Alkoholik

Zdravím Vás...ani neviete jak vám rozumiem.. presne toto som prežívala dennodenně.. už som nemala ani kusok energie... už som bola v takej apatii, že ked som prišla domov, len som si sadla ev. ľahla na gauč a sledovala telku, aby som zabudla... domacnost hore nohami, deti behali okolo...ale ja som sa nemohla pohnut... nic už nedavalo zmysel a moj manzel nemal problém... bola som zufala... na liecbu nenastupil 4dny pred termínom a cakali sme 3mesiace /mesiac si chodil pre doporucenie k dr a 2mesiace čakačka...nešiel... pretože som ho k tomu donutila... medzitym nerobil...9mesiacov, pretože som ho donutila ist na liecbu a on už neprijimal nove zakazky, potom sa z toho spamaetaval dalsie mesiace, jak som ho mohla takto donutit...a ja som len robila a robila...bola som hnusna protivna... tzv...provokatérka... z Brožurky alkoholizmus.kolotoc popírání... a jedneho krásného dna som si uvědomila, že ja nechcem takto žit... ja nechcem byt na svojho manžela nasštvana a na celý svet, že nechcem aby deti videli, ako mal tatík dovod , aby pil...jak som bola ja hrozna...uz mi bolo zo seba zle... nemoc alkoholizmu totiz postihne celu rodinu- nielen alkoholika... a ja som si uvědomila, že som spoluzavisla ... že reagujem na jeho akcie... a je to stále dokola... a dozvedela som sa o al-anon--- zdruzenie pre príbuzných alkoholikov... a to mi zmenilo život...bola som na ,,velkom,, mítinku v Brne... a pocuvala som tych príbuzných a hovorila som si.. ved to som ja... presne toto prezivam... presne toto mi robil... a zrazu som začala rozpravat a oni mi rozumeli... nikto mi nevysvetloval, že to nie je také hrozne, že zvelicujem, ze to musim vydrzat... zrazu tu boli okolo mna ludia, ktori ma chapali a ten pocit bol velmi oslobodzujuci.. nikto mi neradil, len som pocuvala a vnimala a postupne som sa zacala menit... nasla som si cestu k samej sebe... a zrazu som si uvědomila, co od života chcem ja a nie moj muz, ktorý je pod vlyvom alkoholu... ja som bola v tom tak zamotana, že uz som nedokazala byt dalej s nim v jednom byte, cokolvek urobil... hned som reagovala a ničilo ma to... prosila som aby odisiel on, ale nakoniec som odisla ja s dětmi... do bytu kde nemal pristup... takze to bolo moje utociste... Al-Anonu vdacim za moj novy život, že som sa znovu nadýchla a idem krok po kroku dalej... svojho manžela stále milujem, ale viem, že dokial si On neuvedomi, že je alkoholik a nezačne s tým nieco robit...nemozem s ním žit... myslela som si, že som silna a že to dokazem,ale nedokazem... odisla som kvoli sebe ... lebo som uz nevladala ja a chcela som zachranit aspoň seba a deti ... neodisla som kvoli nemu, aby si nieco uvedomil...Odisla som kvoli sebe.. sme od seba 9mesiacov a stále je moja vina, že nie sme spolu, ja som rozbila rodinu... a On to ma vsetko pod kontrolou... Jeho nezmenim, odovzdavam to Bohu -jeho dno dufam jedneho dna pride a dokaze povstat...ja sa medzitym uzdravujem a tesim sa zo života:))

Po dlouhé době se ozývám... Od začátku listopadu je manžel pryč - v hádce na mě řval, že se sbalí a půjde do prd..., tak jsem mu řekla, ať jde. Poslední dobou se to zhoršovalo, bála jsem se ho. Odstěhoval se, původně to vypadalo, že dočasně, on si prý uvědomil, že se chce vrátit a mně se strašně ulevilo, že je pryč. Myslím, že pije pořád dál. Od víkendu je hospitalizovany kvůli zánětu slinivky. Budeme se rozvádět. Byla jsem za ním v nemocnici, je protivný a arogantní na personál - možná má abstak. No, lituji, že jsem to neudělala dřív.

Sonjo, udělala jsi dobře, nelituj. To peklo by bylo čím dál horší a ty nejsi povinna ho snášet. Jinak ten zánět slinivky je docela nebezpečný, má ho z pití, a jestli bude po návratu z nemocnice v pití pokračovat, tak ani nechci domýšlet, jak to dopadne. Ale mohl by být tohle důvod, proč se začne nad svým stavem zamýšlet. Držím palce, tobě i tvému manželovi.

