Alkoholik

Moje tchýně, žena 45 let, má již více než 10 let problémy s alkoholem a sice s vínem (jiná alkohol ji nechutná). Pravděpodobně nepije každý den, i když moje švagrová ji už párkrát našla po bytě schované flaštičky. Nicméně pravděpodobně denně nepije, to bychom na ní poznali. Na ní je totiž znát už i první sklenička - otupělý výraz v obličeji, nesrozumitelná artikulace, neustále si cosi pro sebe mumlá, někdy se i třese a vždy je agresivní (jen pokud pije v širší společnosti, např. na nějaké oslavě, pak agresivní není). Nejvíce agresivní je na svého přítele, kterého v opilosti vyhazuje z domu. Agresivní je i na každého, kdo ji v tomto stavu vyčte, že je opilá. Ačkoliv je opilá už po 2 dcl vína, nepřestane s pitím, dokud celou flašku nevypije.
Samozřejmě celou rodinu svým opileckým chováním obtěžuje, ale přesto s pitím pokračuje a i přes výhrůžky, že už nebudeme na návštěvy jezdit, se vždy napije. Týdně si otevře víno, většinou 2-3x týdně, vždy o víkendu. Vysvětluje to tím, že celý týden pracovala, a tak si zaslouží se o víkendu napít. Jak už jsem popsala, chová se nemožně, všechny okolo si rozhádá a druhý den ráno si toho moc nepamatuje. Když ji připomeneme, co se dělo, cítí se provinile a omlouvá se. Bohužel žije jen s přítelem, který si příliš nedokáže dopnout a dát ji ultimátum, protože je na ní existenčně závislý.
Co s tím, jak ji pomoci? Samozřejmě si nepřipouští, že je alkoholik nebo že je minimálně na dobrý cestě se jím stát. Nepřipouští si ani, že by mohla přijít o místo. Žije v přesvědčení, že je v práci nejlepší a naprosto nepostradatelná - dost často o tom také mluví.

Děkuji za každou radu.

Po 2 deci není takto opilá, pije tajně, když má upito, přestane se schovávat.Jedině opravdu přestaňte za ní jezdit ona ví, že to nemyslíte vážně.Kdoví, co za vším je, přítel je na ní závislý asi finančně, což jí žere, jistě jí teda toleruje pití,.....ale že má problém je jasný.Opět jen to, co už tady bylo řečeno, zkuste s ní jít na AA, tam ji docvakne, že alkoholismus je opravdu průšvih, a že možná nezvládá už nyní své pití.

Líbo, děkuji. Jenže jak ji přesvědčit, aby tam šla. Když ji manžel nebo švagrová zkoušejí říct, že by to měla řešit, že už je to za hranicí, tak se usmívá, že žádné problémy nemá.
Přestat za ní jezdit úplně se bojíme, protože by to pro ní byla zelená k častějšímu pití, protože její přítel ji v tom opravdu nezastaví - jak jste správně odhadla, je na ní finančně závislý a neměl by po případném rozchodu kam jít.

Ona se lépe ovládá přítelem, když se napije, on je vlastně rád, že pije.Neuvědomuje si, že mamka za chvíli přestane fungovat, přijde o práci, budou na dně oba.Tohle řekněte jemu, s mamkou si vážně promluvte Vy, jako dcera, když bude střízlivá, pak už nic jiného nemůžete dělat.Ona sama možná netuší, do čeho se řítí, já to taky nevěděla a pak bylo skoro pozdě.Ať mrkne sem.

