Alkoholik

Můj otec byl alkoholik a zemřel poměrně mladý, 56 let. Nemá snad ani cenu popisovat, jaké jsem měla dětství, dospívání a další život. Bylo to prostě peklo. Táta pil co si pamatuji. Ze začátku jenom občas, ale léty víc a víc. Později už ani nepamatuji, že by byl střízlivý. Když mi bylo 21, maminka už život vzdala a oběsila se. Od té doby snad pil ještě víc. Když byl náhodou střízlivý, byl to nejhodnější a nejlepší táta, ale těch chvílí bylo stále míň a míň. Bratr odešel z domu v 15ti letech do internátu a domů se již nevrátil. Pak zemřela maminka a jeho návštěvy téměř ustaly. Nikdy se o tátu nezajímal, spíš se za něho styděl a o jeho problémech s alkoholem nechtěl slyšet. Zůstala jsem s tátou, snažila se ho přesvědčit aby šel na léčení, ale bohužel, nikdy si nepřiznal, že je závislý. Poslední rok jeho života bylo peklo. Samozřejmě nastaly zdravotní problémy, později i psychické, prostě začal bláznit. V nemocnicích ho nechtěli, protože nedodržoval žádný režim, proto ho dostali z nejhoršího a zase poslali domů. Jednoho dne ho na šli v lese, mrtvého. Po pitvě bylo zjištěno, že zemřel na infarkt. Je to už poměrně dlouhá doma, ale ještě teď se mi o něm zdá a straší mě ve snu i když nevím proč. Bratr, ač tátovo pití v mládí strašně odsuzoval, začal pít také. Oženil se, narodily se jim postupně tři děti a on pil víc a víc. Moc jsme se nestýkali, takže jsem tento problém znala jenom okrajově. Později, když pití gradovalo, odešel z domu a odstěhoval se neznámo kam. Jeho rodině se ozývali jenom věřitelé a exekutoři. Nikdy se nesnažil navázat s rodinou kontakt, ani se mnou. Asi před rokem mi přišla zpráva, že se usadil v Rakousku, pracuje tam na farmě a je spokojený. Několikrát za rok mě kontaktoval smskou a tak jsem si myslela, že konečně našel to co hledal a změnil svůj dosavadní život. Jsem asi příliš optimistická. Jako bych na vlastní kůži nezažila, že závislý na alkoholu NIKDY nepřestane pít sám od sebe jenom proto, že ho někdo prosí. Dnes mě volal naprosto cizí člověk s tím, že má pro mě špatnou zprávu, bratr se včera v Rakousku oběsil. Jsem naprosto zoufalá, nešťastná a bezradná. Obviňuji se, že jsem ho sama nekontaktovala, že jsem mu nepomohla, že jsem ho nechala být. Vůbec nevím, co mám dělat. Nemám žádné informace, ani nevím, kde žil, nevím prostě naprosto nic. Alkohol mi zabil už druhého člověka z rodiny a já se děsím myšlenky, že by tomuto démonu mohl propadnout i můj syn. Na tomto fóru je spousta lidí, kteří mají s alkoholem podobné zkušenosti jako já, prosím, poraďte mi někdo!

V čem potřebuješ poradit?Ptej se.

Jitko,
četla jsem tvůj příběh a skoro mě mrazí z toho, co alkohol, resp. jeho popíjení lidmi se špatnými dispozicemi udělá. Podívej se na mé příspěvky, mám bratra alkoholika, sice je v Česku, ale jsem naprosto bezmocná vůči jeho závisloti. Tak, jak si to popisovala u svého otce. Takže si myslím, že bráchu bys k léčbě nepřesvědčila. Alkoholismus je zčásti dán geneticky, takže bratr ty špatné geny podělil po tátovi a po mamince navíc destruktivní sklony, pokud se zabil. I když alkoholismus je nazýván pomalou sebevraždou, navíc odbourává zábrany a spouští možné sebedestruktivní tendence,ti lidé nemají ve svém myšlení jiné východisko - s alkoholem to nejde a bez alkoholu také ne!
Myslím si, že bys stejně níčemu nepomohla, snaž se jim v duchu odpustit to trápení, které ti způsobili,nelituj je, možná, že smrt pro jejich zničenou, bolesti plnou psychiku byla vysvobozením.
Ty jsi na tomto světě zůstala, určitě i pro to,že máš ještě tady nějaký úkol, nějaké poslání, něco, co musíš udělat, něco, co musíš druhým předat. Třeba i víš, co to je,na to se zaměř a soustřed´.Opatruj sebe, jim už nepomůžeš. Pocity viny by tě zničily, navíc si nic!!! nezavinila.
Danny

Nevím, co dělat. Nemám peníze na to abych mohla zaplatit převoz bratra do republiky. Ani nevím, kde žil, nevím naprosto nic a stále ve mně hlodá - neměla jsem něco udělat?
Danny, děkuji ti za krásná, pravdivá slova. Hlava mi praská, jsem naprosto zničená a zoufalá. Naštěstí mám vedle sebe syna,zlatou sestřenici a její rodinu, kteří mě nenechají padnout!!!! Díky za ně!

Jitko,
kvůli synovi se musíš snažit a nevzdávat nic, ostatní se vyřeší samo. Tak ještě jednou, opatruj se a život si nyní můžeš řídit sama, bez starostí o alkoholiky!
Vše dobré
Danny

Danny, děkuji ti za slova, která jsem asi opravdu potřebovala slyšet! I tobě přeji mnoho sil, které budeš potřebovat! Život je ale krásný, proto posílám dostatek energie a lásky od těch, kteří si tvoji lásku zaslouží!!!

Alkoholik nepije proto, aby ublizoval okoli nebo sobe ale aby mu nebyl ozle!! A to hodne zle...Neexistuje dabel, axisstuje chlast

Tady je to samej automat nebo jirka z hor.