Alkoholik

Dobrý den všem, chtěla bych požádat všechny, kteří mají zkušenosti ať přímo, nebo nepřímo, o informace, jaké konkrétní zdravotní problémy jsou spojené s alkoholismem? Nikde jsem tu podobné téma nenašla a zajímalo by mne to, protože moje mamka je alkoholičkam která začíná mít problémy s nohama (brnění)- řešeno v jiné diskusi, avitaminóza, játra, problémy s vyprazdňováním, menstruací, únava apod. Co dalšího může přijít? Zajímalo by mne, jak se konkrétně problémy projevují? Chtěla bych vědět, jak se cítí po zdravotní stránce, protože ona mi to bohužel neřekne...chtěla bych, abych jí to mohla říct já a dokázat, že to má z pití...Děkuju moc

Pokusím se zodpovědět Váš dotaz.Tak jak se začíná projevovat.Nespavost spojená s nutkáním pít,nervozita,neklid,neschopnost soustředění se,Postupně přichází problémy spojené se zažíváním,ranní nevolnosti spojené s třesy rukou,bez přísunu alkoholu dále přibývají třesy celého těla,zvýšené pocení,noční děsy,zapomnětlivost-okna,kdy si člověk není schopen vybavit předcházející události,co dělal,kde byl,s kým hovořil,cítí přítomnost smrti-může věřit tomu,že je těžce nemocen-ale nikdy si neuvědomuje,že tou nemocí je právě a jen jeho alkoholické pití,trpí nevysvětlitelným strachem,střídaným stavy depresí,příp euforie-značí to jeho bud´netečnost,či ZVÝŠENÁ ČINORODOST.Přichází stavy halucinozy-slyší hlasy,které k němu mluví,delirium tremens-kdy jsou halucinozy vjemové-vidí různé přízraky,je vyděšený-Obě halucinozy můžou být smrtelné.Srdeční tlak a tep v těchto halucinozach je velikým náporem na organismus.Tady už je nutno volat rychlou!Co se týká končetin?Alkohol působí na centrální nervový systém.Periferie končetin můžou být zasaženy přerušeným nervovým systémem.Ztrácí svoji citlivost,jak hmatové konečky prstů-stejně tak může dojít u dolních končetin.Chůze je obtížná-jedná se o Korsakovu nemoc.Totéž přerušení dochází u mozkových spojů,dochází ke snížení tvorby Dopaminu-který má ten význam ve zdravém organismu produkuje pocit radosti a štěstí.Pokud je ještě člověk nadále schopen pokračovat v pití.Dochází k demenci,šílenství-převážně pro svoji už špatnou pohyblivost jsou tito lidé naprosto odkázáni na pomoc druhé osoby-končí v ústavech.

Dobrý den Jano, přečetla jsem si váš příspěvěk a mám pocit jako by jste mluvila o mé matce. Je "vyléčená alkoholička", která se před rokem vrátila k alkoholu. Před tím 11 let abstinovala. Před měsícem jí odvezla rychlá na internu - nevolnost, třes, celková slabost, křeče v rukách a nohách. Nemohla se vůbec postavit. Po té co pan primář zjistil, že je alkoholička jednal s námi dost odměřeně a odmítnul jí příjmout. Ve stavu kdy nemohla dojít ani do auta jí poslal sanitkou domů se slovy ať se o ní postaráme sami. 3 dny jsme o ni celodenně pečovali - krmili jí, vodili na záchod. Pak se to začlo lepšit a si 14 dní byla celkem v pohodě. Už byla schopná i sama uvařit tak jsem myslela, že je z nejhoršího venku. Ovšem v sobotu se z ničeho nic sesypala a opět leží. V pondělí jsem s ní byla na interně na doporučení obvodní lékařky, provedli jí všechna vyšetření, zjistilí jí nizký tlak a vysoký draslík v krvi, ale nepřijali jí, protože spádově patří do jiné nemocnice - právě do té kde nás minule odmítli. Stále špatně chodí, dnes opět upadla a já už nevím co dál. Doktoři si nás přehazují od jednoho k druhému a nikdo nám nepomůže. Přestávám věřit v naše zdravotnictví. Myslím si , že i alkoholik si zaslouží trochu lidského přístupu. Pokud máte s tímto stavem zkušenost, prosím napište jak to půjde dál a jestli se z toho vůbec někdy dostane. Měsíc je bez alkoholu, takže tento stav připisuji absťáku. Každý den z hrůzou čekám jestli ji nenajdu mrtvou. Vypadá hrozně, váží snad 40kg tak se snažím aby aspoň jedla.

