Alkoholik

nestraš já tam jdu dobrovolně to bych asi hodně ujel

já nestrašim,pouze zkušenost.. a pokud po léčbě třeba recneš, snaž se dál, jde to
Přeju hodně štěstí

A taky je tu hodně příběhů, kdy se po prvním léčení daří abstinence.11

Petře, samozřejmě, že lidí recidivují. Pokud procházíš tyto stránky je toho plno, ale také je tu spousta těch, kterým se abstinence daří, alkohol nechávají vedle sebe v naprostém poklidu a užívají si život ve střízlivosti, pohodě a bez výčitek k okolí a především vůči sobě. Hodně záleží na tom, co od léčby očekáváš, proč přestáváš pít. Mně trvalo skoro tři roky, než se mi něco v hlavě "přehodilo". Nechtěla jsem do léčebny, zkoušela jsem to sama, byl to začarovaný kruh, měsíc dva klid a potom tah. Teď chodím mezi alkoholiky, člověk má potřebu si o své nemoci povídat. V léčebně budeš mít tu výhodu, že se jednak o nemoci hodně dovíš a budou Tě rozebírat odborníci, takže se člověk hodně pročistí, utřídí myšlenky a uvědomí si, že každá kapka alkoholu je velký hazard. Já jsem tímto neprošla, o to pilněji teď chodím na psychoterapie a skupinová sezení, protože to (sdílení) mi pomáhá, zrovna tak, jako tyto stránky. Po opuštění léčebny je hodně důležité si vyhledat podporu a pomoc pro chvíle nepohody, které mohou nastat. Domnívám se, že je naprosto zbytečné se léčebny obávat, je v Tobě přesvědčení žít kvalitní život a to je to nejdůležitější. Důležité je chtít být zdravý. A holt, diabetik nemůže cukr, my nemůžeme alkohol. Nenech se ničím ani nikým zastrašit. Držím palce, hodně štěstí.

hojky tak již 14 dní válčím je to drift ale dá se to:-)

Gratuluji, každý den bez toho hnusu je výhra, já vydržím 10 dní pak se napiju a skončim po 2 3 dnech úplně v háji..Moc mě to mrzí kvůli přítelkyni a rodině

právě to už nechcu dneska mám první celodenku:-)je to doma super,a co Ty petře plánuješ si to lousknout znova?(léčbu)

jo a představ si v práci mám plnou podporu to jsem také rád

Já hlupák před měsícem přestal schválně brát antabus a docházet na ambulantní léčbu s tím, že si v pátek zajdu na pivka a pak už nebudu..opravdu to nejde, prostě to myšlení se po první sklenici totálně změní..v týdnu jdu k psychyatričce, snad mě přijmou a dají ještě antabus

Držím ti palce, opravdu..drž prosím i mě.
Život nebo smrt.Ted jsem byl s přítelkyní na hřbitově, nechtěl bych tam skončit, je mi 32 let