Dobrý den!Jen něco málo k vašemu problému.Podat pomocnou ruku po deseti letech jde asi špatně,že?Dle mého názoru,promluvit si o problému za střízliva,ale všichni i s přítelem a na tvrdo,ale v klidu a vše si vysvětlit i s tím,že by bylo dobré se zajímat o názor psychiatra a odborníků.Možná,že by pomohlo,kdyby si s tchyní(mamkou)promlivili synové,třeba dá na názor svých nejbližších,tím nesnižuji váhu vašeho slova,ale nevím v jakém vztahu jste ke své tchyni,ale jisté je,že jí pomoct chcete,jenže ona to právě od vás bere jinak,proto i ta agrese,ale ta je díky požitému alkoholu,takže vše řešit za střizliva,jestli se dá!S přítelem si chce taky promluvit,neznám člověka,kterému by vyhovovalo,že mu partnér pije,jedině,že pije také a zrovna řeč s ním ho dostane k tomu,že se přestane bát a do problému "šlápne"sám,protože má tchyni rád a on je ten první,kdo by jí mohl a měl pomoct!!Já sám jsem registrován na těchto stránkách a mám sám problém s pitím a vím co je zatratit člověka,jen proto,že pije,ale vědět proč tak tomu je a stačí kolikrát málo i když deset let problemu je docela už "nářez".Asi jsem nepomohl,ale i názor jiných je k něčemu,já sám jsem rád,když mi lidé napíší svůj názor,ať už je jakýkoliv!Přeji hodně zdaru a vyřešení problému s tchýní a budu rád,když napíšete,jak jste celá rodina,dopadli!Ríša

Moje žena je alkoholička. Pije tajně, tvrdí že to má pod kontrolou, problém nevnímá. Přestat pít nechce. Jít na léčení nebo jenom k odborníkovi odmítá. Zatím se jí daří udržovat zdání, že je vše v přádku. Když se opije, tak dělá ve společnosti ostudu, ale snaží se zachovat úroveň. V soukromí osočuje, vyčítá, nadává a uráží. Je chorobně žárlivá a samozřejmě za vším vidí nevěru. Nezbývá mi, jen přihlížet její postupné devastaci a čekat až se propije do takového stavu kdy už bude jasné že to nezvládá. Paku už jí to ale asi bude jedno. Neznáte někdo prosím nějakou radu jak tomu předejít?
Nemyslím radu - sbal děti a uteč, čím dříve tím lépe.

Jirko, je to těžké, ona si zatím svůj problém nepřipustí, tím odchodem jí postraš, když bude střízlivá, spíše rozvodem, slíbí, že už nebude pít, poruší to, klidně žádost o rozvod podej, a pak teprve uvidíš, jestli chce někdy přestat, co jí ovládá víc, chlast, nebo láska k Vám.Žádost můžeš stáhnout kdykoliv.Ona ani nemusí tušit, do čeho padá, věří si, že není na tom tak zle, ale je.Najdi si Al-anon na internetu, tam dostaneš rady, jak se chovat k alkoholikovi.

Milý Jirko, opravdu ti tvou situaci nezávidím. Jen upozorňuji, můžeš hrozit jen věcmi, které když budou porušeny, jsi schopen udělat. Jinak se stáváš pro závislého jen hračkou, píši z vlastní zkušenosti. Vidím zde jediné řešení, rozvod a odchod s dětmi a nebo ústavní léčba, ale opravdu si zatím stát. Zní to tvrdě, ale mnoho alkoholiků to již zachránilo. Hodně štěstí!!!

