Alkoholik

Jiří,
neustálé provokace: trapné, trapné, trapné, neskutečně ubohé. Věřit v pajduláka na kříži, no to je doklad tvé inteligence, už jsem ti to psala víckrát, že se asi nudíš, nebo jsi frustrovaný.Navíc toto fórum, pokud zvládáš čtenářskou gramotnost, je o alkoholismu. Prosím, najdi si nějaké fórum o bohu, ale jsem si jistá, že by tě zablokovali kvůli tvým invektivám. A navíc: všeho do času, dnes si hraješ na kinga, hrdinu, urážíš věřící, ale víš, co bude zítra? Chybí ti pokora.

Jirko,nechceš aby ti někdo kecal do tvého pití,nechceš aby ti kecal do nevíry....nechceš,odmítáš,Když dáš souhlas s něčím,tak neopomineš svoji připomínku.Dělala jsem to samé,když jsem chtěla pít-nebyla jsem jiná myslela jsem si jak jsem chytrá a chtěla o tom taky všechny přesvědčovat.Pravdou bylo,že jsem věděla kulové-musela jsem si čumák pořádně natlouct,abych se vzpamatovala.Otázkou pro mne je,PROČ jsi na foru kde všechno odmítáš?CO chceš dokázat?KOHO tím chceš doopravdy přesvědčit?Já taky ujišťovala sama sebe přes druhé lidi-jinak jsem to neumněla.Téma na kterém jsme je JAK POZNÁM,ŽE JSEM ALKOHOLIK?Ty jím přece nejseš-to by ti řekl i odborník.NEMŮŽE léčit něco,co si NEPŘIZNÁŠ sám:Když tě bolí v krku-tak se ti nedívá do řiti-i kdyby jsi tam měl nepřiznané hemeroidy.Léčí jen to,co jsi ochotný a schopný sdělit.Dnes přiznávám,že jsem se zbytečně vyčerpala.Přiznávám,že jsem blbější,než ty.Už se mých komentářů opravdu nedočkáš.Hodně štěstí.

Vše marné, velebnosti. Dokonáno jest. Alelujá.

Jedno já pochopil,
však nevím, zda říct se to sluší,
nejhorší drogou je víra,
sic,
neničí játra, však požírá duši...

A,koukam,ze Jiri zde zase cely den "onanuje" navic opet naprosto bezohledne na ukor nekoho jineho,kdo zde hledal pomoc.Jeste se stale nepovedlo?Budu "drzet palce",aby to bylo co nejdrive...a pridavam tvuj oblibeny smajlik;-)

Však nikde není určeno, že mu bude někdy tak zle, že se naučí modlit ve vteřině, a bude volat Boha o pomoc.Moje teta dělala za války ošetřovatelku partyzánům, říkala mně, že to byli ti pravý komunisti, co šli dát život za vlast, svobodu, ale když umírali, volali mámu a Boha.Ta pokora mu chybí, urážek už bylo dost.Je zlý.

Však nikde není určeno, že mu bude někdy tak zle, že se naučí modlit ve vteřině, a bude volat Boha o pomoc.

To nevylučuji. Pud sebezáchovy často donutí člověka k iracionálním věcem. Doufám, že se takového stavu nedočkám a až to jednou přijde, zemřu rychle. A nejsem vůbec zlý. Jsem jen upřímný. Neříkám to, co bych v rámci jakési "korektnosti" říkat měl. Říkám, co si myslím.

Proč mám problém s vírou v Boha? Důkazem neexistence Boha - podle mně, spočívá v existenci člověka. Bůh údajně stvořil svět. Zvířata, rostliny, vše. Budiž, dejme tomu. Jenže člověk již nejméně sto padesát let intenzivně ničí Boží dílo. Plundruje nerostné zdroje, zamořuje atmosféru skleníkovými plyny, vybíjí zvířata. Ćlověk si Boží dílo ukradl pro sebe. A co na to Bůh? Místo aby si řekl: člověk si mi nepovedl, zlikviduju toho zmetka, a dám šanci jinému živočišnému druhu, je mu to jedno. Nechá umírat svět, který stvořil. V takového Boha mám věřit? Proč by měl pomáhat mně-lidskému zmetkovi, když nepomůže velrybám, které za nic nemohou?

Tak abychom se vrátili k tématu...
CO přesně znamená definice "Alkoholik"? Našel jsem různé definice, ale zároveň i informace, že někdo může pít jak duha a alkoholik není, a někdo si dá dvě pivka denně a alkoholik být může...
Co to tedy přesně je ten alkoholismus? Já jsem třeba poznal, i díky testům od pana Nešpora, že jsem závislý na alkoholu. Ale i když jsem pil každý den, každý den toužil po tom se napít, tak mi fungovala "klapka", nikdy jsem nepil do němoty. Nebo je to u mě jen přechodný stav?
Myslím si totiž, že jsem závislý, ale ještě né alkoholik...je to možné? Neob si jen lžu

Buď v klidu, jsem na tom stejně. Nikdy nepiju do "němoty". Nikdy nemám okno. Prostě piju, ale pořád mám svou míru. Piju proto, aby mi bylo dobře, ne proto, aby mi bylo zle. To je věc, kterou nám alkáči závidí. Piju takhle celý život. Bude mi dvaašedesát let. Jsem zdravý, jako řípa. Ale bacha, může se to zvrtnout... Člověk nikdy neví. Záleží na tom, kolik ti je let. Jestli dvacet, třicet, čtyřicet, raději nepokoušej ďábla. Nikdy nevíš... Po šedesátce už můžeš mít všechno u zadnice. Vždyť i společnost, ve které žiješ tě má v tom samém místě.