Alkoholik

Prosim poradte mi, co delat v pripade, kdy se matky alkoholismus dostal do posledni faze. Bojim se, ze tady nejde delat nic. Jeji jediny zajem je alkohol, pije denně velké dávky, takže střízliva není nikdy, před půl rokem ji zkolabovaly smrtelnym zpusobem jatra (prezila a neponaucila se). Alkohol ji znicil psychiku, jatra ma dle meho nazoru zvetsene (cim dal vic ji roste bricho, i kdyz moc neji, zivi se spis jen tim chlastem), stava se ze zaludek uz se brani a zvraci, pak to zapiji alkoholem, ma znicene nervy, coz se projevuje bolesti nohou, a hlavne nejspis ji zacina neco jako alk. DEMENCE. Neda se s ni normalne vydrzet, clovek je z ni minimalne hrozne unavenej. Prosila jsem ji po dobrym, po zlym, odesla jsem od ni, vyhrozovala zbavenim svepravnosti, ale nehne s ni nic. Zajimalo by me, jak s takovym clovekem jednat, kdyz uz je to tak daleko. Jak dlouho muze tohle utrpeni jeste trvat?

Ahoj Simčo, taky máme takové problémy s mámou. já ti zřejmě moc neporadím, protože sama nevím a jsem ráda za každou radu, docházím k doktorce a řeším s ní konkrétní situace,pročti tady ostatní diskuse, dozvíš se toho spoustu.. ale zaujalo mne, jak píšeš, že mamku bolej nohy. Moje máma totiž taky přišla s tím, že jí hrozně bolej nohy, jakoby ji brněj chodidla a má je celkem dost oteklé. Chtěla bych se také ostatních zeptat, zda měl někdo takové zdravotní problémy a čím to bylo? Zda ledviny, srdce, lymf.oběh, nebo to vše souvisí? Každopádně tomuto doktorovi se zatím brání jako všem ostatním ... achjo. Simčo, drž se a dej vědět, jak se daří. ještě jsem si vzpomněla - je tady na stránkách materiál, se základníma radama pro příbuzné alkoholika, četlas ho?

Simčo, tenhle stav mamky může trvat hodinu, den, měsíce, to nikdo neví.Je to smutný, těžký,hnusný.Nevím, co Ti poradit.Ono, když ji úplně odtrhneš od alkoholu, i tím ji můžeš zabít, ten náraz nemusí přežít.Tebe aspoň hladím na dálku, je mně to líto.

Verčo, mam tyto stranky prectene ze vsech stran a stejne je to bezmoc... Mamce zpocatku nohy brnely u chodidel, ale ted ji spis boli v trislech, dle lekaru je to zpusobeno odumrenim nejakych nervu v mozku (laicky receno). Tezko rict, kam az to povede. Je to des. Libo, dekuji za podporu, jste borec! Jste takove male svetylko na techle cernych strankach. Zacinam si myslet, ze abstinovat je nejtezsi vec na svete.

Ahoj holky SimčoiVerčo. Problémy s nohama jsem měla taky a velké. Jmenuje se to neuropatie a jde o porušení nervových zakončení,které vedou k necitlivosti. Nemohla jsem chodit bez opory hole. Bylo to hrozně nepříjemné a začalo to přesně, jak popisujete. Nohy potom nemají žádný cit, člověk klopýtá, zakopává, častěji padá. je to už 7 let, co jsem to měla a dodnes mám problémy ( abstinujuju opravdu načisto teprve rok).
Ještě k tomu, co dělat s maminkou. Můj muž to vyřešil tak, že mě totálně opilou naložil do auta a odvezl do PL Dobřany, kde oznámil, že jsem sama sobě i okolí nebezpečná a bylo to.Sice to hned napoprvé nevyšlo, ale udělal to víckrát.Naposledy mě odvezl loni na detox do Bohnic. Pokračovala jsem v režimové léčbě a abstinuju. Ono totiž když člověk na tom detoxu vystřízliví a začne přemýšlet, často se sebou něco začne dělat.
Přeji hrozně moc síly, ale vím, že s námi alkoholiky máte sakra těžký život a nesmíte nás litovat, ale jednat, v zájmu svého zdraví třeba i takto drsně.
P.S Zdravím Libušku

Zdravim Ireno a dekuji za prispevek. My jsme toto s mamkou absolvovali 4x, poprve to bylo to nejhorsi, tam opravdu slo o zivot (to uz byla totalne zluta), z lecebny byla prevezena na JIP, kde lezela asi 3 tydny, prodelala nekolik delirii, celkove tak nepila neco pres dva mesice. To byla dle me dostatecna doba, aby si neco uvedomila, ale bohuzel neuvedomila , pak jsme ji 3x opilou odvezli na detox, jak rikas, ale nikdy tam nevydrzela dyl nez par dnu. Otazka je, kam az muzeme zajit, co vsechno jeste mame udelat pro cloveka, ktery si nevazi niceho, je zly na ostatni, vydira nas atp... Moc me to trapi, je mi ji hrozne lito. Tobe drzim palce, casto vzpominam na vas -z fora, kteri to zvladli. Jste urcita nadeje.

