Alkoholik

Muj otec pije snad co jsem ziva a samlzrejme si to zacalo vybirat svoji dan. Kdyz jeste chodil do prace, tak se to s nim jeste nejak "dalo" prezit. Postupne se to vsak zhorsovalo, hlavne pod vlivem jeho "pratel". Prochlastal penize, co mu dala babicka na strechu baraku, dostal se do tezkych dluhu, coz vygradovalo, kdyz onemocnel a nastoupil na nemocenskou a pozdeji na castecny invalidni duchod. Tehdy uz jsem s nasima nezila, ale od mamky vim, ze byl ozraly snad nonstop.
Jeho "pratele" se postupne uchlastali, jeden z nich zemrel na cirhozu a on si z toho stejne nevzal ponauceni.
Kazdopadne, abych se dostala k problemu, posledni dobou uz vypadal hrozne, ke mne chodil strizlivy, protoze jinak bych mu zakazala se stykas s moji dcerou a on to vedel, hrozne zestarl. Abych to zkratila, tak mi mamka volala, ze je na tom zle. Ze hrozne otekl, jenom spi, jist taky nechce a dokonce ani asi 3 tydny nepije. Ma prujem, ktery neudrzi, takze vsechno pokalene. Prosila me, abych s nim promluvila, ze nechce do nemocnice a ze s nim nic nechce. To bylo v sobotu. Na druhy den dopolene jsem tam jela a uplne jsem se zhrozila. Hucela jsem do nej skoro hodinu, nez jsem ho premluvila, at jdem aspon k jeho dr. Na druhy den uz zezloutl. Jeho doktor mu dal nuz pod krk, ze to je naposled, co mu pomaha, jestli neprestane chlastat. Pripomnel mu jeho pratele.
Otec se chce jit lecit, myslim, ze hlavne kvuli vnucce, pro kterou momentalne zije. Kazdopadne by me zajimalo, jak je to s naslednou lecbou v protialkoholni lecebne a jestli je vubec sance, ze se z toho dostane po tricetiletem piti. Dekuji za odpovedi a vase zkusenosti, mam o nej neskutecny vztek a hlavne strach. Alkohol je zlo a ja budu mit zrejme opet abstinencni obdobi a to nutno rict, ze zadny pijak opravdu nejsem

Jeste chci dodat, ze je v nemocnici

Markétka, samozrejme, že sa dá prestať piť aj po 30 rokoch intenzívneho pitia. JA je toho živým dôkazom.

Markéta napsal:
Muj otec pije snad co jsem ziva a samlzrejme si to zacalo vybirat svoji dan. Kdyz jeste chodil do prace, tak se to s nim jeste nejak "dalo" prezit. Postupne se to vsak zhorsovalo, hlavne pod vlivem jeho "pratel". Prochlastal penize, co mu dala babicka na strechu baraku, dostal se do tezkych dluhu, coz vygradovalo, kdyz onemocnel a nastoupil na nemocenskou a pozdeji na castecny invalidni duchod. Tehdy uz jsem s nasima nezila, ale od mamky vim, ze byl ozraly snad nonstop.
Jeho "pratele" se postupne uchlastali, jeden z nich zemrel na cirhozu a on si z toho stejne nevzal ponauceni.
Kazdopadne, abych se dostala k problemu, posledni dobou uz vypadal hrozne, ke mne chodil strizlivy, protoze jinak bych mu zakazala se stykas s moji dcerou a on to vedel, hrozne zestarl. Abych to zkratila, tak mi mamka volala, ze je na tom zle. Ze hrozne otekl, jenom spi, jist taky nechce a dokonce ani asi 3 tydny nepije. Ma prujem, ktery neudrzi, takze vsechno pokalene. Prosila me, abych s nim promluvila, ze nechce do nemocnice a ze s nim nic nechce. To bylo v sobotu. Na druhy den dopolene jsem tam jela a uplne jsem se zhrozila. Hucela jsem do nej skoro hodinu, nez jsem ho premluvila, at jdem aspon k jeho dr. Na druhy den uz zezloutl. Jeho doktor mu dal nuz pod krk, ze to je naposled, co mu pomaha, jestli neprestane chlastat. Pripomnel mu jeho pratele.
Otec se chce jit lecit, myslim, ze hlavne kvuli vnucce, pro kterou momentalne zije. Kazdopadne by me zajimalo, jak je to s naslednou lecbou v protialkoholni lecebne a jestli je vubec sance, ze se z toho dostane po tricetiletem piti. Dekuji za odpovedi a vase zkusenosti, mam o nej neskutecny vztek a hlavne strach. Alkohol je zlo a ja budu mit zrejme opet abstinencni obdobi a to nutno rict, ze zadny pijak opravdu nejsem

