Alkoholik

Máme dceru alkoholičku. Je jí 25 má malé dítě. Je na detoxu, kam musela nastoupit, protože jí soud doporučil léčbu. Dítě máme v dočasném opatrovnictví my.Příští týden nastupuje do komunity kde ji budemem navštěvovat.
Nikdy jsme sní kontakt nepřerušili.
Napište prosím jest-li má někdo podobnou zkušenost.
Díky

Rodiče, dceru podporujte v léčení, ale pořád zdůrazňujte,že dítě ji nedáte, dokud nebudete mít jistotu, že je v pořádku.Nevěřte slibům,plánům, počkejte pár měsíců.Sami si najděte Al-anon na internetu, tam Vám pomůžou pochopit dceru, a poradí, jak se chovat!Al-anon je pro příbuzné alkoholiků.

také máme dceru 25 let je rok vdaná bezdětná a má problém s alkoholem:Nevíme kam se obrátit,Prosím poradíte někdo?? Dík helga

Možná by jí stačilo navštívit Anonymní alkoholiky,dnes mladí ví, znají víc o alkoholismu, než my, proto tam už chodí mládež.Dcera tam najde stejně nemocné přátele, můžou ji pomoc i bez léčebny, záleží, jestli by chtěla přestat sama.

Dobrý večer Helgo,
no právě, ..přesně jak píše Liba..jestli by chtěla přestat sama..Protože myslím si, že kdyby chtěla přestat sama, nepila by a Vy byste tu nežádala o radu..
Já kdybych měla takto nemocnou dceru (po tom všem, co jsem viděla a zažila) tak bych postupovala takto:

V první řadě bych si vyhledala ale opravdu dobrého psychiatra. Ten by byl tak dobrý, protože by byl prověřený, zjistila bych si reference. S ním bych probrala léčebný postup a trvala bych na jeho (lékařovu) vlastním názoru na tu konkrétní léčebnu. Poptala bych se ještě u jiného psychiatra. pro jistotu..
Pak bych se spojila s kvalitním psychologem - ne psychiatrem - s kterým bych konzultovala svůj vlastní přístup, abych se nedopouštěla nějaké chyby. Lidé, potažmo rodiče se dopouštějí těch chyb, že přivírají oči tam, kde to není na místě. Věří řečem, slibům, kterým by věřit neměli..atd..
Pak bych se spojila s mnoho mnoho let abstinujícím alkoholikem, protože jen takový člověk Vám může bez pardonů, pravdivě a na rovinu říci, jak dopadne Vaše dcera, jestliže bude pokračovat, jaká bude její kariéra a na co se v tomto případě můžete připravit - aby Vás to nezaskočilo. Takoví lidé jsou a není jich málo - i třeba ve sdružení AA.

A pečlivě, ale opravdu pečlivě bych vážila výběr léčebny. Kdyby šlo o mojí dceru (bavím se o mojí dceři, pro kterou bych chtěla jen to nejlepší s pozitivním výsledkem), pravděpodobně bych odmítla léčebnu, ke je pravidelně velká koncentrace lidí stejné věkové kategorie..Může se totiž stát (ale nemusí - nicméně stává), tak tedy se může stát, že se léčebna buď zalíbí - protože jsou zde stejně postižení - tudíž stejně smýšlející lidé - jakby naladění na stejnou strunu..a také se může stát, že získá kontakty na tyto stejně nemocné a postižené lidi a také se může stát,. že získá kontakty na drogově závislé lidi (člověk v absťáku je schopen ledasjakých kravin - my starší jsme schopni při nedostatku alkoholu přehlušit absťák pilulkami - platem neurolu, diazepamu, rohypnolu..slyšíte? rohypnol je droga, kterou narkomani zneužívají..a krůček od alkoholika k narkomanovi je malinký) Člověk se uživatelem tvrdých drog nerodí, někde k nim přichází - nejčastěji v opilosti, z blbosti a já sama jsem měla připravenou v šuplíku marihuanu, když by bylo úplně nejhůř. S patřičnými pilulkami ovšem)
Proč to píšu. Prostě bych moc nechtěla, aby moje dcera získala hordu kamarádek z léčebny, se kterými by si pak psala, nebo se nedejbože stýkala..
Možná se nyní setkám s bouřlivou odezvou, ale pochopte prosím, že toto je můj názor, jak bych se zachovala já.
Já osobně mám takovou zkušenost, že jsem si při poslední léčbě s nikým nevyměnila mobilní číslo ani žádný kontakt. Předtím jsme to udělala, pak mi lidé - opilí, prosící (o peníze na nájem, na jídlo (na alkohol pochopitelně) telefonovali, obtěžovali, přicházeli i opilí s lahví..A já jsem byla naštvaná a vytočená natolik, až jsem se napila a začala pít ve velkém..moje blbost..
Čili žádné kontakty. Protialkoholní léčebna by neměla mít ten efekt, aby se tam jeden rád vracel..

