Alkoholik

Nenašel jsem ve fóru podobný příspěvek, proto zavádím nový. Pokud tu něco takového je, tak se omlouvám a prosím pro nasměrování. Děkuji...

Dřív jsem se nad tím tolik nepozastavoval, ale nyní cítím problém v tom, že neumím přestat ve správný čas. Nevím, jestli jsem alkoholik nebo nejsem. Nemám třeba potřebu pít tvrdý alkohol a to ani, když jsem opilý. Dřív jsem si dal třeba slivovici - příležitostně v malé míře, ale tvrdý alkohol mi nechutná. Doma také nepiju, jen hoodně málo a v malé míře. Mám třeba doma basu piva celý rok. Také nemám potřebu pít v práci nebo kdekoliv jinde. Když jdu do restaurace na jídlo, tak si dám třeba Colu, protože by mi jídlo po pivu nechutnalo. Když si jdu někam sednout a vím, že je to jenom na chvíli, tak si třeba alkohol dávat vůbec nemusím. Pokud chci potom ještě něco dělat, nepiju vůbec. Nemám potřebu. Neumím jít "na skleničku", chodím na lahev, nebo dvě... prostě jedu až do konce. Normálně ale i to mám pod kontrolou. Myslím relativně - jakože se třeba nemotám-nepadám, druhý den si vše pamatuju, nezvracím potom, druhý den mi není špatně, třeba se mi nestalo, že bych někde někdy usnul atd... pokud cítím, že už mám dost, tak mi chlast nechutná a jdu domů. Hraju ve dvou kapelách a chlast je s tím spojený. Dalo by se říct, že piju ze setrvačnosti, protože to k tomu spojený. Takže dám na zkoušce nějakých 6 piv a já bych se chtěl dostat na 3 nebo na žádné. Problém je, že potom, místo abych šel domů, tak jdu ještě jak se lidově říká "na jedno", ale jedno to není. Navíc jsem k tomu pivu začal kouřit. Ale opět normálně nekouřím, nechutná mi to, ale jakmile se rozpiju, tak nemám zábrany a klidně si zapálím cígo.
Vím, že je svět hezký i bez alkoholu. Nevím, jestli mi tohle psaní pomůže. Vždycky mi pomáhalo o problému mluvit, protože mě často během toho napadne řešení, nebo si alespoň myšlenky srovnám. Přečetl jsem si ve fóru řadu příspěvků a budu se dál snažit s tím bojovat, protože naděje umírá poslední. Třeba mi někdo něco napíše a já získám další rozměr, další pohled na věc. Nevím, jestli je to pravda, ale myslím si, že hlavní věc je ta, že musím chtít já sám, musím to dělat kvůli sobě. Zatím mám ale problém v tom, že nechci přestat pít úplně. Dát si občas pivko nebo sklenku vína - to je můj cíl. Na druhou stranu mě straší, že asi nedokážu přestat pít alespoň na nějaký čas úplně. Což se mi nelíbí. Nechci si připustit, že by měl nade mnou moc alkohol.
Pokud mi k tomu někdo může něco napsat, budu velmi mile potěšen a děkuji dopředu. Honza

Honzo,tady na té stránce nahoře je test na závislost na alkoholu.Začni tí, že si ho zkušíš poctivě vyplnit. Uvidíš sám, jak na tom jsi.Určitě už nebudeš konzument, to by jsi dokázal max.po třech pivech přestat a ještě by to nemohlo být pravidelně. Podle mě se pohybuješ v kategorii pijan. Můžeš to takhle mít celý život. A nebo se to bude zhoršovat. Jak už se tady několikrát psalo, ta cesta s alkoholem je jenom dolů a nikdy nazpátek. Já sice abstinuji, ale budu vždy jen abstinující alkoholik. Máš to takové na hraně a to především tím, že o tom uvažuješ jako o problémovém pití. Na jednu stranu se ale alkoholu nechceš vzdát úplně. To se tady opakuje taky poměrně často. A ještě jedna opakovaná pravda, s alkoholem se bojovat nedá, dá jen naučit s ním žít. Nemusí to být nutně tvůj případ, ale takhle pít jsme začínali všichni. Ty s tím asi můžeš ještě něco dělat. My jsme to neudělali.

Člověče, jako bych to psal já sám o sobě

Honzo,V rozumné míře pít neumíš.Máš to postavené na strachu.Neopiješ se tam,kde tě znají,tam kde hraješ.Tam se kontroluješ.Opíjíš se ve společnosti,kde tě druzí lidé neznají.To vůbec neznamená,že se to nezmění-právě naopak.Časem jakmile sáhneš po skleničce nutkání pít zvítězí kdekoliv.Já to měla podobné.Kontrolu jsem neměla jenom doma.Ve společnosti jsem se neopíjela-tam jsem se dokázala kontrolovat.Navíc u mne nebyl problém nepít i půl roku.Těžko se mi přiznávalo,že jsem alkoholička.Přiznala jsem si to až za pět minut dvanáct-v poslední fázi.A svůj stav jsem zachytila jen díky předcházejícím pobytům v léčebnách-tam nám jednotlivé fáze,jak je rozeznat a všechno o alkoholismu vtloukali do hlavy.

Co je to"rozumná míra"?

V rozumné míře pijí jen konzumenti.Nikoliv závislí-alkoholici.U každého alkoholika selhává STOP-DOST-KONČÍM.Jakmile selže brzda.Jedno jak,kde.

Tak mi reknete...vypiju normalne cekou lahev rumu 39% rabo mi je tak trochu blbe v poledne uz ne jsem alkoholik?

Sám znáš odpověď nejlépe.

Ahoj Honzo,
pátrat můžeš třeba na těchto stránkách , jestli ti jde o čísla, článků je u Apolináře hodně, tady jeden vtipnější o Jamesu Bondovi. :
eajjdtu.alkohol-alkoholismus.cz/koho-zlomil-demon-alkohol/agent-007-by-v-56-letech-zemrel-na-selhani-jater-tvrdi-lekari


myslím, že někde tam jsem četla, že závislým se nestane ten, kdo pravidelně zkonzumuje pouze jednu decku vína ve vinném střiku denně..
jestli na ten článek narazíš, potvrď nebo vyvrať mi to.. ať nepíšu bludy... teď jej nemůžu najít

rumburak napsal:
Tak mi reknete...vypiju normalne cekou lahev rumu 39% rabo mi je tak trochu blbe v poledne uz ne jsem alkoholik?

Si proste *RUMBURAK*!!!
(A, ...to je akútna diagnóza, však?)