Někde jsem četl sttistiku, že po léčbně 85 procent alkohliků značne časem znovu pít a 15 procent zůstanou trvale abstinovat.

Áno, preto vždy beriem s rezervou keď niekto (napríklad na klube) vychvaľuje liečenie, keďže pre realistický obraz by som potreboval počuť aj tých 8 ktorým nepomohlo.

> Otec se chce jit lecit, myslim, ze hlavne kvuli vnucce, pro kterou momentalne zije.

U mne prestat pit kvuli nekomu skoncilo vzdycky znovu u flasky piva.
Prestat pit kvuli sobe, byl pro mne ta spravna cesta - pak se to samozrejme pozitivne projevilo, projevuje vuci okoli na kterem mi zalezi.

> jak je to s naslednou lecbou v protialkoholni lecebne

Jak tuto otazku myslite?
Nevim, do ktere lecebny ma v umyslu otec nastoupit, ale v lecebnach (byl jsme v Bohnicich) byva rezim (od rnaa do vecere; kazdy den v podstate stejny - uklid, komunity, psychologove, sportovni aktivity, zajmove krouzky); body system ktery poskytuje vyhody - navstevy zahrady, vychazky v arelu, mimo areal, nasvtevy doma atp. Vetsinou je minimalni doba leceni 3 mesice, kazdy dalsi mesic navic rozhodne neni na skodu.

> ze se z toho dostane po tricetiletem piti

Kdyz bude chtit, tak sazmorrejme prestat pit muze v jakemkoli veku

> Alkohol je zlo
To mi prijde jako predsudek. Alkohol pro mne neni zlo. Jen ja s nim neumim zachazet a proto ho nemuzu pit

To s tou lecebnou bylo mysleno hlavne kvuli jeho diagnoze. Kdy je to treba zacit zarizovat, zda jde domluvit prevoz z nemocnice rovnou do lecebny, jaka lecebna je vhodna pro lidi s pokrocilou cirhozou.

Alkohol zlo je. Mi neprinesl nikdy nic dobreho.

A ešte mi napadlo, môžete sa otca (alebo ktokoľvek akéhokoľvek alkoholika) spýtať, čo ho na vás tak strašne štve, že vás túži čo najskôr navždy opustiť.

Co to je za blbost? To procentualni hodnoceni uspesnosti ustavnich leceben? Kdyz nebudu chtit prestat pit, muzu byt 10x v lecebne a vzdy se napit, rozpit.
Navic jasne je receno, ze lecebna te nevyleci a ze leceni je po zbytek zivota v abstinenci. I po 10ti letech abstinence muzu zase zacit z "nejakeho" duvodu lejt jak duha.
Lecebnu chapu jako jednu z moznosti, jak prestat pit. Minimalne je clovek tri mesice v chranenem prostredi a pokud mi za tu dobu docvakne, ze fakt nechci pit a pit nebudu, tak fajn.

Ono mu ani nic jineho nezbyva. Bud se pujde lecit, nebo umre. Uz ted jsme dojeli k lekari za 5/12