Alkoholik

Ahoj, četla jsem si tvůj příspěvek o tvé matce alkoholičce a opět jsem si v mysli prožila to, co jsem já zažívala 6 let vedle svého manžela alkoholika. Je to smutné konstatování, co ti napíšu, ale bohužel jediné možné řešení. Vzhledem k tomu, že matka není nesvéprávná a očividně si svou nemoc nepřipouští, není možné ji nařídit ústavní léčbu. Řešení je pouze ji nechat na pospas osudu a nechat ji padnout na dno. Nestarat se o ní, nevyřizovat věci za ní, nezajímat se. Mému manželovi se "rozsvítilo" až když jsem ho vyhodila na ulici, kde byl týden jak bezdomovec. Bez prostředků, bez všeho. Nechala jsem ho vyvést policií, když dělal scény před dětmi a byl hodně agresivní. Opakovalo se to bohužel 3x, než si skutečně uvědomil a šel se léčit. Možná si ještě v té době nepřipouštěl problém, nemoc, ale odhodlání s tím něco dělat měl. Ale až po tom, co ztratil rodinu, ženu, děti. Druhá varianta je zbavit matku svéprávnosti, ale to je běh na dlouhou trať a tolik obstrukcí kolem toho, že je malá pravděpodobnost, že to vyjde. Navíc to může udělat jen manžel, pokud ho má. K alkoholikovi se dá přistupovat bohužel jen trvdě, i když je to těžké a bolí to, ale jinak to prostě nejde. Alhokolik se k vám taky chová tvrdě a sobecky a nezáleží mu na tom, jak moc se kvůli němu trápíte a trpíte. Chce to prostě najít odhodlání v sobě, vystěhovat, vyměnit zámky, nereagovat a popřípadě volat policii, následuje záchytka, absťák a tak dál. Vytrvalost! Je mi líto, že ti nemůžu napsat nic pozitivnějšího, ale tohle je má zkušenost a myslím, že i spousty dalších, protože jsem se ještě nikdy nesetkala s alkoholikem, kterému stačila domluva, či výhružka a on se svou nemocí začal něco dělat. Alkoholik je nemocný člověk a my k němu musíme tak přistupovat, i když se to kolikrát neslučuje s našimi pocity. Tím, že ho trestáme vyhoštěním mu možná i pomáháme k životu. Protože pak jiná volba není než smrt...Hodně štěstí a ozvěte se, jestli se daří. Lenka

Ahojky ,
jo děkuji za radu bohužel mamka má manžela ,který si pořát myslí ,že jí v tom nemůže nechat,ale zatím se drží všichni se jí snažíme pomáhat a pokaždé ji připomínám,že je alkoholička byla a je nemocná, když přijedu na návštěvu dýchá do detektoru a je čistá tak jinak jí pomoci nemohu říkala jsem jí to tak budu doufat hlavně kvůli taťkovi zase se ozvu pa

Ahojky, tak jsem z tvé reakce pochopila, že jste, nebo respektive mamka je, o krok dál, než jsi popisovala ve svém článku. Zdá se, že to odhodlání skoncovat s alkoholem je. Pokud si už připoustí problém a nemoc a chce s tím něco dělat i ona sama, je skutečně důležitá vaše podpora - všech. Vím ale, že jen odhodlání nestačí. Můj manžel přišel 3x o rodinu, práci, bydlení a odhodlání skoncovat s pitím vždy měl. Měl vždy i mojí podporu i podporu rodiny a všech, ale jen odhodlání bohužel myslím nestačí. Je nutné, aby si alkoholik začal léčit i duši a proto by nebylo od věci třeba mamce navrhnout nějakou psychoterapii. Nebo navštěvování skupiny alkoholiků - AA nebo jiné. Myslím, že tam by se dozvěděla mnoho dalšího a důlžitého pro to jak se naučit abstinovat a žít. Pokud je sama rozhodnutá tzv. bojovat, tak jí můžete navrhnout to, že jí budete podporovat, co už vlasntě děláte, ale aby vyhledala i psychoterapeuta, psychologa, s čímž jí můžete i pomoct. Každopádně ti i mamce držím moc pěsti, protože život je krásný i bez alkoholu, který přináší jen deprese a smrt. Hodně štěstí a díky a reakci. Lenka

No pokud jsi nečetla mé reakce postupně jak to šlo .tO JE TEN PROBLÉM MAMKA NECHCE K ŽÁDNÉMU LÉKAŘI a už vůbec né psychiatroterapeutovi atd.Nechodí k žádnému lékaři a nikdo s ní nehne a léčit se taky nechce prý to zvládne je to těžké když nechce ,ale zatím se drží a abstinuje tak zatím pa

Šárko víš co mi řekl jednou můj můj muž? Pro mě bylo snad horší, když jsi nepila.Byl jsem rád, že nepiješ, ale jen jsem čekal,kdy do toho zase spadneš.
To, že se mamka snaží, to taky znám. Ten pocit provinění, snaha se tvářit, že se zase zas tak moc nestalo. Přece pracuju víc jak normálně, tak to nemůžu mít takový problém.
Jenže....Jak tady psala Lenka, je to nemoc.
To slovo "zvládnout" tak nějak od té doby moc nepoužívám, protože to bylo taky pořád, "já to zvládnu,zvládnu to sama".
A nešlo to, až do okamžiku, kdy jsem si to uvědomila.

On taky alkoholik tomu věří, že to zvládne sám, netuší, do čeho jde, chce to, touží být střízlivý, nevydrží, rozhodí ho to ještě víc, okolí je naštvané, a je to neskutečný kolotoč, až se alkoholik vzdá úplně, končí, jen pije.Alkoholismus je u nás velké tabu.Takové kecy o pevné vůli.......

Tak tu jsem po delší době .Jen chci napsat jak se vede apstinovat mamce do posud se drží je super povaha úplný opak pohodová ,ochotná prostě ji fandím a budu doufat že ji to už vydrží mějte se tu

Pokud říkáš že maminka pije přes dvacet let...rozhodně teď o své abstinenci lže!!!

Proč by mamka lhala.Jistě by nebyla tak super, a za ty léta rodina pozná, jestli je napitá.Po tolika letech pití by byla těžko bezvadná, dokázala hrát divadlo.

Evi,nechápu:Proč by někdo po 20letech aktivního pití neměl šanci přestat?Ženy sice závislosti propadnou mnohem rychleji,než muži.Z léčebny znám ženy už babičky,které se rozhodly k léčbě.A já mám za sebou téměř 20let aktivního pití.