Alkoholik

chtěla bych se také zeptat, protože jsem zoufalá.
MOje matka s přestávkami pije taky tak 10 let. Vždycky stylem, že si koupí flašku v pátek a celý víkend je opilá. Jen spí, je protivná, otci jen nadává. Byla už u psychiatra, ten jí začal předepisovat jen antidepresiva a matka to začala kombinovat s alkoholem. Začali si toho všímat i v práci...matčina vedoucí si zavolala otce, že mamka není v pořádku atd...Jednoho dne už z toho byla tak vyčerpaná, že svolila k odjezdu do léčebny. Kde ji přijali na nervové oddělení. Matka se tam bohužel k alkoholu nepřiznala....a bylo mi tam řečeno, že pokud to člověk sám nepřizná. Nebudou ho léčit na něco, co sám nechce....Přijela z léčení a zase začala pít...víkendově, opět hrozné scénáře. Ještě jsem neřekla, že každé její pití, když to trvalo třeba měsíc v kuse končilo v nemocnici.........Už nemá žlučník a tím jak stále pije si odrovnává žlučovody, takže končí v křečích v bolestech v nemocnici. Otec je absolutně užasný člověk, který samozřejmě má své mouchy,ale je hrozně hodný...Vždycky ji potom vynadá,křičí nebaví se,vyhrožuje rozvodem,ale stále nic nepomáhá....Teďka to třičtvrte roku vydržela abstinovat...s tím,že byla moc šikovná fakt,zábavy,plesy dovolenou ani hlt. Ale dozvěděla se,že ji otec vydědil a sestra s matkou se na ni vykašlali.......takže víkend opět na mol!..Já už nevím, co dělat...k doktorovi nechce, nepomůže homeopatie?Je to moje matka chci ji pomoct! Bydlí sama s tátou,ja bydlim 100m od ní..Co mám dělat? Ted mi říkala, chci zít normální život, na minulost chci, chci myslet na budoucnost...Nemůžu strávit ty lži od matky...Pokud to nepochopis,nebudu se zlobit a budu mit sama sebe.............???????? Jako co mám dělat, nechci přijít o svou mámu,je jinak uplně užasná, za pul roku se vdávám...a když se ji do toho nemám plest, tak to s ní mám jít v utery na kafe a pak se tam stavit, zjistit,že je na šrot, mávnout rukou a říct, šak to je její věc a jit v klidu domu...a neřešit to??!!

Kamilo, návodů jak pomoc mámě tu máš na diskuzi dost.Mluvit s ní, jen když je střízlivá, najít AA, dobrého psychiatra!!psychologa, nějakou poradnu v bydlišti........

Ahoj Kamilo, popisuješ přesně to, co nyní prožíváme s přítelem. Jeho matka (zřejmě kvartální piják)- téměř sedmdesátiletá pije 13! den. Spí, napije se... Do léčebny ji nelze proti její vůli odvézt. Záchytka nic neřeší, jsme bezradní. Jednou byla odvezena na internu, po pár dnech ji pustili. Byla velice rozlobena, ve střízlivém stavu se o tom odmítá bavit. Přítel je u ní, zoufalý, na dně. Vůbec nevím, jak toto řešit, snad najdu poradnu. Opatruj se. M.

Kamilo je pravda,že mamčino pití nevyřešíš,když sama nechce.Když se sama brání.Její alkoholický mozek nepřijímá její nemoc.Co můžeš jako jediné v klidu si s ní o tom promluvit.Tím,že ji její rodina zbavila nároku na dědictví,tím upadla do sebelítosti.Tento stav,stejně jako nenávist je pro alkoholiky nebezpečný.Promluv si s ní o tom,že jednu rodinu s kterou ji pojila minulost ztratila.Má stále rodinu,s kterou ji může spojovat přítomnost i budoucnost.Tu ztratí když bude v pití pokračovat.Řekni jí to jasně,srozumitelně a rozhodně.Tak,aby to mohla zaznamenat.Nemá smysl křičet na nemocného člověka,i když si svoji nemoc vykoledoval sám.Pokud zaznamenáš,že se v ní něco pohnulo?Třebas i to,že začne být pozornější k tomu co jí říkáš?Využij příležitosti a požádej jí at´vyhledá pomoc.Pro jistotu jí dej telefonní čísla na nejbližší AA,v případě čísla na psychiatra,který by byl schopen se jí ujmout.Na protialkoholní léčebny se čeká.Dá se využít a zkombinovat pobyt detox a nástup na léčbu,psychiatrické odděl.s přestupem na léčbu.Martino,všechno nasvědčuje tomu,že se nachází v debaklu.Bud´odvézt i proti její vůli,nebo už nezasahovat,nenechat se do toho vplést.Vzhledem k věku je nějaká šance málo pravděpodobná,ale zázraky se dějí.

Ahoj Jano, matka přítele není klasická alkoholička. Rok, dva nebo několik měsíců nepije vůbec a normálně funguje. Chodí do knihovny, čte apod. Nyní bohužel pouze sedí, pije a kouří. Žlutá v obličeji. Jediné, co bylo možno udělat, donést jídlo a trochu uklidit. S přítelem není řeč, nezvládl to a byl opilý, agresivní a nakonec mě vyhodil . Máš pravdu, že nejlepší je do toho nazasahovat. Je mi z toho hodně smutno, čekám, doufám... Nechápu, jak je možné tento alkoholický maraton vydržet bez kolapsu.

Paní toto tempo dlouho nevydrží, buď zkolabuje, nebo skončí v nemocnici s něčím jiným, snad přežije.Možná ne, její věk je už dost vysoký na takový záhul.

Martino bohužel alkoholičkou je.Neovládá svoje pití.Ono ovládá ji.Piják dokáže ještě svoje pití trochu kontrolovat,není ještě potřeba pít v tazích,protože se ještě nedostavují abstinenční příznaky natolik silné aby pití mohlo pokračovat dál.Ona to tak už bohužel má.Žlutá pleť nasvědčuje o tom,že už má zasažená játra.Tvůj přítel by si měl uvědomit,že podobný problém,jako jeho matka může mít v budoucnu i on sám.

Co je člověk ochoten vytrpět, než požádá o pomoc. Kam je ochoten klesnout, než přizná bezmocnost. Jak dlouho chytračí a spekuluje, než přizná, že vlastně nic neví...
Co dělají ti druzí, kteří trpí jeho nemocí?
Nevědomě ho drží ve stavu, kdy neklesá ani se neuzdravuje.
Trpí totiž s ním, což dotyčnému potvrzuje, že trpěti je normální.
Co se stane, když ti druzí přestanou dobrovolně trpět a začnou se starat o své štěstí?
Dotyčný mnohem rychleji dojde k zjištění, že se mu líbí stav těch druhých. Dopadá tvrdě na své dno a je ochoten ke změně.

No dost často se stává,že to dno už nezachytí a propadne se do rakve.Bohužel u závislých se musí počítat i s tím.

Velice přesně jsi to vystihl.
Před týdnem, kdy jsem četla Tvoje slova, tak mi připadalo malicherné.
Nyní (bohužel) přítel dohlíží na matku, ale pije s ní . Když zavolám - je opitý a jsem 100 km...
Pláču, pláču.
Není hlupák.
Snad, snad přijme nabídku na dálkové pochody (údajně ano) a budu ho tahat do vyčerpání celý týden.