Alkoholik

Evi, to vypadá, jako bys psala o mém příteli . Je to naprosto stejný, včetně těch jeho hlášek! Líba i Jana mají pravdu. Nezůstaneš sama (jako já), vždyť máš 2 malé děti. Já jsem 7 let bojovala s tím jeho chlastem, ničeho jsem nedosáhla. Poprvé abstinoval cca 8 měsíců, pak se napil, začal sešup dolů. Když ho vyhodili z práce, tak se šel léčit, ale ve skutečnosti do léčebny spíš utekl se schovat, ne, že by opravdu chtěl přestat pít. Léčbu předčasně ukončil,že si našel novou práci. Nakonec ho nevzali, opět důvod, proč pít. Ta závislost je strašná věc, ale jak je vidět, jsou tací, kteří dokáží abstinovat a mít radost ze života i bez alkoholu. Moc bych si přála, aby můj přítel byl jedním z nich. S

Děkuju za odpovědi . Už kolikrát bych ho do toho zadku nejradši kopla, ale vždy když jsem to chtěla udělat, tak asi zjistil, že ztrácí pevnou půdu pod nohama a začal být miliónovej, ale bohužel to vždy rychle pominulo. Stále jsem doufala a hlavně mu bezmezně věřila, že pít přestane . Dnes jsem si s ním promluvila, jinak než kdy předtím, jak jsem si přečetla zde na stránkách a dala mu ultimátum, že pokud do týdne nevyhleda odbornou pomoc , tak se s dětmi stehuju. No sice nevím kam, ale už na tom pracuji. Každopádně jsem mu řekla, že to myslím smrtelně vážně, tak teď je to na něm jak se k tomu postaví a já aspoň budu vědět jestli má cenu stále bojovat a pokračovat v našem vztahu. Bohužel jsem byla vychovana tak že každý člověk má v sobě dobré a může se změnit, samozřejmě když chce!!!!!! Nevím proč mu ještě dávám šanci, třeba stále věřím v zázrak jak některá z vas to tu psala. Ale svoje děti miluji víc než kohokoliv na světě a tak jsem si řekla, že právě kůli nim má partner opravdu poslední šanci a pak už definitivní konec. Jsem ještě mladá a mám stále spousty času udělat dětem skvely život. Vím ještě mě teď čeká dlouhá cesta. Ale musím to zvládnout. Sabi a ty se svým přítelem stále jsi? A máš s ním děti? Proč je tak těžké se závislosti na alkoholu přestat. Já byla těžká kuřačka 20az 30 cigaret denně a sekla jsem s tím že dne na den a to jsem vždy rikala, že nikdy nepřestanu a přestala!!!! Každá závislost podle mě jde odnaučit, jen musí být vůle. Moje máma měla z jedněch svých vztahu též alkoholika, ten jí tedy i mlátil a mě a moji sestru týral. Vždy jsem si říkala, že já nikdy bych s alkoholikem nebyla, no....a jsem . Ještě jednou díky za vaše příspěvky, je mi trošku lépe, že se tady z toho můžu vykecat a nemusím někde předstírat jak mám báječný rodinný život. Ještě jsem si řekla, že během tohoto týdne se obrátím i na někoho já a zkusím nejaké sezeni, třeba to pak budu lépe zvládat.

Sabi, jsem si tě teď lépe přečetla, promiň. Takže mě otázky jsou zbytečné. A ty si svého přítele se snažila někdy opustit, prostě odejít? Kolikrát jsem si říkala, že kdybych neměla dítě v tu dobu jen jedno, že už spolu dávno nejsme, jenže právě asi kůli ten dětem bych to udělat měla. No čeká mě dlouhý týden.

Evo, je už na čase vykročit trochu důstojněji do života.Lžeš lidem kolem, nalháváš sobě, že se přítel zlepší....děti dávno ví, že to doma neklape, na co čekat?Doufat? Bude jen hůře, určitě bez něj bude celé rodině lépe, a vlastně mu můžeš pomoc, protože najednou zjistí, že už víš, že se on musí sám rozhodnout, co chce!Chlast nebo rodinu.A pak, třeba......

Evi,
když jsem zjistila, co je můj přítel zač, opustila jsem společné bydlení, zařídila si hypotéku a pořídila garsonku. Jenže ho nedokážu opustit úplně - udělat tlustou čáru a začít znova. Takže to máme tak, že když je střízlivý, může být u mě, když je opilý, má vyhazov . Svátky s ním byly prima, teď se opět přihlásil alkohol a tak se snažím žít svůj život bez ohledu na to, že mám o něj starost. Naštěstí spolu děti nemáme, o to je to jistě snažší. Držím palce Tobě i dětem. S

Zdravím, tak po tří dením abstinování zase přišel opilej, takže je to jasné. Je konec a za tím si už stojím . Dnes jsem volala jeho mamince a vše jsem jí řekla, aby věděla že se rozcházíme a proč. Mám akorát teď strach protože mi přítel vyhrožuje, že mi vezme dceru, řekla jsem mu, že dceru mu do jeho péče nedají, protože je plně závislá na mě, je jí teprve 5 m. A na víc je to alkoholik a tomu do péče nesvěří ani morče. Teda aspoň doufám. Tak mi na to řekl, že mě zabije a že jí prostě dostane. Takže zase jeho agresivní stránka. Pak po chvíli mi řekl, co udělal, že opilej není, že já jsem nemocná, že já bych se měla léčit, takže klasika. No jen jsem jsem chtěla napsat, že už jsem sebrala ve škerou svojí odvahu a tento vztah uzavírám. Od neděle mu říkám ať zavolá na AA a vykašlala se na to, takže tím je to pro mě jasné.Chtěla bych jen zeptat, když mě byť slovně napadá, zda můžu zavolat policici?

Dobrý den Evo, Vaše situace a jak se to vše vyvíjí mě velmi mrzí. Já jsem teda přítele alkoholika neměla, ale můj otec byl alkoholik. Měl své lepší a horší chvilky. Vždycky sliboval mé matce, jak už se to nebude opakovat a jak se změní pro nás obě a vydrželo to maximálně jen týden. Od té doby (nerada bych někoho urazila, ale je to můj názor) člověk už se z toho uplně nikdy nedostane. V takové situaci už je pak jen nejlepší vyhledat někoho, kdo s tímto problémem nadobro pomůže, aniž by docházelo k nějakému psychickému týrání a vyhrožování. Přeji pevné nervy.