Alkoholik

hm tak když pomineme spirituální zázrak...tak jedině pád skoro až na dno a strach o vlastní život s ním může (ale taky nemusí) hnout.
Dostal už někdy delírium, nebo epileptický záchvat? Co játra, slinivka - zvracení - nespavost - psychózy?

pavel napsal:
hm tak když pomineme spirituální zázrak...tak jedině pád skoro až na dno a strach o vlastní život s ním může (ale taky nemusí) hnout.
Dostal už někdy delírium, nebo epileptický záchvat? Co játra, slinivka - zvracení - nespavost - psychózy?

No,to je právě to...po těch letech pití,má všechny testy v pořádku.Nikde nic.Dvakrát jsem zažila halucinace,ale nebylo to nic,co by ho zastavilo na déle než 2 měsíce.Jednou to byly halucinace,kdy měl pocit,že ho někdo napadl nožem,takže se to řešilo s PČR a zjistilo se právě,že se nic takového nestalo...Pro mě ostuda,on to prostě přešel a pije dál...Pro mě,abstinenta,naprostý šok a nepochopení
V podstatě zatím nemá žádný zdravotní důvod,to,že se mu rozpadá rodina pro něj prostě nemá vypovídající hodnotu

Já to prostě nechápal, že už si nesmim cucnout. Bylo těžký si život představit bez alkoholu. Už jsem nebyl "frajer". Byl jsem nemocný člověk. Outsider a troska. A to byl ten problém. Přiznat si, že jsem alkoholik a nesmím se ani napít..

Morfeus,
myslím, že takto podobne to má aj môj manžel...Kedy a prečo sa to u teba zlomilo ? Čo sa muselo stať, aby si pochopil, že jedine abstinencia...?

Ego bylo udoláno, aspoň na chvíli, pády na dno.. Kdy jsem měl děsný deprese, průsery.. Ale skutečně mi pomohlo přecvaknout myšlenky až na vlastní oči vidět další alkoholiky. Zjistit, že maj podobný pochody a že můj alkoholismus není zveličován lékařem.. Někteří se léčili a pili míň než já.. Pak jsem stejně párkrát zrecnul, ale už to byl jen důkaz. Je to běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. I u mě pořád hrozí recidiva..

Morfeus bo som x krát na psychiatrii. Za 15 rokov som tam prežil viac ako rok života, plus 4 liečenia. Videl som prípady následkov alkoholu, ktoré väčšina z vás nikdy neuvidí. Napriek tomu som mal recidívy. Každému asi pomôže niečo iné. Nemyslím, že každý musí padnúť na úplné dno. Aj keď každý si pod tým dnom môže predstavovať niečo iné.

Recidiva je když už člověk uzná nemoc. Ten týpek ji podle mě ani neuznal.

Tak vidieť na vlastné oči prípady následkov alkoholu, musí byť strašné a pre každého normálne zmýšlajúceho človeka aj dostatočným varovaním, kam jeho počínanie môže viesť. Ale s mojim manželom ani toto nepohlo a to takých prípadov mal možnosť počas 4 liečení a niekoľkých pobytov na psychiatrii vidieť dosť. Vždy, keď sa odtiaľ vrátil, rozprával mi príbehy a osudy tých ľudí, akoby mi tým chcel vždy povedať, že on je v porovnaní s ostatnými pacientmi úplne ok a nieje na tom tak zle. Videl iba priepastný rozdiel, vôbec nie to, že sa ocitol na rovnakom mieste ako oni. Nabádala som ho, aby konečne začal rozprávať aj za seba a o sebe, ale to už bol problém. Ego ešte nebolo a nieje "udoláno".

Keď tu chodím a čítam ako to mnohí z vás majú v hlave dobre zrovnané a naozaj si prajú a chcú abstinovať, napriek tomu zlyhávajú, tak potom, kde sú takí ako je môj manžel... ...v rútiacom sa vlaku smerom do priepasti a mne neostáva iné ako vyskočiť aj, keď ten vlak má už po toľkých rokoch poriadnu rýchlosť.

V pondelok sa koná rozvod...tak mi držte palce.

Morfeus napsal:
"Recidiva je když už člověk uzná nemoc." Ten týpek ji podle mě ani neuznal.
...alebo, keď už alkohol so závislákom opäť vedie svoj rozvláčny a nudný monológ.

Já ti palce držím. Já se musel také odstěhovat od psychicky nemocného příbuzného. Přišel jsem o velký byt, zahradu a hodně osobních věcí. Ale pobyt u něj by mě stál život nebo minimálně duševní zdraví..

Jinak já nepíšu, že mě to vyléčilo vidět jiné trpící, ale uvědomil jsem si svou nemoc..

Nepiju od té doby, co jsem dobrovolně chodil k psychoterapeutovi a na svépomocné skupiny a snažím se plnit program.