Ahoj K,
chápu tvé trápení, psala jsem taky na tohle fórum o bráchovi, přečti si to, podobá se to tvým problémům, akorát, že on si nedá říct, byl 2 x na detoxu, ale odešel, ač jsem mu domlouvala, aby zůstal na léčbě, protože pil min. 3/4 roku půl litru a pak už min. litr. možná víc,( nekontrolujem ho) , tvrdýho denně. Jak vypadal nebudu popisovat, nechce se léčit, je to sobecký postoj. Já na vašem místě, resp. místě tatínka bych tvé matce řekla, bud léčba nebo rozvod a taky bych to udělala, tvoje máma má pořád co ztratit, můj bratr sice taky a to svůj život, ale to asi pro něj není podstatné. Chci říct, že tvá matka může mít motivaci, aby neztratila manžela.Jednejte s ní otevřeně, ona pije, vy ne, ona vás ničí sobectvím, sebestředností, vy to neděláte!Pokud se nepůjde léčit, asi není moc cest k normálnímu stavu, snad jen zázrak či osvícení?
Partnerství s alkoholikem musí být peklo na zemi, u žen je to ještě odpudivější, nezlob se, že to píšu na rovinu, u mě v rodině nemá problém jen bratr, ale matka také, je spíš hladinkářka a takzvaně "pochlastává" také denně. Ted , co se zhrošil bratr , tvrdí, že nepije a docela jí to i věřím, nevím, já prostě po tom všem jsem se rozhodla, že nemůžu zodpovídat za druhé a žít jejich životy, pomoct ano, ale jsem tak zklamaná, že se snažím emocionálně odpoutat.
Pro tebe to je jediné řešení, i když vím, že těžké. Mámu máš jen jednu a nebudeš už mít jinou, to je fakt, ale bolest, kterou ti způsobí chlastáním nebo už způsobuje, je velká.
Držím palce, aby táta mámu donutil k léčbě.
Danny
|