Alkoholik

Zdravím všechny,chtěla jsem sem napsat svůj příběh-jak taky může dopadnout 25letá holka(?).Dětství úplně o.k,vyrůstala jsem s mámou.Na zš psychická a slovní šikana,to jsem ještě ani nevěděla,co to ten alkohol vlastně je,ani mě nenapadlo jím řešit svoje trápení,místo toho jsem se začala řezat žiletkou do rukou,pak se cosi zlomilo a já jsem konečně byla schopná ukázat svoje pravé "já",skončilo to dvěma rokama v "pasťáku".Skoro v 18letech jsem nastoupila na gympl-dálkově.To už mě přepadávaly chuťě zkusit "to".Po mým propuštění se nic nedělo,chtěla jsem další zážitky.První pivo jsem vypila 20.9.2006 na koncertu...a bylo to nádherný!Začala jsem chodit se svým prvním klukem-těžkým alkoholikem...jenže já to rozjížděla tak prudce,že ode mě z hospody skoro prchal,protože to množství bylo velký i na něj,tak jsem tam pila dál s kámošema.Po pití,to už-po několika týdnech-jsem pila i tvrdej.To osvobození,pocity,nápady,zážitky,bylo dokonalý.V únoru 2007 jsem se s ním rozešla kvůli podrazu.Zhroutila jsem se...Chodila jsem pozdě do školy,někdy vůbec ne,problémy na brigádách,doma,vyhazovy,ztráty věcí,kocoviny...,ale mě bylo všechno jedno,toho kluka jsem moc milovala...První fyzickej absťák přišel na brigádě v dubnu toho samýho roku...už to zašlo moc daleko,musela jsem pít i když jsem nechtěla.Hospody nahradilo postávání před stánky,pití všude kde se dalo,i ve škole,na brigádách.Zakotvila jsem mezi alkoholiky,bezdomovci- s nima jsem si měla co říct,byla sranda;dávali jsme si napít,když bylo někomu zle.Až doteď mě vyhodili od šesti firem-odevšaď za chlast.Jednou jsem byla znásilněná.Udělala jsem si dluhy za věci který jsem vzteky rozkopala.Asi 11krát jsem byla na záchytce.Dvakrát na protialkoholním.Většinu času-místo "normální" práce chodím po kontejnerech,popelnicích-papír,železo,barevný kovy,knížky...a odnáším to do sběrny.Žádnou brigádu si ani nehledám,nevím kde by mě vzali,když mě znají desetitisíce lidí(Praha),s mojí pověstí,s pořezanejma rukama,když ze mě nonstop táhne chlast s mejma zdravotníma problémama...výčtem to je lehká mozková atrofie(špatně se soustředím,mám blbou pamět,zapomínám),sebepoškozování,deprese,bipolární porucha,alkoholová polyneuropatie(v nohou,ale ted se neprojevuje),cirhóza jater,horší cit v prstech,epilepsie při odnětí...Dá se říct,že jenom "fárám" po popelnicích,(přiměřeně)jím,poslouchám rádio,trochu čtu a hlavně piju-a spím.Někdy doma,někdy venku...Stejně už jsem skoro všechno prodala...nepotřebuju ty věci.Alkohol je prostě natolik úžasná věc,že se musí něco obětovat...třeba i život a přijde smrt.Něco za něco.Řekla jsem to mámě,příteli i svýmu psychiatrovi.V dubnu jsen prodělala akutní zánět slinivky břišní-JIP,kapačky,měsíc ve špitále."Pokud budete pít,umřete,nesmíte se už napít".Kořalky už jsem se nedotkla.Piju jenom pivo,cca 11denně.V nejbližích dnech to bude samej mejdan,budu slavit svůj svátek.Tak uvidím kdo vyhraje.Život nebo smrt?!Amen.

Je vidět, že chceš umřít a myslim, že se ti to povede, žádnej strach Tak hodně štěstí a pevnou ruku na lahváči

Pij spíše tvrdé, budeš to mít rychleji za sebou.
Mě jsi nedojala. Užij si své poslední mejdany a pozdravuj nahoře. Nebudeš tam sama, je tam plno takových, co plivli životu do obličeje.

Mně to připadá jako jedna velká lež.Na to, v jakém stavu údajně je, píše dobře, bez chyb...jistě ne , jako člověk od popelnic.A je fakt, kdo chce kam, pomožme mu tam.

Ne,není to lež!Ale máš pravdu,s gramatikou nemám problém ani jsem nikdy neměla.Jak jsem si přečetla ten svůj text,tak jsem si říkala:Kdyby to psal někdo jiný,jak může vypadat?!Už mi řeklo pár lidí(včetně lékařů),že jsem "výpitka",že je to poznat podle projevu,no nevím.Vzhled?Výška 164cm,asi 56kg.Delší mikádo stažený do culíku,kšiltovka,batoh,tmavý tričko,džíny,rockerský náramky...docela normál,ale mám dojem,že to mám " napsaný na čele"- slýchám "bezdomovec!","socka!","fetka!",troska!",atd.Holt ohoz,batoh,jizvy a lahváč je velmi snadno zapamatovatelná kombinace...

Já tě asi znám..Z metra Háje, chlastáš tam mezi bezdomáčema

No mám pocit že nevíš co chcěš,vetšina lidi tady už ví co chce že už nechcou chlastat,chcou to řešit a jsou již rozhodnutí že to chcou řešit,myslím že ty nevíš co chceš,v tvém případě a věku bych se asi rozhodl pro léčebnu,vždyť máš život před sebou...Můžeš se vyléčit a začít znovu třeba někde jinde v jiném městě nebo v jiné zemi.Bůh někdy dává velké zkoušky ale dává je velkým lidem....Ti slabí to vzdají dřív něž by skusili bojovat,ti silní bojují.

Bojovat a žít život dá práci.
Upíjet se k smrti je lehké, to dokáže každý kdo chce