Alkoholik

Zdravím vas všechny Do této skupiny jsem začala chodit díky svému příteli. Já sama alkoholik nejsem, ale 5 let soužití s ním mi připadá jako jedna obrovská flaška rumu, která je bezedná a on nemůže to dno najít. Máme za sebou cestu hrůzy, kterou asi většina z vás prožila, buď z pohledu alkoholika a nebo jako oběť alkoholika.Já jsem ta oběť, ale tak trochu dobrovolně. To, že má problém s pitím mi začalo docházet až později, protože jsme se oba poznali ve věku, kdy jsme byli oddaní diskotekám a alkohol byl pro nás zábava. To vše se změnilo, když já sem začala dospívat. Zábavu jsem vyměnila za práci a začala jsem vydělávat na náš společný život. Nejdřív byli naše vize stejné, pořídili jsme si byt, plánovali cestování a rodinu. Naše společné soužití však vyvolalo to skryté zlo, které sem v něm pomalu, ale jistě začala objevovat.Začalo to tím, že se propíjel do druhého, třetího i čtvrtého dne. Já jsem utíkala za rodičema a čekala jsem než vystřízliví, vždycky jsem se k němu vrátila, protože jeho omluvy a naděje na lepší život mi vždycky vrátila sílu se k němu vrátit. Pak přišla první facka, první pěsti, první ponižování, první cesta záchrankou do nemocnice, první vytrhné vlasy a následkem toho můj první pokus o sebevraždu, můj první potrat a vlastně všechno to hrozné, co si člověk prožije třeba ani ne za celý život se mi semklo do 5ti let.Láska k alkoholikovi je něco jiného než k člověku bez téhle závislosti. Víte, že tam to dobro v něm je, ale zároveň každým hltem alkoholu to mizí a stává se z něj úplně jiný člověk.Je jako mince z jedné strany krásná, zlatá, neponičená, z druhé strany opryskaná, černá, špinavá... Vyzkoušeli jsme léčení, asi 3 měsíce docházel na sezení alkoholiků na I.P Pavlova, abstinoval a vše se ubíralo lepším směrem. Jeho vůle byla však slabá a stal se z toho další rok utrpení a bolesti. Jeho otec byl narkoman a alkoholik, má to v sobě (tvrdí on) , ale nechce se mi věřit, že to je natolik závažné, aby s tím nemohl bojovat...Dnes je to 5 dní, co jsem mu dala sbohem a řekla mu, že naše budoucnost závisí jen na tom, jestli se dokáže postavit na vlastní nohy a začne fungovat sám za sebe, myslím si, že by měl začít hlavně proto, že sám chce, ne proto, že to po něm chci já a nebo jeho rodina... Pokud jste to dočetli až sem, děkuji, věřím, že to bylo vysílující a pokud tady je někdo, kdo má stejné a nebo podobné zkušenosti, budu ráda za každou odezvu, potřebuji vědět, že v tom nejsem sama...

Petro, sama v tom nejste urcite. Viz statistiky zavislych na alkoholu.
Doporucuji si precist Jan Jilek Ze zavislosti do nezavislosti. Venuje se v ni dost spoluzavislym lidem (rodina).
Nechat ho byt, at dela, co uzna za vhodne, ale bez vas (abyste se zahranila vy), je to nejlepsi, co jste mohla udelat.
Dalsi dulezity krok je, abyste dodrzela sve slovo a to znamena, neracela se k nemu.
To uz mate ostatne vyzkousene, ze to neni funkcni, naopak to bude jeste mnohem horsi, protoze objevil vasi slabinu a tu zneuzije, kdykoli to bude potreba.

Takze odriznout se od zavisleho je cesta jk uzdraveni vas a potazmo i jeho.

Je to vyzkousene na mnoha lidech, mimojine i me

M.

Petra napsal:
Víte, že tam to dobro v něm je,

Achjo... nezlobte se prosim ale jste blazen! Sileny blazen . Zadne dobro v nem neni! Je to ozrale prase. Ubozak a slaboch ktery se nedokaze sve zavislosti postavit. A do toho jeste zbabelec ktery nici zivot nekomu jinemu misto toho aby se sebral a odtahl si ho nicit sam. Ja sam jsem byl presne takovy s jedinym rozdilem, ja nicil jen sam sebe .