Ahoj Sonjo, tak super. Taky jsem manžela poslala pryč, po 14 dnech se vrátil na domluvu, že bude abstinovat a vyhledá psychiatra. Objednán je až na 14.2. Mezitím už 2x porušil, ne moc, ale vždycky když byl sám doma. Dozvěděla jsem se to. Zatím jsem to vzala jako důkaz, že to opravdu sám nezvládne, jak se dušoval. Pokud nepomůže lékař, antabus nebo nevím co, tak to taky radši ukončím. I když je to velmi těžké. Doporučila mi to i psycholožka, ke které teď chodím. Jenže já jsem taky alkoholička( pila jsem víno taky kvůli stresu), proto vím, že to není snadné se z toho pití vymotat a uvědomit si to. Snažím se abstinovat a manžel na to musí taky přistoupit, protože to bylo devastující. Pro nás oba a hlavně pro děti.
Přeji ti hodně sil.

Zdravím. Bez okolků - Váš manžel je těžký alkoholik. Opravdu těžký. Již několikrát Vám ukázal, že je alkohol důležitější než Vy a vaše společné dítě.... čili proč mrhat city na nevděčnících? Proč dokola zkoušet něco, co nikdy nemůže přinést ovoce? Odpovězte si sama... alkoholik je stejný, jako narkoman. Jde o stejný druh závislosti, protože závislost je prostě závislost. Vybudoval si jí sám a taky se jí sám musí zbavit. Ale aby to dokázal musí chtít....A TO 99,9 % závisláků nechce, ale umí o tom srdcelivně mluvit.
Přeji Vám hodně štěstí ..

Všem děkuji za podporu - je to pro mě důležité. Šancí dostal až dost, přesto mi v hlavě hlodají myšlenky, jestli jsem nemohla udělat víc... Je to hrozný, když si vzpomenu s jakým chlapem jsem se seznámila a co z něj je po 13 letech a jak se postupně měnil Vracet se k němu rozhodně nechci. Chtěla jsem mu nabídnout pomoc, ale evidentně o to nestojí ani si ji nezaslouží, možná by toho časem zneužíval. Známí z blízkého okolí mi říkají, abych konečně myslela na sebe a svou rodinu - mamka je těl. postižená, syn také není úplně v pořádku, navíc se musí srovnat s tím, že nevídá tátu, k tomu 1-2x týdně jezdím ke tchýni a tchánovi připravovat léky a "zkontrolovat" jestli je vše OK... Pokud se z toho dostane, zatím je pořád na JIP, nebude to mít snadné - čeká ho zásadní změna životosprávy, rozvod, já mám od nového roku přítele - s tím se bude muset taky srovnat. Ale jak píšete, závislost si vypěstoval sám

Ahoj Sonjo, gratuluji k odhodlání skoncovat s terorem. Neohlížej se a neříkej si cos mohla udělat či neudělat. Já myslím, že jsi udělala vše co bylo v tvých silách. Máš syna, rodinu a hodně práce kolem nich, máš i přítele, tak si užívej novou lásku a nový život.
Jednoduché to asi nebude, protože když se manžel vylíže z nejhoršího a začne abstinovat, možná mu konečně dojde o co přišel a bude třeba loudit nebo citově vydírat nebo svalovat vinu, protože se bude chtít vrátit. Třeba ne a nechá tě v klidu a půjde svou cestou. Těžko říct dopředu, co se bude dít, jenom hlavně ty buď silná a vyjdi novému životu vstříc. Ni krok zpátky. Však syna může vídat, když bude střízlivý. Netrap se a žij. On si vybral.
Snad jsi mě pochopila jak jsem to myslela.Drž se.

Soňo, gratuluji Vám k tomuto rozhodnutí. Nemá cenu pomáhat někde, kde není důvod. Mnoho žen jedná jako Vy v dobré víře, že pomocí alkoholik snad nějak pochopí, že je ten zlý a ošklivý atp ...ale opak je pravdou. Čím víc se s alkoholikem jedná v rukavičkách, tím je to horší. Sám se postavil mimo normální společnost a sám musí chtít se do ní vrátit a tím, že se k alkoholikovi budete chovat podle zásluh mu alespoň ukážete, jak na něj Vy i okolí nahlížíte.
Držte se ! Máte můj obdiv !

Sonja napsal:
..... Od víkendu je hospitalizovany kvůli zánětu slinivky....

Tam zánět slinivky? Hmm, to nevypadá dobře, to může mít taky lidově řečeno "pa pár..." Slinivka to je tichý zabiják.