Alkoholik

Dobrý den. Je mi 20 let a jsem studentka vysoké školy. Moje máma byla vždycky lehce psychicky labilní a nesebevědomá, nicméně všechno jsme zvládali v pořádku. V mých asi 8 - 10 letech jsem poprvé začala vnímat, že své problémy řeší alkoholem, přestože se v jejím životě nic hrozného neděje. Nemá finanční potíže, náš táta je normální a starající se člověk. Jediné co je v jejím životě očividně špatně je, že po dětech přestala pracovat a stala se paní v domácnosti, což jí asi úplně nevyhovuje. Později začala brát i antidepresiva a na to alkohol, někdy víno, někdy pivo, někdy i třeba slivovici. I když schováváme alkohol, vždycky si něco koupí. Už jsme s ní řešili nespočet delírií, stavů kdy ani nevstala ze země, nosila jsem ji ze sklepa do bytu aby tam nezůstala ležet. Nevím co si počít, protože za všechny ty roky nikdy sama sobě ani ostatním nepřiznala, že má s pitím problém, což mi přijde naprosto neuvěřitelné. Když jí to vyčítáme nebo o tom s ní mluvíme, začne hystericky ječet a vykládá, že přece my taky pijeme občas na oslavách s kamarády. Konstantně se chce rozvést a odejít od nás, jenomže v tomhle stavu nemůže žít nikde sama. Nemůžu jí ale přece násilím odnést k doktorovi. Probíhají u ní už těžké změny osobnosti, nenávidí mě, opakuje mi že se o ní nikdo nezajímá, přitom všichni jen chceme aby se dala do pořádku. Není to už jen problém, je to reálná psychická nemoc, podle mě. Jak jí přimět s tím něco dělat nebo si přiznat problém? Můj táta je z toho ztrápený, ale přijde mi, že nemá odvahu udělat něco opravdu radikálního, ale když jí už nic jiného asi nepomůže. Samaz toho mám nervy na dranc a nevím už jak dál. Předem moc děkuji za názory nebo rady.

Dobrý den. Chápu Vás, co prožíváte, já jsem si to se svojí matkou také prožila, až jsem skončila také jako alkoholička. Nyní mám po léčbě. Maminka se musí rozhodnout sama a to, že je alkoholička, musí přiznat sama sobě. Můžete zkusit jí domluvit schůzku s odborníkem, jestli by ji on nepřesvědčil. Nebo ji naložit do auta a odvézt do léčebny, kde ji nechají vyabstinovat, ale pak se musí rozhodnout sama. Držím Vám palce a rozhodně se tím nenechte semlít.

Zdravím,

i moje mamka je alkoholička, která si to ale nikdy nepřiznala. I když jí to blízcí říkali a snažili se jí pomoct a nepřiznala si to ani v léčebně. A hned po léčení hned začala na novo a dál pak nikam ambulantně nedocházela. Její klasická odpověď je "mám problémy a proto piju, kdybych je neměla, pít nebudu" ...bohužel jí to nepřijde absurdní.
Mohu jen říct jako možnost, že mamce můžete navrhnout, že si v léčebně odpočine(tak to brala moje máma, jako dovolenou) a doufat,že na to přijde a uvědomí si to. Musí chtít sama.
Určitě jí ujišťovat o Vašem zájmu o ní, bez ohledu na to co Vám řekne pod vlivem ona...nemyslí to tak.
Bavit se s ní o budoucnosti a co hezkého vás čeká.
Není to snadné a dívat se na pád člověka, jenž Vám je tak blízký.
Moje máma mě už někdy nepoznává, má mě za Ukrajinku, co jí chce okrást.
A i já teď bojuju s alkoholem.
Nevím, zda je to pro tebe užitečné.
Držte se

