Alkoholik

Proč se za to stydíme?
Proč toto fórum navštěvuje tolik lidí?
Proč se nedokážem svěřit?
Proč si každý myslí,že on je ten problém?
Proč s alkoholem někdo proplouvá a my ne?
Proč si připadáme méněcení než ostatní?
Proč si o nás každý říká,že jsme ochmelkové?
Proč to nezvládnem bez léčení,když to vypadá jednoduší než chřipka?
Proč a kdo vymyslel chlast,když je to takový hajzl?
Proč???????????,takových proč bych vymyslela moc,ale jedno by mě zajímalo?????????
Proč jsou v tom i děti,které by toho hada neměli mít zpřístupněného...
Proč to asi píši???
Protože mi z toho všeho asi už hrabe..,děti si mají hrát,blbnout,mají nám vše říct a nemají se ničeho bát,ale oni dnes nic lepšího nemají,dnes je zábava chlast a hulení.

Bludi, je to děsivý výkřik, ale je to už tak.Na Tvé proč je odpověď, alkoholismus je nemoc, už jsme se s genama alkoholismu narodili, proto není důležité, jak žijeme, v jaké rodině, dostane nás to stejně.Těch proč je mnohem víc.A alkoholiků je kolem nás taky víc, jen to neví, neuvědomují si to.

ahoj bludi...smutno ti vcera bylo,citim...ta bezmoc je nejhorsi....a nase deti...je ti uzko z movy, ze jo?
proc jeji rodice nedokazi pomoci..tezke veci,proc gisel a jeji maminka...,?
ty jsi taky zacla kdyz odesla mama, liba se zacala zabijet kdyz odesel muz,
je to v rodinach,je to v emocich, lide nedokazi byt sobe i druhym oporou, v tomhle souhlasim s annou, prichazime do sveta nevybaveni, krehci...neumime resit problemy, nebo nad nima mavnout rukou, rodice nas to nenaucili...a i tomuhle se muze rikat...alkohol gen...zdedeny model chovani.

Vim co pisu...mi rodice pili oba...tata pije stale...ale nerika se to nahlas, ze jo a mama prestala,bylo to neunosne...agresivni atd. Jako dite jsem se bala, noze schovavala, hadali se, bili, no nic pekneho. Vecny strach a nejistota, a bezmoc,ze jim nedokazu pomoc. Citila jsem se vinna, protoze takhle to deti vnimaji...nevedela jsem, ze jsou to jejich problemy, ne moje.

Rekla jsem si ze ja nikdy...nejaka voda mne prece nepremuze,
premohla v me rodine opravdu hodne silnych chlapu..

.. a vida taky jsem si s alkoholem uzila sve...je to silnejsi nez ja, a nikdo mi zadny zdravy model nepredal.
Roky jsem s tim bojovala, a k tomu se ucila zdravejsi modely chovani, hodne jsem se naucila a
tak nebojuju, proste nepiju,vim to. A problemy resim jinak.
Obcas uklouznu ale nezustavam lezet, vstanu a jdu. Znam sve slabosti a sklony, nehraju si na hrdinku,nikoho nezachranuju.
a taky jiz znam sve silne a pekne stranky, nevnimam sebe sama jen jako alkoholika, mam i jine a krasne osoby v sobe.
A hlavne mam se rada a delam si zivot lepsi a raduju se,
ziju, porad je co objevovat, UZ SE NECITIM VINNA TIM, ZE JSEM NEDOKAZALA SVE RODICE ZACHRANIT, uz nemyslim jako dite,
jsem uz velka. To je mova i pro tebe.

A nadeje pro mne bludi je,
ze sve deti naucim resit problemy otevrene a vcas. Aby nemusely utikat, pred svetem,pred sebou. A verim ze oni tohle hnusne rodove dedictvi jiz neponesou. Naucit je zit a radovat se z obycejnych veci. To mi prijde nejddulezitejsi, zamerit se na ty pekne a dulezite veci, nenechat se oblbnout a zamotat.
Ten tlak zvenku je obrovsky. Lidstvo je moc nemocne, uspechane, vystresovane, hodnoty nejak mimo,proto tolik prasku, drog,chlastu,nemocnych rodin, prazdnych slov a gest,
umelych organu, deti ze zkumavky atd..
no a o slabostech se prece nema mluvit, mame byt uspesni,krasni,pozitivni, vecne mladi, bohati..
mazat ramu, na srdce...atd...no spousta blbosti,ktere ale muzou umorit,
no tak takhle to vnimam ja, PROTO