Svojí dceru bych kontrolovala, nepolevovala bych několik let, za žádnou cenu, důvěřovala bych až po řádném prověření..Nic by neměla zadarmo a to jen proto, že bych svojí dceři chtěla zachránit život..

Já tu záměrně nezmiňuji partnera Vaší dcery. Možná není šťastná, jestliže má problémy s alkoholem. Jestliže pije se svým manželem, který ví, že má problémy s alkoholem, tak tím spíš byste se měla obrátit ke kvalitnímu psychologovi, abyste toto vše přečkala se zdravým rozumem. Vy můžete svojí dceři poradit kdykoliv bude příležitost, ale nesmí Vás to pohltit a zničit Vám to Váš partnerský život. Nesmíte se stát záchranářem malérů a průserů, které zcela reálně mohou nastat..Ono totiž, v momentě, kdy je Vaše dcera vdaná, netuším, jak mnoho můžete do jejího života zasahovat..

No, moje dcera není vdaná, žije se mnou, čili v případě, kdyby byla alkoholička, asi by byla na mě dříve či později finančně závislá a já bych se zachovala úplně jinak a to, že bych dala výpověď z práce, pronajala byt, odstěhovala bych se s ní na rok do hor, udělala bych si s ní soukromou dámskou jízdu. Stálo by mě to pravděpodobně hodně sil a energie.. Neutekla by mi nikam, stala bych se její pupeční šňůrou. To vím. Úplně bych jí vymyla mozek..Stala bych se třeba budhistkou a na mém vlastní příkladu přetransformování sebe sama, by chtěla ona sama změnit svůj životní styl. Chtěla, ne musela..

Ale toto vše je jenom moje teorie. Mou praxí je moje osobní závislost, moje otřesná zkušenost vlastní i viděná, moje rozhovory s ženami, které si tím peklem prošly - mnoho jich zemřelo, moje utvrzení se v tom, že je lépe řešit hned a rázně a tu bolest zbytečně neprotahovat (neprotahováním, myslím netolerovat a nedoufat, že se něco samo zlepší - dám Vám písemně, že nezlepší, vždy a každým dnem to bude o krůček horší)

Tak radím - poradit se se skutečnými odborníky, musíte hledat, nestydět se ptát na všechno, co budete mít na srdci. Buďte neodbytná v získávání informací...

Hodně štěstí.
Radka

děkuji za krásné psaní,nevím jestli to mám dát dceři přečíst.Ptáte se zda je v manželství šťastná myslím si ,že je.

Dobrý den, chrěla bych pomoci svému synovi. Pije od 17 let, ani nevím, jak se to stalo, protože jsem se snažila stále k něčenu jej vést. Otec o výchovu dospívajícího syna nikdy neměl zájem, i když věděl,že je problémový. Často jako malý utíkal z domu za nkamarády.V 15 letech jsem chtěla,aby si udělal střední školu.Studoval dřevářskou průmyslovku , byl ubytován na internátu a od 17 let začaly neskutečné pohromy. Začal pít, kouřit marihuanu i se svou přítelkyni, která byla"velká opora"
začal mít špatný náhled na rodinu,protože se v té době její rodiče rozváděli a díval se na svět pohledem kamarádů a na jejich vztahy v rodinách. Od toho roku začaly obrovské problémy,které přetvávají dodnes. Pije stále, dělá dluhy, kouří marihuanu, přítelkyni nemá, žije takřka ze dne na den. Chce se z toho dostat, ale samému to nejde, stále si nalhává,že to zvládne sám, občas mluví o smrti, bojí se budoucnosti, má probíhající soud pro agresivitu,i doma začíná být agresivní. Vyvolává nesnášenlivosti i k bratrvi,otec ho nechce vnímat,že má problémy a já dál už nemůžu,přináši to obrovskou zátěž. Nechce k sobě nikoho blízkého,jeho vrstevnívi žijí jiným způsebem, tak vyhledává nové kamarády, stejných zájmu. Začínám mít deprese,proto prosím o pomoc do začlenění nějaké léčebny a hlavně sdělit, jak postupovat. Děkiji matka

Promluvit s ním, když je zrovna střízlivý, že ho máte ráda, že má problém, ví to, že mu Vám na něm záleží...ať zkusí AA,nyní jsou tam i mladí lidé, najde dobré přátele, vrstevníky, bude mu mezi něma dobře, uvidí, jak se radují, smějí, jestliže bude trošku chtít, najde cestu k abstinenci tam.