Alkoholik

Alkohol jsem poznala už jako malá holka. Byl vše k mání,od mala doma při návštěvách a oslavách, později ve škole a v práci. Obchody bývaly prázdné, ale alkoholu bylo vždy všude plno. Na dlouhých 25 let se alkohol stal neodmyslitelným mým společníkem a provázel mně na každém mém kroku. Z nenápadného popíjení se stal zvyk, později rituál a ve finále zlým pánem, který ovládal můj život. Tak to trvalo až do doby, kdy jsem už nemohla dál. Bez alkoholu to nešlo a sním mi bylo ještě hůř. Nakonec jsem i já spadla na ono pověstné dno a sáhla si na život. Dnes vděčím za to, že tu jsem, svým dětem a následné léčbě v PL. Byly to krušné tři měsíce, ale to byl teprve začátek. Naučit se žít bez alkoholu i v běžném životě. Šlo to těžko, ale pomaličku se mi dařilo, i když si léta popíjení vybrala svojí daň v podobě podlomeného duševního a fyzického zdraví. Přesto jsem to nevzdala a se závislostí úspěšně bojuji téměř deset let. A doufám, že další roky střízlivého života budou následovat. udělám pro to vše, co bude v mých silách. Rousice