Dobrý den.Alkoholik NIKDY NENÍ VYLÉČENÝ.Hrozba napití trvá stále.Pokud sám podlehne vlastnímu přesvědčení-že už je za vodou?I po dvaceti letech se dostává svým pitím na úroven´kde přestal původně a klesá níž.Vaše matka si měla možnost sama ověřit-stejně jako vy.Nevím jak žila v průběhu těch 11let bez alkoholu.Čím nahrazovala pití.čemu se věnovala,co ji bavilo.Vy si s ní v klidu pohovořte o všem-jak to vidíte a prožíváte vy sama.Řekněte jí nakolik Vám na ní záleží,že nechcete žít ve strachu a nechcete přihlížet jak se ničí!Nedovolte aby celý problém začala bagatelizovat.Pokud se Vaše matka rozhodne NĚCO s tím dělat UČIN´TE VŠECHNA OPATŘENÍ,ABY MOHLA NASTOUPIT NA KOMPLETNÍ PROTIALKOHOLNÍ LÉČBU-PODMÍNKY PRO VAŠI MATKU KLADETE JEN VY-A MUSÍTE JE ZÁKONITĚ DODRŽET.tO ZNAMENÁ-VAŠE MATKA MUSÍ PODSTOUPIT LÉČENÍ DOBROVOLNĚ-ALE VYTRVAT AŽ DO ŘÁDNÉHO UKONČENÍ(léčba trvá 3-4měsíce).Je to také jediná možnost jak zajistit Vaší matce kompletní vyšetření celého organismu,psychiky a zahájit i další vhodnou léčbu.Jinou možnost nevidím.Mimo jiné lékařům se nedivím za jejich přístup-mají s alkoholiky špatné zkušenosti-a na jedné straně pomáhat a léčit tam,kde se člověk zabíjí sám?To taky nepřidá na radosti.

Ivo-ještě jedno upozornění pro Vás.Pokud alkoholik úspěšně nepije?Jeho alkoholická část mozku v podstatě číhá na svoji příležitost chopit se moci-své nadvlády!Vypadá to,jako by spala-ale to je pouhé zdání.Proto je pro každého alkoholika důležité poznávat sám sebe za všech situací a naučil se správně zacházet se svojí myslí.Ale nechat se vést životem může jen za pomoci vlastní duše-kterou je nutno k životu probudit.Jakmile však začne pít?Probudí to v člověku samém to nehorší zlo,kterého je schopen,aniž by si to sám přiznal.Začne nejen lhát-protože se bojí pravdy,začne kličkovat a manévrovat ze všech sil.Probudí se v něm potřeba zmanipulovat lidi kolem sebe,potřeba budit v druhém lítost, výhružky,agresi-je to JEN POTŘEBA DOKÁZAT SI,ŽE JÁ MÁM PRAVDU.Jen proto,aby sám mohl pokračovat v pití.Toto mějte na paměti až budete s maminkou o tom hovořit-aby jste se nenechala uchlácholit jejími slovy,či aby jste je od ní nepřijímala osobně.důležité je rozpoznat,kdy hovoří ona a kdy její nemoc.Možná se bude vymlouvat,cítit zahanbení,že by měla jít opět na léčení.Je to jen falešná pýcha nic víc.Je spousta lidí,kteří byli opakovaně na léčení,než se jim podařilo začít.Jsou i ti,kteří se ocitli v léčebně těsně před napitím-a tam si mohli zmapovat,kde udělali chybu,stejně i to do jaké situace je to dostalo.já sama patřím do obou skupin těchto lidí-a nestydím se!Zachránilo mi to život.A o ten tu jde především!

Bohužel ona léčení odmítá. Obávám se, že se propila do fáze, kdy můžem očekávat už jenom její konec. Ona si své pití nepřiznává, i kdyby měla 4 promile tak tvrdí, že nepije. Momentálně nepije, protože nemá co, nemá sílu si jít něco koupit. Je mi jasné, že až pujde sama nakoupit tak do toho zase spadne, pokud ovšem bude ještě někdy schopna někam sama jít, pokud už se nezničila natolik, že bude navždy odkázaná na něčí péči.

