Dobrý den, nevím kde začít, ale chtěla bych se vám s něčím svěřit.
Je mi 19 let. Od mala si pamatuji, že můj otec má rad pivo. Nikdy to nebyl problém, ještě když jeho prace s pivem souvisela.
Bohužel moje vzpomínka na 4. třídu je jediná. Chodila jsem furt za svým otcem s knížkou, kde bylo ukázáno, co se děje s lidským mozkem při konzumaci alkoholu.
A vždy jsem brecela a prosila at tolik nepije. A asi v te době jsem se za něho začala stydět. Každý večer se rozvalil s pivem u TV. Jeho názory byly špatné. Neměl nikdy problém hodit po mě ovladač nebo po psovi, či si do něj kopnout. Nebo me uhodit tak, ze jsem musela i do nemocnice (narazeniny). Dokonce i když třeba něco hledal a nemohl najít tak nadával na moji mamku, že je pi*a apod. I před mým o 2 roky mladším bratrem. (Mamka nikdy u toho nebyla doma)
Vyměnil práci. Neumí pracovat v kolektivu, kde ted musí. Nikdo ho v práci pro jeho názory (každého urážel) nemá rad.
Později se to začalo stupňovat, jak jeho chlastani, tak i agresivita. Ted každý večer jde bud do hospody nebo chlasta doma. Vždy je hodně opilý. Já mu to vycitam pořad, občas i mamka. Ale spise si myslim, ze se ho boji. Už jsem mu i řekla, ze kamarády nemá, s rodinou se nestyka, v práci ho nemají rádi.. Tak by si mel spise vážit, ze ma nás. Byl v tu dobu opilý.
Dnes třeba vypil par piv a skoro celou tullamore des (0.7). Byl tak opilý, ze neuměl stát na nohou.
A agresivita se zvyšuje. Bojím se, ze jak odejdu a i bracha tak si bude vše vybíjet na mamce.
( to už mu říká i ona, můj otec to neřeší.
Dale myslím si, ze ma i milenku nebo aspoň na psaní. Kdo ví..
Je mi to hrozne líto. Stále brecim, uzaviram se do sebe.
Já nevím, co dal.
Fórum
Alkohol je dobrý tehdy, když potřebujeme něco zapít - ať už je to něco příjemné nebo zlé. Když to zapíjíme moc dlouho, tak se ale utopíme.