Dobrý den, mám podobný problém. Jsem se ženou v manželství 21 let. Ona ve věku 40 let, já 43. Prvních cca 8 let manželka když vypila skleničku vína při nějaké příležitosti, tak i to bylo hodně. Při porodu prvního syna, který má teď 20 let, měl tento krvácení do mozku, následně bezlepkovou dietu a ve škole se u něj projevila dislexie. Vypiplali jsme jej a potom (aspoň tak mi to připadá), když byl z nejhoršího venku začala podnikat a ve větší míře konzumovat alkohol. Začalo to vínem a později jsem začal nacházet různě po bytě schovány láhve od alkoholu. Tak jsme si to vyříkali a já naivně věřil, že se to změní. Nějak jsem tomu jejímu pití přestal věnovat pozornost. Až roku 2007 po návratu z Norska, kdy jsem si dovezl jako prezent sadu švédského národního pití - akvavit, jsem za nějaký čas zjistil, že lahvičky jsou pootvírány a dolity vodou. Mj. i další, které mi dovezli známí ze svých cest byly vypity, či nalité vodou. Napsal jsem jí do zaměstnání sms, že s ní končím. Během hodiny byla doma a klečela u mě, že už se to nebude opakovat. Její důvody jako u všech alkoholiků byly problémy v práci, s rodiči apod. Nějaký čas byl klid, ale začalo to časm zase a dokonce našel dopis od nějakého ctitele. Po našem rozhovoru uvedla důvod, že nemáme druhé dítě. Jelikož při prvním porodu jsme měli výše uvedené problémy, lékaři už nám druhé dítě nedoporučovali. Ale dobře, nechal jsem se přemluvit a i když jsme museli jít na umělé oplodnění, narodil se nám loni krásný a zdravý chlapeček. Tím jsem si byl jistý, že alkoholismu je konec. Ale ouha, po šestinedělí začalo vše znova. Já jsem do teď se synkem každou volnou chvíli, dělám vše co se po mě žádá a i z okolí se dozvídám, že co může více ještě má žena chtít. Podotýkám, že v mém věku to je celkem záběr, ale synek je pro mě vším. Ale k ženě jsem ztratil absolutní zájem o sex. Prostě s alkoholikem, který po požití své dávky a následných výčitkách na mou osobu, jsem spát nemohl. To mi bylo vyčteno, že pije právě kvůli tomu. Já jsem sdělil svůj názor a dohodli jsme se, že omezí své pití na skleničku vína jednou za dva dny. Koupil jsem jí láhev kvalitního vína a opravdu vydržela týden. Až minulý týden večer jsem hledal něco v jedné skříňce, kam chodím velice málo. A ejhle, vykoukla na mě další prázdná láhev od vína. Postavil jsem ji viditelně na stůl a nekomentoval. Ráno byla pryč a jako ba se nic nestalo. Odjel jsem mimo město a volala mi na mobil, že tu láhev vypila spolu s rodiči a schovala ji tam, protože měla strach, že bych jí nevěřil, kdyby ji normálně vyhodila.(Trapná výmluva). Já to nechtěl komentovat. Přijel jsem domů, vše naprosto v pohodě. Dokonce jsme se i pomilovali. Týden krásně plynul, byli jsme šťastní. Až včera přišel den, kdy už jsem tomu udělal rázný konec. Zjistil jsem, že ubil cca 1 dcl z 3 litrové lahve myslivce, kterého jsem dostal k narozeninám. Po mém upozornění toto svedla na mého staršího syna, který ale stojí při ní a řekl, že si odlil s kamarádem. Jenže to bych nesměl vidět ty gesta co na sebe dělali. Beze slov jsem dojel do zaměstnání, kam se mi snažila volat, ale já telefony nebral. Poslala syna za mnou, ale vyhodil jsem jej. Takže mým největším přítelem je teď můj roční synek, který se mnou tráví většinu času. Vím, že od ní už nic nepotřebuji, poštvala po mě ještě syna a tím vše dokonala. Teď se jen rozhoduji, zda podám žádost o rozvod. Je to problematické, s ohledem na toho malého chlapečka.
Na závěr bych chtěl říct, že manželka se jinak o domáscnost stará až to přehání a chodí dvakrát týdně do práce a já jsem s Kubíčkem. Můj vztah k alkoholu je zcela v normě, napiji se při nějaké příležitosti a jednou za týden si s kamarády zajdu na pivko. V náladě jsem byl naposled před 7 měsíci při narození synovce. Omlouvám se za obsáhlý příspěvek, ale muselo to ze mne ven, protože o jejím pití ví jen naše společná přítelkyně, které jsem to ještě musel říci já. Rodina nemá ani potuchy. Všem, kteří mají podobné starosti, přeji ať je brzy vyřeší. Já už jsem na pomoc alkoholičce rezignoval.

Ještě si s ní promluv, řekni jí buď léčebna, nebo rozvod, když odmítne léčení, budeš ten rozvod muset podat.Neomlouvej se za vypovídání, jistě Ti to pomohlo.Najdi si Al-anon, tam jsou rady, jak se chovat k alkoholikovi.