Alkoholik

Edna napsal:
TY se nikomu neomouvej, každá z nás tohle alkoholické fňukání zná, Ivana taky, že jo, Ivi?
Jasněže objektivně důvod chlastat nemáš, já ho neměla taky, Síma taky ne, většina lidí nemá... A zároveň každý měl milion důvodů, proč zrovna teď musí, že TEĎ na tu skleničku přece právo, to dá rozum... Alkoholikovo nalhávání, no...
Občas mi to i teď přijde na mysl. Jediná možnost je naučit se to ignorovat. To našeptávání jede vždycky chvíli jakoby vedle mě a pak pomalu utichne.

Jsem optimista a doufám, že nám večer podáš raport, že máš za sebou první čistý den!

Omluva, ale tohle mě zajímá. Myslíte si, že jste začali pít jen tak bez nějakého důvodu a pak do toho spadli? (Samozřejmě sklony závislosti a tak a všechno, to je a hraje hlavní roli, že se to posune do závislosti) ale u mě to bylo jinak. Já vím přesně důvod i čas, kdy jsem poprvé sáhla po alkoholu jako po pomoci. Já nikdy neměla období pití s přáteli, pro radost, nebo proste proto, že je víkend a mladý jdou do hospody nebo má někdo oslavu. Já měla jasný důvod, kdy jsem se naučila, že chlast dokáže tlumit. Že mě nebaví party, hospody a chlastání s přáteli, ale to, že jen potrebuju vypnout. Doslova vypnout. A snažila jsem se najít jiný způsob. Ale jaký jiný jsou místo alkoholu? Znalost farmacie a další genetická výbava a vzor, který kombinuje prášky k snídani od myho dětství.. drogy ? Drogy, který mi dali odvahu zdrhnout a začít v jiným státě, velikánský chování. Umíš jazyk rodile, tak se odstěhuj do cizi země a začni makat, ať uteces. A ono to jde, trochu koksu k snídani, trochu na svačinu, par prášků, najednou mas 2 velice dobře placený práce (ne tehdy zdravotnictví), jídlo ani spánek tě netrápí. Na všechno mas. Je čas se ale vrátit do reality a myslet na budoucnost. Ale vratis se přesně tam, kde jsi začala, než jsi sáhla po alkoholu, tak sahnes po noži (tehdy nůžkách) a nebylo to vůbec cílený? Byla to nehoda, ale hele, ono to funguje daleko rychleji než alkohol a nikdo to nepozná, když to budeš dělat na místech, kde to nebude vidět. A už to sakra jede... hlavní ale je, že já přesně vím kdy a kde to začalo a na 1000000% sakra i vím, že to nikdy neodejde. Nikdy to konkrétně neřeknu nikomu s diplomem, kdo mi hodlá strčit diagnózu. Alkohol vyresim, protože musím a pak to vyjede na povrch a to bude to, co mě zabije !

Elisko, ted pises pod vlivem?
Nebo jsi si nenalila?

Eliška napsal:
Edna napsal:
TY se nikomu neomouvej, každá z nás tohle alkoholické fňukání zná, Ivana taky, že jo, Ivi?
Jasněže objektivně důvod chlastat nemáš, já ho neměla taky, Síma taky ne, většina lidí nemá... A zároveň každý měl milion důvodů, proč zrovna teď musí, že TEĎ na tu skleničku přece právo, to dá rozum... Alkoholikovo nalhávání, no...
Občas mi to i teď přijde na mysl. Jediná možnost je naučit se to ignorovat. To našeptávání jede vždycky chvíli jakoby vedle mě a pak pomalu utichne.

Jsem optimista a doufám, že nám večer podáš raport, že máš za sebou první čistý den!

Omluva, ale tohle mě zajímá. Myslíte si, že jste začali pít jen tak bez nějakého důvodu a pak do toho spadli? (Samozřejmě sklony závislosti a tak a všechno, to je a hraje hlavní roli, že se to posune do závislosti) ale u mě to bylo jinak. Já vím přesně důvod i čas, kdy jsem poprvé sáhla po alkoholu jako po pomoci. Já nikdy neměla období pití s přáteli, pro radost, nebo proste proto, že je víkend a mladý jdou do hospody nebo má někdo oslavu. Já měla jasný důvod, kdy jsem se naučila, že chlast dokáže tlumit. Že mě nebaví party, hospody a chlastání s přáteli, ale to, že jen potrebuju vypnout. Doslova vypnout. A snažila jsem se najít jiný způsob. Ale jaký jiný jsou místo alkoholu? Znalost farmacie a další genetická výbava a vzor, který kombinuje prášky k snídani od myho dětství.. drogy ? Drogy, který mi dali odvahu zdrhnout a začít v jiným státě, velikánský chování. Umíš jazyk rodile, tak se odstěhuj do cizi země a začni makat, ať uteces. A ono to jde, trochu koksu k snídani, trochu na svačinu, par prášků, najednou mas 2 velice dobře placený práce (ne tehdy zdravotnictví), jídlo ani spánek tě netrápí. Na všechno mas. Je čas se ale vrátit do reality a myslet na budoucnost. Ale vratis se přesně tam, kde jsi začala, než jsi sáhla po alkoholu, tak sahnes po noži (tehdy nůžkách) a nebylo to vůbec cílený? Byla to nehoda, ale hele, ono to funguje daleko rychleji než alkohol a nikdo to nepozná, když to budeš dělat na místech, kde to nebude vidět. A už to sakra jede... hlavní ale je, že já přesně vím kdy a kde to začalo a na 1000000% sakra i vím, že to nikdy neodejde. Nikdy to konkrétně neřeknu nikomu s diplomem, kdo mi hodlá strčit diagnózu. Alkohol vyresim, protože musím a pak to vyjede na povrch a to bude to, co mě zabije !

