Alkoholik

Mamka je alkoholička cca 15 let. Od mého raného mládí.Nikdo to neměla lehké. Otec jí podváděl, jezdil na zájezdech a mamka na mě byla sama..Poté si otec našel jinou ženskou a já s mamkou nemohla vydržet, takže jsem šla do péče k taťkovi. Oba rodiče jí poměrně brzo zemřeli. Mamka několikrát potratila, narozený dítě jí zemřelo... Takže žádná růžová cestička.
Je mi 21 let a až teď si pořádně začínám uvědomovat, že to je velký problém. Bere prášky na játra, mě říká, že má jen něco zvýšeného, že to nic není. Má vysoký krevní tlak. Příliš o sebe nepečuje. Občas, když se vzbudí, říká blbosti (nedá dohromady větu), několikrát omdlela doma...
Přijde mi, že ztratila všechny emoce v sobě, plakat jsem jí velmi dlouho neviděla. NIC si neuvědomuje. Furt jen říká, že to mám vsugerovaný od táty z dob rozvodu a to je její jediný argument. Když to s ní chci řešit, jen se začne litovat, že do práce chodí, všechno dělá a že je TA ŠPATNÁ!
O léčebně slyšet nechce, k obvodní doktorce mě vzít taky nechce ( abych slyšela já sama od doktorky, jaký je její zdravotní stav, protože přímo mě to doktorka neřekne-to už jsem zkoušela). Poslední dobou se o jejím problému s alkoholem vůbec nechce slyšet, nebaví se se mnou o tom, jen odejde a řekne, že je opět ta špatná.

Vůbec nevím co mám dělat. Tohle s ní prostě NEMÁ řešení. Jednou jsem pozvala její kamarádku sousedku, mamky sestřenici (nejvíc její spřízněnou duši). A nic nepomohlo. Lidé si toho všímají prostě, občas se mě na to i někdo zeptá. Povídá se to o ní v baráku našem i v okolí.

Nejhorší na tom je, že já mám z toho velmi silné deprese při kterých se třesu, chce se mi zvracet.. Prostě jsem z toho úplně psychicky v háji.
Nemůžu se odstěhovat a mamku tady nechat. A hlavní je, ŽE SE S TÍM NIKDY NESMÍŘÍM! PROSTĚ JE TO MOJE MÁMA A JAK SE NIČÍ, TO MĚ DOSTÁVÁ ÚPLNĚ DO KOLEN NA SAMÉ DNO!

Poslední dobou se to trochu zlepšilo bych řekla. Ale nikdy se neléčila a nikdy si to NEUVĚDOMOVALA, i když se s ní o tom snažím bavit velmi často. Jak po dobrém, tak po zlém. Nic nepomáhá.
Je možné, aby alkoholik zvládl sám omezit pití alkoholu nějakou delší dobu? Nepřijde mi poslední dobou moc opilá, možná si to nechává jen na víkend, kdy nejsem doma. Před spaním si dává každý den jedno pivo. (samozřejmě nevím, co k tomu pije tajně, ale přijde mi to trochu lepší než před pár let).
Ale stejně vím, že alkohol tu pořád je aktuální.

Děkuji za názory

Jak zjistit, jestli se to opravdu zlepšilo a není to jen víc maskované (nebo přesunuté na víkendy?)

Je vůbec možné, že se to časem zlepšilo?

Existují nějaké "testy na alkoholismus" ? Dokud neuslyším od nějakého lékaře o jejím zdravotním stavu nebo neuvidím nějaké výsledky, tak nikdy neuvěřím, že se to zlepšilo.

Ahojky,je mi moc lito,co prozivas,opravdu moc.Nejhorsi na cele situaci je to,ze pokud to ona nevidi jako problem,neni sance.Ona ma svou berlicku alkohol a nechce se ji vzdat,sama bez pomoci ani nemuze.Vim,rika se,ze dokud alkoholik sam nepadne na dno a sam nezacne touzit po tom se zmenit,nemuzou ostatni udelat nic.Ja si ale myslim(jsem take alkoholicka),ze zkusit to i treba jinak nez jsi to doted zkousela treba muze jednou rozhavit jiskricku nadeje,az uz nebude moci zit ani s alkoholem ani bez nej.KOnkretne tim mam na mysli to,ze by jsi ji mela rici o tehle strankach a poprosit ji,aby si v klidu ,sama precetla jednotlive prispevky.Muzes ji koupit Modrou knihu (www.anonymnialkoholici.cz) a poprosit ji at si ji precte.Muzes ji nabidnout,ze si muze promluvit s nejakym strizlivym alkoholikem,ktery presni vi,cim prochazi a rozumi ji(bud nekoho osobne pozadas v mistnich aa nebo nekoho odtud z fora),urcite se nekdo najde....

Tohle jsou jen me navrhy,ktere sice hned nezaberou,ani nemuzou pokud ona nechce videt,ze ma problem.Ale az prijde doba,kdy bude dostatecne zoufala,mozna ze si na tyhle moznosti vzpomene nebo ji je nenapadne podstrcis znovu a pak uz mozna bude dostatecne alkoholem pokorena natolik,ze si dokazes svuj problem priznat a pozadat o pomoc.