Moje matka je také těžká alkoholička.Pije asi 20 let, z toho ale cca 7 let abstinovala a to byla super.To jsem ji měla moc ráda, ale věděla jsem, že to jednou skončí.Teď už opět pije 2,5 roku. Je střízlivá tak měsíc až dva v roce.Jinak stále namol.Já ji začla nenávidět.Za to jak lže mně, mým dětem a všem kolem sebe.Za to jak ji nazajímá nic jiného než chlast.Opravdu ji nenávidím moc a vím, že je to moje obrana proti zhroucení se z ní.Už tolikrát jsem ji dala šanci ale je to k ničemu.Dle mého názoru a zkušenosti mohu říct, že pokud stále alkoholikovi domlouváte, dáváte mu najevo, že vám na něm záleží tak on toho pouze zneužívá a slibuje a chlastá a zase slibuje a pořád dokola. A když tady čtu, že je možné se i po tom, co váš vlastní rodič je alkoholik, se jím stát také, tak už ji opravdu nechci nikdy vidět a doufám, že konec přijde brzo, protože to co ona dělá není život, ale sebedestrukce a chtěná. Tak ať už je po jejím. Vím, že to zní moc krutě, ale už nemám sílu na lítost. Vůbec žádnou....Stydím se za ni a vím, že pro ni nejsme důležití,Chce pouze pít...

Lucko, asi by ti pomohli Al-anon, skupina pro příbuzné alkoholiků, trošku bys pochopila, jak je máma těžce nemocná, jistě by se ti ulevilo.

Dobrý den Líbo, já vím, že to myslíte dobře.Já už se tím ale nechci zabývat.V podstatě to ani nechci pochopit.Můj manžel se o ní nechce vůbec bavit, opovrhuje jí a já se mu nedivím. Nemám to absolutně s kým řešit a není ani dobrý nápad to pořád rozebírat, protože se jen rozčílím. Ona nebere telefony, jak ted přežívá nevím a na to abych se na ní šla podívat osobně nemám odvahu.Nezvládla bych ten pohled. Už jsem to viděla tolikrát a vždy mě to položilo. Jen se děsím chvíle až moje děti pochopí co je jejich babička zač.Zatím si neustále vymýšlím, že je zase nemocná, ale jednou i oni pochopí a určitě budou moc zklamaní.Já chápu, že je to nemoc, ale co nechápu je, proč se tedy nemocní nechtějí léčit. Proč????Proč jdou třeba do psych. léčebny na 2 měsíce a po návratu začnou do měsíce zase chlastat?Co to má za význam?Je spousta nemocných, ale každý bojuje o život.Alkoholici ne, ti zkouší kolik vydrží....

Alkohol je ovládá, je silnější než oni.Věř, že je moc těžké si to přiznat, odhodlat se rozloučit s chlastem,bojí se budoucnosti, myslí si, že zase až tak moc nepijí......A chtěla jsem pomoc, tobě, když se na mámu nebudeš zlobit, uleví se ti.Ona si vybrala tuto cestu, žije tak, nedochází jí, že vám ubližuje....vůbec jí neomlouvám, je mně jí líto, a tebe ještě víc.

Já ti moc děkuju. Přála bych si aby ona byla jako ty. Ty jsi to dokázala. Takže to jde. Všechno bych jí odpustila a už se k tomu nikdy nevracela, ale nemám sílu odpouštět pořád dokola.
Dobrou noc.

To ani nejde pořád dokola doufat, odpouštět, jsi jen člověk.

Tak dnes jsem dozvěděla, že matka se pokusila o sebevraždu. Skočila z okna ve zvýšeném přízemí. Našel ji nějaký soused. Hned ji operovali, zlomila si dva obratle a pak ji odvezli na psychinu do Kroměříže. Vím to od sestry. Stalo se to v úterý.
Nikdo za ní nechodil, tak zavolali jejímu bratrovi. Manžel je tak vytočenej a já taky. Zase všem zkomplikovala život. A manžel si nepřeje abych se o ní starala. Ona nesmí vůbec sedět min. 6 týdnů a kde bude, zda jí nechají na psychině nebo půjde domů,to zatím nevíme. Takže další problém, který nám připravila naše vypitá matka