A omlouvám se, ale dneska proste není den na nový začátek. Protože jsem v 5:55 vylezla z práce a v 5:57 měla první drink. Od ty doby piju a až přijde návštěva, bude se akorát pokracovat a jelikož jsem skoro 2 dny nespala, tak přijde shutdown. A za to se omlouvám, takže aniž bych tady nasrala všechny, co se mi tu snaží pomoct, raději napíšu, až budu min výřečná a nasraná sama na sebe

Erika napsal:
Elisko, ted pises pod vlivem?
Nebo jsi si nenalila?

Evidentně je to poznat

Edno a Simčo, je úplně úžasný jak se snažíte bojovat o záchranu Elišky a
na 100procent vím, že kdyby opravdu zavolala Vám o pomoc tak neváháte a vyrazíte. bohužel mám pocit a vy to vnitřně taky cítíte (si myslím), že Eliška ať urputně volá o pomoc, ale ten den 1 dneska nebude.
Nechci být negativní, pamatuji si jak tady p. Ednu skoro "linčovali" za prohřešek, ale jsem realista (vím o čem mluvím, prošli jsme si tím všichni, co tady píšeme).
Zvednout telefon, odvolat návštěvu a říct není mi dobře nejezděte, je to nejmenší co může Eliška udělat....Ona to neudělá, přijede návštěva a aby se ji netřásly ruce při podávání dezertu tak si přihne...tak snad ten den 1. bude zítra. Přejeme Ti to všichni.

Já tehdy nějaký důvod měla, byla jsem po rozvodu, rozchodu, byla jsem nervózní, nejistá, neklidná.
Vím přesně, kdy mi to hlavě naskočilo.
Už jsem to zde psala. Jdu si s kamarádkou po městě a říkám jí, že jsem nervózní. A ona: Pojď, dáme si někde Jaegra. Po prvním frťanu úleva, daly jsme ještě další dva. Šla jsem domů klidná...
Od druhého dne jsem už měla doma svoji vlastní láhev...
Dodávám, že do doby cca před 5,5 lety jsem byla téměř absolutní abstinent. Jedině občas nějaké pocucávání 2 dcl za celý večer, abych neurazila. Do té doby jsem si opravdu NIKDY sama láhev nekoupila!
Proto bych nikdy nikomu, kdo je v krizi neřekla to obvyklé: Dej si frťana na uklidnění.
Poslední roky byly klidné, vše se dařilo, ale už jsem nedokázala přestat.

Brigito zdravím a naprosto souhlasím. Edna je optimista a já hnusný realista.
Je nás tu všehochuť a každý jsme prožívali detox trochu jinak. Stejně tak, jako si každý sám určí svoje dno.
Jedno máme ale všichni společné. S abstinencí jsme museli chtít začít my. Nikdo to za nás neudělal. A pozvat si "chlastací" návštěvu asi není ta správná cesta.

Brigito, úplně přesně tak to je.
A Eliško, to bude super, až se synovec bude odvracet, když na něj budeš dejchat alkoholový výpary.
Žvýkačka to nespraví...

Simona napsal:
A pozvat si "chlastací" návštěvu asi není ta správná cesta.

Je to trochu složitější, ale tady poprvé sama musím přiznat, že to není výmluva, ale ani to není z mé strany pozvání. O návštěvě jsem se dozvěděla dnes ráno po příchodu z noční jinou osobou. Což samozřejmě neznamená, že svobodně nemůžu odejít a neůčastnit se, ale to, že to sama nedokážu, i když bych chtěla. Je to rodina, je to povinnost a je to zavislost (to už výmluva je) ale jak jinak zakončit to, změny v práci par lidi zabalime do černého pytle a par dalších, co umrou než se v pondělí do práce vrátíte, zase přijmete. (A já to v mých zprávách vidím a vnímám. Jedna výmluva za druhou) silnější než já. Teď zrovna, jestli mě má zabit chlast, auto nebo detox, je pro mě dost mimo.
Omlouvám se všem za tenhle dnešní den prupovídek. Vím, že se snažíte pomoct a já vypadam a chovam se, že nechci

Elisko, je to poznat.
V tvych prispevcich je hodne sebelitosti.
Myslim, ze dnes je uplne zbytecne, ti psat cokoliv ohlene abstinence.
Hlavne se poradne najez!