Alkoholik

Jenže je to těžké,pomáhala jsem mu,vždy,chci pořád,je zmatený a neví,co chce,jenže nevím,kdy na to vlastně přijde,chci mu být oporou,vším,ale nevím,jak na to...

Pomáhala jsi mu protože jsi mu nemohla věřit.Časem vaše známost přešla do závislosti jednoho na druhém.Ty jsi nyní přesvědčená,že bez tvojí pomoci se neobejde.On se musí naučit žít aniž by spoléhal na druhého.Musí se naučit žít sám za sebe.Stejně jako ty se musíš tomu samému.Váš vztah nebyl založený na rovnoprávnosti vás obou.Ty jsi musela dávat mnohem víc i za něj.Tím váš vztah změnil tvar z ůvodního partneři, se stal vztah matka-ty a dítě - on.Jenže on není tvé dítě,je dospělý muž.Potřebuje si všechno ověřit a dokázat.Ty jsi žena ale ne jeho matka,pečovatelka,vychovatelka,opatrovnice.Ty se musíš také naučit být ženou zodpovědnou sama za sebe,ne za jiné.

Silvie, nemůžeš tvrdit,že se bez Tvé pomoci neobejde, propouštěli ho z léčebny jako svéprávného, takže ví, co dělá.Smiř se s tím, že si našel jinou, je to jeho život.Možná právě Tvá starost ho ničila, a nyní je svobodný.Nemůžeš mu řídit život.Ty víš, že k sobě patříte, on to nechce, nech ho jít.Jsi na něm závislá?Chybí Ti jeho opilost, Tvoje práce s ním?

Máš-li ho doopravdy ráda?Necháš ho žít jeho život podle jeho představ a s klidem přijmeš váš rozchod.To jak se k tobě chová ted´-tam ho ještě ted´pálí jeho svědomí,vědom si,jak ti ubližoval,tam ti chce projevit jen svůj dík a to,že si tě váží.Nic víc!Proč ti to všechno tak polopaticky píšu je proto-on,když narazí a udělá chybu?Toto ho přivede k opětovnému pití a možná i k jeho smrti.Ty,pokud se nepoučíš v vašeho vztahu a nenaučíš být sama sebou se vším:To značí i v tvém naléhavém pocitu potřebnosti druhému-tak jak to bylo v tomto vztahu?Další tvoje známost narazí na stejné problémy,které jste měli.Tvůj potenciální partner,ale i ti další s kterými se setkáš budou mít problém se závislostí.Bude to trvat do té doby,než se budeš chtít změnit ty sama.Je to jeden ze zákonů přitažlivosti.

Je hodně manželství, které se rozpadnou, když jeden z nich přestane pít, je střízlivý, nevydiratelný, neovladetelný.Druhý partner neunese tuto změnu, chybí mu, začnou výčitky, co pro něj v době, kdy pil dělal, obětoval se.....rozchod.

Máš pravdu.Alkoholismus nikdo nezapře-je viditelný.Ovšem spoluzávislost vidět není,časem to druhý vezme jako normální a vůbec si neuvědomí,nedokáže přiznat,že tím,že onemocněl jeden na dlouhé roky,že utpěl vztah toho si je ten druhý vědomý-ale že onemocněl celý vztah a on sám tímto soužitím se závislým člověkem onemocněl též?Toto už se těžko přiznává!Přitom je to nesmírně důležité.UZDRAVOVAT SE MUSÍ VŠICHNI-NEJEN JEJICH ALKOHOLIK ALE VŠICHNI TI,KTEŘÍ V TOMTO SOUŽITÍ FUNGOVALI A ŽILI.NAKOLIK ČLOVĚKA POZNAMENÁ JEDEN ŠOK V ŽIVOTĚ A NAKOLIK JE VŠECHNY POZNAMENAJÍ CELÉ DLOUHÉ ROKY,KDYŽ TAKTO ŽILI,ŽIJÍ?TO SI MÁLOKDO DOKÁŽE PŘIPUSTIT.

Dávali jsme do toho oba všechno,co šlo,nepřipadám si jako jeho matka,chybí mi jeho práce,on celý,miluji ho s jeho chybami,přece to můžeme vyřešit,říkal,že až se vrátí,všechno zvládneme,že to uděláme a ať mu věřím,věřím mu pořád a vždycky to tak bylo. I když pil,držel slovo,chodil na čas,když se domluvil,i přes všechno se snažil. Chci taky zahodit to,co bylo,startovat s čistým štítem,to chci tolik jen to zkusit? Pokaždé šel za mnou,když potřeboval pomoct a já za ním,měli jsme k sobě naprostou důvěru,jenže já ji zklamala... Těžko tady psát jak to bylo,když nás nikdo osobně nezná,ale věřte mi,že jsem se změnila i já,moc a kdybych to nezkusila,vyčítala bych si,že jsem to vzdala. Měli jsme plánů,třeba je zrealizujeme,třeba ne. Ale život je krátký na to,aby jsme to nezkusili.

Třeba se vrátí, třeba.......

Máš pravdu,život je krátký na to o nic se nepokusit-stejně jako ho marně pročekat a probrečet.

dobrý den, potřebovala bych radu.mám přítele který má už osm let problémy s alkoholem, byl i na léčení dva roky nepil a pak občasně mu to ujelo...před měsícem si našel byt a poprosil at žiji s ním, že se chce změnit a já jsem ta co ho drží. říká, že mě potřebuje.. je jako malé dítě. dva týdny již spolu sdílíme společnou domácnost.a on z toho byl celkem tři dny střízlivý.. pokaždý řekne že už nechce pít, jenže pak se mu ozvou v uvozovkách jeho povedení kamarádi a já ho z toho tři dny dostávám... když se opije není agresivní jen má špatnou náladu...mám dvě malé děti a když je doma opilí moc se snaží aby byl hodný a staral se....dělá velké pokroky...dřív byl týden v hospodě v kuse a ted vždy příjde za mnou a vidím, že se snaží...nevím co dělat, věřím že pokud tu budu nakonec bude o.k. ale říkám si jestli nejsem najivní....prosím o radu, neviznám se v těhletěch situacích...děkuji