Milá Simčo,máš to moc těžké. To co popisuješ ( alkoholová hepatitida, voda v břiše, epileptický záchvat (bez deliria, naštěstí) )jsem prodělala a stejně jako tvoje maminka, pila jsem dál ( vlastně nepila - chlastala). Děti,manžel mě přemlouvali po dobrém, po zlém, odváželi mě do PL. Mám za sebou 5 pokusů v různých léčebnách ( FN Plzeň, Apolinář, Dobřany, H. Beřkovice a naposledy Bohnice). Nikdy jsem nevydržela víc, než pár dní nebo týdnů Akorát roky 2007- 9 jsem jakžtakž pila " kontrolovaně"( což je blbost,to prostě alkoholik neumí a nemůže). Proč se tak rozepisuji , probralo mě až to,když se na mě všichni v rodině vykašlali, nikdo si mě nevšímal, nechali mě ležet na tom mém ohyzdném gauči, který byl často pozvracený a jen tak narychlo otřený. Smrdělo to a já samozřejmě taky, hygiena 0. Nechali mě ležet na zemi,kde jsem byla hodně často. Byla jsem pomlácená, samá modřina,šrám. Jen když jsem si rozbila hlavu, utřeli krev,jinak naprostá ignorace. Nebyla jsem už schopná si pro to pití dojít ( nejbližší obchod 3 km, klíče od auta jsem dávno neměla). Nechali mě, když tedy chci umřít, tak ať chcípnu co nejdřív,aby měli pokoj. Nebrali mě jako člověka, ale jako zapáchající hnus, kterého se musí zbavit. Spadla jsem na úplné dno. Nikdo už se o mě nepostaral, na což jsem vlastně pořád spoléhala.V nouzi nejvyšší jsem se sama objednala na detox, kam jsem mohla nastoupit bez čekání. Ještě mě odvezl, beze slova mě "předal". Nezavolal, nechal mě "dusit". Teprve tehdy jsem věděla, že pokud nechci o všechno přijít, o rodinu vlastně i zázemí, bydlení, musím si vybrat.Šla jsem do režimu.Nikdo za mnou celou dobu nepřišel, zavolali asi za 3 týdny, a to velmi krátce a stroze.
Kde byla maminka na detoxu? V Bohnicích byli lidi, které tam nechali na žádost rodiny i nedobrovolně, nemohli podepsat revers.
Nevím, jak Ti pomoct, odkud jsi? Mohly bychom se třeba sejít a probrat to.

Držím palce, máte to určitě těžký, věř mi, že o tom něco vím.
Čau M

Zdravím Vás všechny,Irenino psaní je drsné, jenže je to tak!Má se poznat dno, aby jsme se mohli odrazit, a jet znovu.Vážím si Tě Irčo, že jsi to popsala pravdivě,na nic si nehraješ, prožila jsi si taky své!Nemáš se za co stydět, toto je ta nemoc, alkoholismus v plné kráse.Máme štěstí, že to bylo!minulost nezměníme!O to víc se nyní radujeme z toho, co máme.Každý střízlivý den je zázrak.Já se vrátila včera z dovolený, byla jsem s vnukama sama,pršelo, řeka rozvodněná, malýmu se rozbila protéza, nemohl chodit,stejně jsme si užívali, smáli se, radovali, plno peněz zmizelo, nevadí, kdybych pila, nikdy bych ty moje kluky neviděla tak šťastný, a sebe taky.Stojí ten život za to žít! Jo, vyšlo na Dvd, 4 ks, Závislost, velice tvrdé, poučné, doporučuji všem.Objednat můžete na www.dvdhit.czA mějte se, smějte se.

Děkuju všem za reakce. Simčo, já taky, čtu vše, co můžu. Máma bydlí sama s přítelem a já každý den trnu, co se bude dít. Přítel je taky něco podobnýho, občas mamku i mlátí...je to šílená bezmoc, člověk by pro ní udělal všechno, snaží se a je to k ničemu. Pokud za ní nepřijedu já (bydlíme asi 20km od sebe), i přestože ji zvu na návštěvu, doprava zajištěna, nikdy nepřijede. mluvila jsem s ní o tom, slíbila, že se přijede podívat a nic...chodí ve městě, špinavá, smradlavá, 10 dní nemytá a je jí to úplně jedno...k ní na návštěvu také nechodím, protože si v bytě ani není kam sednout, jaký je tam bordel a humus. Když je opilá, je na nás sprostá, ošklivá, pak je den střízlivá a chová se jako normální máma, ta, která nám chybí, a další týden je zase vše pryč. Občas závidím kamarádkám, které chodí s mamkou do kina, nakupovat..já bych jí nevyměnila, protože vím, že uvnitř je to dobrá ženská a mám ji hrozně ráda, měli jsme hezké dětství, ale hrozně mě to mrzí...zkrátka mi chybí Hodně sil všem.