příspěvěk. Martino, čum pořádně!

Dobrý den, již několik let řešíme v rodině velký problém s pitím u dědy. Již dvakrát byl v léčebně ale vždy až poté co mu bylo samotnému vážně zle( Zvracení, průjem, částečné selhání organismu). Před tím než nastoupil na léčení po druhé jsem ho našla ve stavu kdy jen seděl na posteli, houpal se ze strany na stranu a jediné co pořád opakoval bylo, že si nemůže otevřít okno, protože se bojí ptáku. Odvezli jsme ho tedy s jeho souhlasem na detoxikační léčbu a poté nastoupil do léčebny. Po léčeních to pokaždé vydržel cca dva měsíce a opět se vše vrátilo do původních kolejí. Dnes tomu jsou asi dva roky co se vrátil z poslední léčebny domů a je to už vážně nezvladatelné. Ničí nejen sebe (po infarktu a cukrovkář na inzulinu) ale i celou rodinu a dům ve kterém bydlí. Babička odjela s vnuky na dovolenou a já jsem ho včera našla úplně sťatého ležet v obývacím pokoji na zemi, nahého a pomočeného. Zavolala jsem záchrannou službu která ho odvezla do místní nemocnice na internu, ze které mě po třech hodinách volali abych si ho odvezla, že pán byl jenom opilí. V krvi měl při příjmu 3,3 promile. S úsměvem na tváři mi ho paní doktorka předala s tím aby nepil. Jak vtipné. Již delší dobu přemýšlím o tom, že by jsme zkusili podat návrh na zbavení svéprávnosti. Jen nikde jsem se nedočetla, pokud by vše dopadlo a o svéprávnost by přišel, jestli ho poté můžeme umístit do nějaké léčebny i přes to, že on by s tím nesouhlasil. Děkuji za jakékoliv odpovědi

Klárko, ty tvé plány jsou moc lehce vymyšlené.Velice těžko vám projde proces zbavení svéprávnosti, pochybuji, že vůbec projde.Řeknou, že děda je jen nemocný.A on nechce přestat pít,tak nepřestane.Nedonutí ho nikdo.Jedině ho zkusit ještě navést na léčebnu v Kamenici nad Lipou, kde je léčebna pro starší osoby, a trvá dlouhé měsíce.