Udelala jste skvele rozhodnuti ze jste ho opustila - sice minimalne o nekolik let pozdeji nez bylo potreba ale i tak je to skvele. Ted hlavne sebrat silu a obrnit se! Je totiz slusna pravdepodobnost ze ozralka zjisti ze osamely pijacky zivot je smutny a narocny a bude chtit zpet. A zacne lhat a slibovat hory doly a spradat krasne plany - to je totiz u alkoholiku uplne normalni.

Hned zitra pujdu k doktorovi a pozitri na AA a uz ani kapicku, slibuju! Podivej milacku tady je papir z vysetreni od doktora, tady je recept na medikaci, ted uz to bude vsechno jen dobre! Pujdu se lecit, nastoupim do lecebny, vezmes me prosim zpet az se vratim a pomuzes mi zacit znovu?

Vsechno kecy a pohadky . Je jediny zpusob jak muze alkoholik dokazat ze to mysli vazne a jak presvedcit sve okoli ze si zaslouzi odpusteni a pomoc - nepit! Trvale a dlouhodobe abstinovat.

Moc a moc Vam drzim palce aby jste z toho byla konecne venku!

Opravdu chceš dát ještě šanci člověku, který tě dohnal k pokusu o sebevraždu? Já ani smykem. Je to agresívní násilník. Ale máš to ve svých rukou. Doporučuji navštívit poradnu pro oběti domácího násilí.

Děkuji všem za příspěvek k tématu... Michale, za doporučení k tématu děkuji, určitě se knize budu věnovat. Jinak, netuším jestli moje zkušenost s alkoholikem je čistě naivní, ale mimo vše co jsem napsala, byly i chvíle, které s ním byli úžasné, v době jeho abstinence jsme ztravili pro mě naprosto nezapomenutelné chvíle pro které se vyplatí bojovat, jen nedokážu rozeznat jestli to byla z jeho ztrany převarka, nebo moment kdy to byl opravdu člověk, který nebyl ovlivněný alkoholem a myslel to opravdu vážně...Asi by pro mě bylo snazší znát pohled alkoholika (z jeho strany) než můj pohled na vec absolutně nepochopitelný...Chci se snažit pochopit myšlení, zavisleho na Alkoholu...

Bohužel, to se děje, každý den, který nas od sebe dělí... Píše mi, že se začne léčit a podstoupí léčbu a antabus a jestli se k němu kvůli tomu vrátím, že jsem jeho jediná naděje, nevím jestli konkretne s tímhle máte zkušenosti, ale psychicky je to pro mě neuvěřitelně těžké..

mimo vše co jsem napsala, byly i chvíle, které s ním byli úžasné, v době jeho abstinence jsme ztravili pro mě naprosto nezapomenutelné chvíle pro které se vyplatí bojovat

V tom je sila alkoholu. Je schopný zmeniť aj toho najlepšieho chlapa na agresívne hovädo.

To mě právě strašně děsí, jen nechápu, že když tohle o sobě ten člověk ví, tak do toho jde znovu a znovu a podstoupí kvůli flasce i riziko, že znovu ublíží milované osobě...

Ona ta touha po alkoholu, teda po tom pocitu co vyvola, je silna. Silnejsi nez zdravej rozum

Rokmi sa dostaneš k tomu, že ten alkohol potrebuješ, aby si mohla fungovať. To už nie je o pocitu z alkoholu, ale takom funkčnom alkoholizme. A áno, rozum ide bokom. Ak ešte nejaký ostal.

To mě právě strašně děsí, jen nechápu, že když tohle o sobě ten člověk ví, tak do toho jde znovu a znovu a podstoupí kvůli flasce i riziko, že znovu ublíží milované osobě...



Vieš Erika, alkoholici majú tendenciu zľahčovať následky svojho pitia. A nemusia to byť hneď len alkoholici. Aj tí, čo pijú cez mieru. "Však veď to nie je také hrozné...."