Poku mamka není přístupná k prosbě?Začněte jinak a to přísně,neoblomně trvejte ne svém.Stále jste to vy.kdo klade podmínky na které máte nárok.Přestaňte o matku pečovat,opečovávat a klidně ji nechejte-at´sama zjistí-jak je to s ní bez pomoci.Vaše matka se musí naučit o pomoc žádat-nikoliv ji brát jako samozřejmost.Tady je chyba-vašeho strachu zneužívá.Dokažte jí,že to myslíte vážně.Nechejte ji samotnou,bez opatřeného nákupu-s dvacetikorunou celé hotovosti a přijdte za ní za 2 dny.Otázka-návrh léčebna-ano,ne!VÍC VÁS NIKOHO NESMÍ ZAJÍMAT!!Nepořádek,příp.pokálení,nic z toho nesmíte uklízet.Je důležité aby si uvědomila-musí sama vidět kde se nachází.,Další návštěvu už přineste pár rohlíků,sýr,mléko,vody a opět váš návrh.Bez emocí v klidu-odmítne-li?Vy můžete odmítnout též.Nikdo nemá právo nutit Vás aby jste se podílela na její smrti,s kterou jak vidím nesouhlasíte.Toto už je o Vašem rozhodnutí na které máte všichni právo.Před BOHEM I PŘED ZÁKONEM-stejně tak i svým svědomím.V tomto případě není problém zajistit vaší matce LDN,a směrovat k ústavnímu pobytu-tam sice neléčí,ale postarají se aniž by je to osobně zasahovalo.Je důležité,aby Vaše matka byla předem zpravena o veškerých opatřeních.

Ještě mé nedávné zkušenosti.Můj bývalý partner-otec dvou nejmladších dětí se upil.I když jsem posledních 14let s ním nežila-vím jak to děti zasáhlo.Moc mu chtěli pomoct.Zlobily se na mně,že mu nepomůžu.Vyčetly mi po jeho smrti,že jsem ho odepsala.Vím,že to bylo vyřčeno v jejich bolesti a zármutku.Vím,že toto bylo jeho rozhodnutí.Podobnou věc jsem zažila letos v létě,kdy se rapidně zhoršil zdrav,stav mé matky.Jezdily jsme sanitou několik dní na interní odděl.do nem.i během noci.V nočních a ranních hodinách interna fungovala jako mezipříjmové odděl.před záchytkou.Rozhovor oš.lékařky s mladým mužem-značně opilým,který už chodil na dialýzu?Slova lékařky se mi vryly do paměti-CO PRO VÁS MŮŽU UDĚLAT?JAK VÁM MÁM POMOCT?Jsou situace,kdy je důležité přijmout a přiznat svoji bezmoc.Vaše matka to neumí.Co kdyby jste se to naučila vy.PŘESTANETE TAK BOJOVAT S VLASTNÍMI VÝČITKAMI,KTERÉ TÍM ZTRATÍ SVOJI SÍLU.

Ivo,jsme různí lidé-každý vnímá jinak.Někdo si je schopen přiznat,že pomoc potřebuje,dokáže ji přijmout a začít si jí vážit.Já?Si dovedu představit něco docela jiného.Moc by mi to vyhovovalo v těch chvílích,kdy jsem byla na dně.Aby o mne někdo pečoval,staral se,a opečovával a litoval.Vyhovovalo by mi to tolik,že bych se zahrabala do sebelítosti z které bych nikdy nevybředla.Mé děti byly na mne tvrdé-stejně jako já k nim v průběhu svého pití.A BYLO TO DOBŘE!Když jsem opravdu potřebovala pomoc?Nejstarší syn mne odvezl k mé psychiatričce.Ostatní nechal na mne!Jsem mu za to vděčná!Já sama bych tam tenkrát nebyla schopna dojet bez jeho doprovodu!Byla jsem v konci se svými silami i se svým životem.Bylo ve mně jen odhodlání-touha žít!

Měla jsi Jano to štěstí, já taky, že ta touha žít v Tobě zůstala, jenže jsou lidi na tom tak, že jsou naprosto mimo, nic je neláká, jen ten chlast, už jim přerostl přes hlavu.