Kdysi jsem četla knížku o člověku,který se pomalu propil až na absolutního alkoholika.Dodnes si pamatuju jednu větu,ten,kdo příjde na to,kdy přeskočí ta pomyslná jiskra a z "normálního" konzumenta se stane alkoholik,by měl dostat Nobelovu cenu.Líbo já ti nevím s těma genama,někde se o tom polemizuje,já tomu úplně nevěřím.V našem rodě co vím neměl absolutně nikdo sklony k alkoholismu.Já jenom vím,že jsem vyrostla v rodině,kde se matka pořád dohadovala s otcem,ten na nás neměl čas.V mých 12 nás,mě a sestru sebrala jak kufry a odešla od táty,vzala mu naprosto všechno.Aby to nějak zdůvodnila,tak nás přesvědčovala o tom,že náš otec je halzl a jediný co máme za povinost je, z něj tahat prachy.Když nezabral psychický teror,tak nastoupilo fyzické týrání.Takže jsem šla do života fakt výborně připravená.Vztah k manželovi jsem si udělala,tak jak jsem byla zvyklá,hezky poslouchat,takže sebevědomí šlo naprosto do kytek.A když se k tomu přidaly slušný finanční problémy,tak mě holt ta jiskra přeskočila.Já jsem celý život absolutně nepila,mám 4 děti,vždy jsem je tak 3 roky kojila,takže absolutně nic a pak jsem si téměř ze dne na den zvykla na to,když se napiju,tak prostě všechno odplave.Takže psychická závislost hned a k té fyzické se člověk "propracuje" aniž si to uvědomí.Jenom zase moje zkušenost z léčebny,vůbec tam nebylo pravidlem,že by i ostatní měli alkoholiky v rodině.Někdy je to možná jednoduší si říct,mám na to geny,tak co s tím můžu dělat.A jde o to jak ten stát funguje,všude reklamy na chlast,když teď v hospodě nepiju,tak mají všichni pocit,že mě musí litovat.Jsou to lidi,kteří to o nevědí.Co mě dostalo,byla reklama na jakýsi rum v neděli v 10 ráno,při nějaké pohádce.Každý den jsou nehody zaviněné alkoholem a my tady budeme polemizivat jestli si dát jedno pivko před jízdou.

Svádět všechno na geny je blbost.A na stylu života teda záleží hodně.
Ono je to svést na geny jednodušší.

Petralo,přesně jak jsi to napsala,tak to cítím taky,naprosto souhlasím a předvším s těma dětma.Můj největší úkol ůkol je utnou tenhle "gen" neschopnosti žít.Nicméně teď jsem na svého muže ,promiňte dámy,nasraná jak brigadýr,no co potlačovat emoce je blbost jak už víme.Tak a jedu na trh koupit 10 kg jahod a udělat marmeládu,to bude relax,to toho vymyslím.Tupá práce nade vše.Jak říkali soudruzi PRÁCI ZDAR.Jo a odpoledne jsem si domluvila s kamarádem,ne s kamarádkou,ale s kamarádem kafe.Pán je též abstinující alkoholik,takže kafe a nealko drinky.A pán domu ať mě trhne.Ještě citát na závěr "Komu se to nelíbí,ať nám prdel políbí" nebo taky "Házet perly sviním". Zdar

no jo,je to tak, naucit se zit i s problemy,ony byly jsou a budou,
muzem zmenit jenom sebe, a vedet o svych slabostech, at uz jsou to geny, nebo spatna vychova.to je vlastne jedno. postavit se k tomu celem, nepotlacovat, neutikat a treba varit i tu marmeladu a ten zivot citit, zit, ne prezivat..tak ja taky jdu a preji vsem pekny den

Ale já to mám konečně už v hlavě taky tak,i když dnes mě napadla taková věc a co taková basebalová pálka.To by byla úleva.No nic,Petralo jak dlouho jsi pila,léčba nebo sama a jak dlouho si ti daří.Tvé názory mi dost sedí.

no anno, ja jsem pila tak prubezne dlouho tak 20 let,
vzdy mene ci vice, nebo vubec, deti, rodina a tak, a vzdy obcas z casu na cas jsem to prehnala, a na pozadi vzdy vedela, ze ja a pan alkohol to je takova chuze po lane a hra s ohnem,
jsem nejspis ten kvartalni a tak kdyz toho bylo moc a unava ze zivota desiva, s flaskou zalezt a zapomenout, pak vycitky a sliby a tak...no tragedie i komedie zaroven, taky jsem furt hledala ty odpovedi, proc a jak to vznika,neco nasla,neco ne.
a pak jsem si jednoho dne rekla ze dost, ze me to takhle nebavi a ze chci jinak, zacla jsem menit svuj pohled na lidi, zacla davat do poradku vztahy a zacla mluvit o vsem potlacenem. Mnohym se to nelibilo, rodice to nechteji dodnes slyset,muz taky klickuje, ale ja vim ze je to nutne. takze nejaky cas nepiju,parkrat jsem uklouzla, zase vstala a kracim. S jasnou hlavou to jde lepe,nekdy je to ale tezke, no vzdyt to zname.
chodim na tohle forum a to mi pomaha, cist ty stejne pribehy a
navzajem se podporovat a moci rici jak to mam.toz tak nejak.
a nepij anno, dej ten drink nealko a kafe s kamaradem a basebolovou palku jako ochranku mej pripravenou..nekdy je vazne treba rict a dost, tohle ne. ja jsem se hlavne naucila
hlidat si hranice, ze tohle jsem ja a moje pocity a tohle uz ne a neresim co nelze vyresit, mej pekny den a napis

Dobrý den ženy,už dlouho čtu vaše příspěvky.Konečně se odvažuji napsat.Tak nějak nevím do jaké kategorie Mohla bych vzít z každé kategorii něčí příspěvky a poskládat z nich slohovou práci o mém životě .Pije táta,pije máma,taky jsem schovávala nože,taky zvedám matce telefon se scvrklým žaludkem,co zase???!!!!Stačí jeden pohled a vím....Před 5 lety se mi narodil syn a já myslela,že pití mojí matky přestane být pro mě ta nejdůležitější věc v životě.A nestalo se A já??nenávidim alkohol a přitom,když jdu jednou za čas s kámoškama pařit,vožeru se jak to hovado,dělám ostudu,vytahuju staré křivdy,pláču,mám vokna a každýho tím dost se.....
Nejhorší jsou ty moje kocoviny.3 dny v mlze,nepoužitelná,morální depky atd....
Chodím si sem číst a to mi pomáhá.Díky za tohle forum.mějte se krásně a držim všem palce.