Zkus vyhledat al-alnon v tvem okoli,tam jsou lide jako ty-ti co trpi alkoholismem svych nejblizsch.Tam ti jiste poradi lepe nez ja,hlavne ti pomuzou se s tim nejak vyrovnat,aby jsi tolik netrpela.

Dobrou noc,drz se Marky

Moc děkuji za Váš příspěvek!!
Budu se snažit zkusit úplně všechno.
Jít s ní na sraz anonymních alkoholiků, dát jí tyto stránky, i případně domluvit hovor s někým, kdo má stejný problém.

Nejhorší je to, že ona si se mnou NEDOKÁŽE povídat o svých pocitech, emocích... Prostě to už jsem nezažila strašně moc let.
Bylo by dobré, kdyby mi povídala, co jí trápí, že měla těžký den, že jí trápí, že pije...

Dobrý den,
dnes jsem zašla upřímně poprvé na tyto stránky, abych pomohla sama sobě, že jsou i ostatní, kteří mají podobné problémy jako já. Brzy mi bude 40 a můj otec je alkoholik. Nebudu rozvíjet všechny ty strasti a hrůzy. Ničí mě to už spousty let, bohužel čím dál více to zasahuje mojí rodinu. Já už jsem ztratila naději, že se vyléčí, těch zklamání a opětovných nadějí už bylo milióny. A někdy mám pocit, že už nevydržím ani minutu dál a bojím se, že se jednou ty každodenní nervy a zátěže projeví na mém zdraví. Cítím se provinile, že si tady stěžuju, ale své rodině nemůžu a přátelům také ne. Cítím se provinile, že jsem špatná dcera, ale i on je také špatný otec. A hlavně to stěžování k ničemu není a přesto to dělám. Mám slabou chvilku.
Chci Vám napsat, buďtě statečná a silná.

K. nediv se, mamce se těžko mluví s dcerou o svých starostech, jistě se stydí.Na AA pozná , že alkoholici mají podobné bolístky, rozváže se jí jazyk, vymluví se, a to hodně pomáhá.

Dcero alkoholika, nejsi vinná, cítíš se špatně, protože máš tátu ráda, jeho chování Tě ničí, ostudy..kdyby měl rakovinu, tak se za něj také stydíš?Alkoholismus je nemoc jako každá jiná.

Ahoj, mám stejné trápení jako ty. Když jsem si četla tvůj příběh, připadalo mi to, jako kdybych ho psala já... Ani nevím kde začít…když se nad tím tak zamyslím, nedokážu si vzpomenout, kdy se to všechno tak pokazilo… Obdivuju tě, že tuto situaci tak zvládáš, já mám ještě mladší sestru a skvělého přítele, bez kterých bych se už dávno zbláznila. Často přemýšlím o tom, proč mamka začala pít, někdy se jí na to zeptám a často i se sestrou slýcháváme: Je to kvůli Vám! Tady tato věta mě velmi vždycky mrzi, protože já i moje sestra jsme bezproblémové, snažící se holky, které když ona má svoje opilecké dny a leží nevědíc o světě opilá na gauči v obýváku, dáváme dohromady celý barák, aby když se vrátí tatka z dvoudenního maratonu v praci, bylo doma jakože všechno v pořádku. Tatka je hodně v zaměstnání a když je doma, snaží se mamka fungovat normálně - navaří, poklidí, dokonce i dojde do své ložnice na noc. Ale když ví, že tatka doma nebude, ma svoje „alkoholové dny“ a kolikrát ani nenavaří, nevadí jí bordel všude kolem, dokonce si za celý den není schopná obléct ani podprsenku a spí v obýváku u hrající televize a kdyby nemusela chodit po doktorech, tak ani z domu nevyleze. Dost mě mrzí, její chování. Mamka si ani neuvědomuje, co se sestrou prožíváme… já se snažím s ní kolikrát bojovat, ale už na to opravdu nemám sílu a naše debaty často končí hádkami a tím že to obě obrečíme … Ona moc dobře ví, že by jsme jí rády pomohly... Kolikrát jsem jí už říkaly, at s tím přestane! Kolikrát jsem jí našla alkohol poschovávaný všude možně po baráku, od vína, piva, rumu až po slivovici. Kolikrát jsem z ní cítila alkohol, poznala, že zase pila, styděla se za její chování, brečela jak malá holka do noci
! Ale vždycky naše debata skončí u toho, že jestli to řeknu taťkovi, tak že uvidím!!! Ráda bych měla usměvavou hodnou maminku, se kterou bych měla krásný vztah a nemusela se za ni a její chování stydět..asi je to ode mě sobecké, já vím, ale kdo si to opravdu nezažije, nedokáže si ani představit jak je tato situace těžká…
Strašně ráda bych chtěla vyhledat nějakou odbornou pomoc, která by mi poradila jak všechno říct tatkovi, s kterým se o těchto věcech nebavíme ale především je mým velkým přáním pomoc pro mamku.

Je to těžké.Všechny děti jsou nejšťastnější,když vidí své rodiče spokojené a šťastné.Ted´víte díky tohoto fora,že vůbec nejste sama.Můžete za sebe začít navštěvovat AllAnon nebo začít s psychoterapií právě u sebe.Možná se máma časem přidá,možná,že ne.Alkoholismus je mimo jiné mentální onemocnění,které často nedovolí vidět celé nebezpečí právě u toho nemocného.