Nemá na to žádné vysvětlení. On mi třeba klidně tvrdil, že na té JIPce skončil jen dvakrát... Nevím, jestli se jen snaží lhát všem kolem, nebo dokonce sám sobě. Když mu na to řeknu, že v tom případě asi jeho rodina lže, protože tam za ním pokaždé byli, tak pak to nějak teda odkýve, že vlastně asi jako jo a zamluví to. Prostě on je zcela mimo realitu. Vůbec nechápu, co se mu v té hlavě odehrává, jestli si to opravdu nepamatuje, nebo to jen předstírá. Ztratil soudnost už definitivně. Několikrát se mi stalo, že i v okamžiku, kdy byl tak opilý, že ani nemohl chodit, klidně tvrdil, že nepil (pokud byl vůbec schopen komunikovat). Pak, když to třeba i přizná po dlouhém naléhání, tak za 5 minut klidně opět tvrdí, že nic nepil. Prostě úplně mimo. Když je střízlivý, tak po nějakých těch alkoholových extempore, když má zrovna výčitky svědomí, párkrát i přiznal, že má problém, ale podle mě to říká, jen protože ví, že to zrovna ten druhý chce slyšet, tak prostě aby měl pokoj. A před 2 dny pronesl zcela vážně, že on se svým pitím problém nemá, že problém s tím má jeho okolí. Každopádně mám informaci, že dnes ráno si vzal u mámy ten antabus, tak třeba vydrží zatím aspoň do konce týdne a snad víkend se neopít... Já už se raduji i z dílčích, maličkých úspěchů. Problém prostě je, že se s ním nedá na tohle téma absolutně komunikovat. Nevím, čím to vzniklo. Prostě on je programově v opozici vůči všem jakoby. Asi za tím bude nějaký hlubší psychický blok. A nebo už má možná prostě z mozku díky alkoholu ementál...

Navíc on má po těch svých pitkách i absolutní okna, takže kolikrát když tvrdí, že třeba ten den vůbec nepil, možná si to opradu myslí, protože si to prostě vůbec nepamatuje. Já opravdu nevím.