Alkoholik

Dobrý den,

ráda bych vznesla dotaz na všechny abstinující alkoholiky. Zajímalo by mě, co bylo pro vás tím posledním impulsem, abyste přestali pít? Rodina, děti, finanční situace, zdravotní problémy?
Proč se ptám... Moje máma (52) již několik let pije. V roce 2022 byla na odvykačce- marně. Za poslední rok stihla vystřídat tři práce, protože ze dvou dostala padáka kvůli chlastu. V létě se skoro otrávila flaškou vodky. A třešničkou na dortu bylo, když před Silvestrem vezla svého dvouletého vnuka autem, nabourala a nadýchala 3,3 promile. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale nyní čelí trestnímu stíhání, což je pro celou naší rodinu hrozný. Pro ní tolik ne. Sice řekne, že to podělala, ale má milion výmluv a omluv. Zapřísahá se, že nepila, že ty tři promile nadýchala kvůli kapkám na kašel, že měla jen den předtím půl lahve vína. Že měla v kabelce placatku s vodkou nějak nedokáže vysvětlit. Auta, která nabourala, tam stála špatně, policajti na ní byli zlí, doktorka na záchytce jí věří a řekla, že léky, které bere, neodbourávají alkohol a proto tolik nadýchala. Prostě kecy. A já vím, že pít nepřestane. Zase bude měsíc klid, ale pak to bude pořád dokola. Jsme absolutně zoufalí, moje máma byla vždy vysoce inteligentní a skvělá ženská a teď mám trestě stíhanou matku, která má asi v plánu se uchlasta. Doufala jsem, že alespoň ta nehoda, podmínka, zákaz řízení, tři zrušený auta, obrovský dluhy z placení škody a hlavně ohrožení jedinýho vnoučete jí nakopnou k tomu, aby si uvědomila, kam jí chlast dostal, ale ani to ne.
Proto mě zajímá, co přinutilo vás.

Díky.

Ahoj Moniko,
Je mi to moc lito. Ale jestli sama nebude chtit, tak ji nedonuti nic. Ani kdyby jsi se stavela na hlavu, ani kdyby jsi ji”chtela zlomit ruku”.
Nejdriv si musi sama uvedomit, ze ma problem a pak sama chtit.
To ma pak cenu ji pomoci, jinak ne.

Já vím, že jí nepřinutím. Zkoušeli jsme snad už všechno- výhružky, pláč, donucení k léčbě, ignoraci, podporu, přemlouvání, atd. Nic. Já nejsem prostě schopná pochopit, že jí to nedochází. Vůbec mi nejde do hlavy, jak může při nadýchání 3 promile tvrdit, že nepila a ještě být uražená, že jí nevěříme. Že nevidí, jak velký problém má. Proboha, vždyť jí hrozí vězení! Já se nějak nedokážu smířit s tou bezmocí. Že se můj jediný rodič rozhodl uchlastat.

Moniko, pri alkoholismu je nemocny mozek.
A ten jeji to vidi jinak. Vidi, ze je vse ok. Co na tom vsichni maji, ona si jen cucla. Muze prestat kdy chce. A nic neni jeji vina.
Vim, ze je to tezky pochopit.

Je to pro mě nemožný pochopit. Já už se dokázala smířit s tím, že je nemocná, že ten alkohol už fyzicky potřebuje, že v této fázi za to vlastně už nemůže. Ale že dokáže říct, že policajti lžou, protože ona měla jen kapky na kašel. A prostě mě i uráží, že má tři promile, ale do očí bude tvrdit, že nepila. To si myslí, že jsme všichni idoti?? Já už fakt nevím, co s ní. Nedokážu se na ní naprosto vykašlat, je to moje máma. Budu za ní teď doplácet hypotéku a její byt vezmu na sebe, aby aspoň neskončila na ulici, ale hrozně mě štve, že jí tím zase pomůžu a budu platit její bydlení, zatímco ona tam bude vesele chlastat s vědomím, že je o ní postaráno... Je to šílený. Taková to vždycky byla krásná, chytrá a silná ženská, vychovala nás s bráchou prakticky sama... A teď se jen dívám, jak jí pomalu ztrácím.

Dobrý den Moniko. Ideálně asi vyhledat psychiatrii/adiktologii a řídit se jejich pokyny. Stav matky je evidentně vcelku vážný. Na pokec chatu Vás nikdo nespasí. Držím pěsti!

Na světě není odborník, u kterého bych nebyla. Každý mi řekl totéž- když ona nechce, nechat jí. Ale mně to nějak nejde. Je to moje máma... VÍm, že mi nic jiného nezbyde, ale je to strašně těžký.

Tak to je v pytli...

Za seba, tých okolností prečo prestať je vždy asi viac a časom narastajú. Človek je menej výkonný spočiatku, unavený, neskôr prichádzajú bolesti, pozoruješ tras a hovoríš si, je to zlé. Stále máš strach prestať, lebo nevieš, čo bude potom, ale všetko sa nabaľuje a raz si človek povie dosť, stačilo. A prestane. Aspoň u mňa to tak bolo a všetko vyvrcholilo šialenými depresiami a vedel som, že jediné čo pomôže, je abstinencia.
Vždy hovorím, že na to treba tri základné body. 1. Treba štipku rozumu a nádeje. Uvedomiť si, že mám veľký problém a treba si to priznať. 2. Za všetko si môžem iba sám. Nik iný. Žiadne ťažké situácie, žiadne že je celý svet proti mne, ani tie krčmy za to nemôžu, iba ja sám a ako som sa tam dostal, aj sám sa musím vyhrabať. Lekári pomôžu, veľmi pomôžu, ale to kľúčové rozhodnutie je iba na mne. 3. Doživotná abstinencia. Žiadne malé pivko, žiadny štamprlíček, veď ja chcem žiť!! a nie umierať.
Podľa mňa však šoférovať s 3 promile a ešte aj s malým dieťaťom, to už je dosť za hranicou a fakt to vyzerá na totálnu stratu zábran. Sám viem, že aj v tých najhorších stavoch som mal stále určité zábrany, hranice a toto je trocha moc. Tu už ide o trestný čin. Možno skúsiť, aby mama vysadila pitie aspoň na malý čas, a keď bude ako tak v pohode, nejako s ňou vážne pohovoriť. Ale bude to ťažké, lebo fakt tu už tie zábrany akosi nefungujú. Nádej však umiera posledná, ja tvrdím, vždy sa dá prestať