Alkoholik

Co dál? Jsem 27 let ženatý, polovinu těchto let manželka strávila pitím a léčebnami. Vždy jsem se nechal přemluvit, že už NIKDY pít nebude. Nakonec pomohla podaná žádost o rozvod a 5 let byl klid a nyní znovu - pití. Už nevím co dál. Ještě, že děti dospěly a je o starost méně. Říkám si - rozvedu se a alespoň zbytek života prožiju v klidu, ale rozvod asi nedopadne. Znovu se vyhrožuje - např. sebevraždou a demonstrativním chováním, absolutní apatií ke všemu. Co dál: ODEJÍT A UŽ NIKDY VÍCE? Děti mě chápou a souhlasí. (no děti - je jim 25 let - prakticky jsem je vychoval, nepijí po tom co si s alkoholem prožili).

Mirku, každý den prožitý v klidu stojí za to žít, odejdi, zasloužíš si ten klid, žena si vybrala svůj život, Ty jsi asi prožil své peklo, máš právo na svůj život, pohodu.Je to smutné co Ti radím,jsem taky alkoholička, ale chraň se.

Libo,nechápem ťa.Na druhej stránke ma odsudzuješ,keď som napísala fuj na alkoholika,že to je choroba,blá blá a teraz radíš,aby odišiel?Čo ti nefunguje mozog?
Veď ten človek je na manželku zvyknutý a po toľkých rokoch má odísť?Veď to už nejako dopadne,nech sa netrápi.
Tam už nie je láska,skôr ľútosť nad ňou a možno mu vyhovuje byť v úlohe obete,veď ho ľutujú,chudáka,s kým toľké roky žije a on,dobrák,sa o ňu stará,deti vychoval,veď to poznám aj z môjho okolia.Keby mu to nevyhovovalo,tak by určite niečo riešil,ale teraz?Načo?Tu je naozaj ťažko radiť,to vyrieši len Boh.Držím palce!

Mášo, pleteš se do věcí, kterým zřejmě nerozumíš, a chceš se hádat.Marně, mě nevytočíš, jen Tě lituji.

Máš pravdu,nerozumiem tomu,žijem v inom svete...S tebou sa hádať nechcem a ani nebudem.

Sama potřebuješ odbornou pomoc, odblokování.Alkoholikovi rozumět nemůžeš, nepochopíš jeho mysl, nejsi alkoholička.Nemyslím to urážlivě, je to tak.