Alkoholik

Zdravím. Jsem tu nová.

S manželem jsme spolu přes šest let a máme dvě malé děti. Popíjel už mnohem dřív, než jsme se seznámili, na úplném začátku vztahu tedy méně, takže jsem nejspíš podcenila varovné signály.

Já jsem z rodiny téměř abstinentů, naopak manželův táta i dědeček pijí (v případě dědečka pili) ve velkém. Traumatu z dětství (nepřiznaném) a otcově výchově přikládám velký význam v tomto problému. Jinak je manžel velký introvert a samotář, možná má trochu až sociální fobii.

V manželství je pár věcí, co mi vadí, ale alkohol je zdaleka náš největší problém. On to ale tak nevnímá, tvrdí, že problém mám jenom já, vymýšlím si prý problémy z nudy na mateřské. O alkoholu se naprosto nechce bavit, urazí se nebo to zlehčuje (je to přece jen pivo a má to pod kontrolou). Co se týče mé obavy vlivu na děti do budoucna mi odvětí, že ho snad nikdy s alkoholem (natož opilého) neviděly, což je pravda.

A teď k tomu pití. Jde o každodenní popíjení piva, údajně jen na chuť (nealko odmítá, prý ho z něj bolí hlava), ke kterému zasedne při počítačování vždy večer hned po uspání dětí. Ve všední dny dává 3-5 kousků, ve volných dnech třeba 6, výjimečně i více. Problémy nedělá, agresivní není, prostě si u toho jen posedí a pak jde spát. Všechny své povinnosti zvládá, dobrou práci má, jinak je velmi zodpovědný. Lidé v jeho okolí o tom, že takto pije, nejspíš nemají ani ponětí. Pokud jsou zavřené obchody, je schopný si pro to pivo zajet klidně na benzinku, než aby byl den bez. To samé dovolená - předzásobí se na přesně daný počet dnů.

Já se za to stydím, problém to pro mě je velký, čas od času se dohodneme na nějakém "omezení" (samozřejmě na velký nátlak z mé strany), které pak po nějaké době vyšumí do ztracena. Za tu dobu, co spolu jsme, se to drží jakž takž na podobné hranici. Ale mně už to přerůstá přes hlavu, neustále se tím zabývám, řeším to, googlím. Čím jsou děti starší, tím víc se bojím "rodinného prokletí".

On už je ve stadiu, kdy ho tím tak štvu, že už by mu snad ani nevadilo, kdybych odešla. Vadí mu, že neustále něco řeším a prý kdyby přestal pít, vymyslela bych si určitě něco dalšího. Přestat úplně nejspíš nehodlá.

Moje otázka - opravdu to jen hrotím a nikomu to neubližuje, jak si myslí on? Nebo má reálný problém, který si odmítá přiznat? Je to na odchod, mám se dál snažit to řešit nebo rezignovat a být ráda, že jinak jako rodič funguje? A jak mu vysvětlit, že to opravdu JE problém i v této míře? (Přitom už i lékař mu říkal, že má živ. styl zlepšit, pivo nepít a alkohol omezit, krátkodobě to vypadalo, že se s tím pokouší něco dělat, ale poté se vše vrátilo do zajetých kolejí)

Už se v tom strašně motám. Vím, že nedělá nějaké excesy, neválí se někde ve škarpě apod., ale pro mě je i toto "hladinkářství" nebo jak se tomu říká, prostě moc.

Milá Evička, podľa mna je váš manžel alkoholik ako vyšitý a to že sa niekde neváľa na mol opitý neznamená že nie je alkoholik, pokiaľ vám jeho pitie vadí tak to nemôže byť predsa v poriadku, a to že ho deti nevideli opitého do bezvedomia neznamená že nevedia že pije, určite to vnímajú viac ako si myslíte....mám pre vás zlú ale pravdivú správu že pokiaľ si on neprizná problém sám, vy s tým neurobíte ale že vôbec nič...ja viem že dúfate že toto vám nenápiše nikto ale je to tak....ako rodič nemôže fungovať dobre pokiaľ pije, to že vás napr.nebije alebo tak podobne neznamená že funguje dobre....je mi ľúto ale pokial vás má na háku keď mu hovoríte že má problém a vadí vám to, odíďte z takého vzťahu a nechajte ho samého so svojim blbým pivom ....

Podľa mňa nepreháňate ani trochu....je to typický hladinkár a ako píšete že nemá problém si za tým pivom ísť aj ďaleko na benzinku len aby mal, tak je to problém a on má problém....neunášajte sa na tej vlne že veď zvláda prácu atd.to len ukludňujete samu seba že to nie je až také zlé, ale možno raz bude....

Podle mě to alkoholik není, nebo někde cucá tajně a pije víc. Alkoholik by měl velký problém dát 3 až 5 piv denně a nezlít se do němoty. Resp. může to být hladinkář, těm já nerozumím.

No, pozná se to jednoduše. Ať přestane ideálně na rok s pitím. Jenže do toho se mu chtít nebude.

Přesto, že možná není alkoholik, není to důvod mu to tolerovat, když ti to vadí. Ale to je už mezi váma.

Niektorí sa nemusia zliať do nemoty na to aby z nich boli alkoholici....ale áno ak by aj nebol a vám to vadí že pije, aj tak by mal prestať preto lebo vám to vadí....ale podľa toho čo píšete to zrejme neurobí lebo ak by mu na tom záležalo, urobil by to už dávno....

Podľa mňa sa to bude len zhoršovať, píšete že nepil toľko keď ste spolu začínali, teraz pije viac a o pár rokov bude piť koľko? 6 rokov nie je taká dlhá doba čo ste spolu, čo bude o 10 rokov?

Keď nad tým premýšľam podľa mňa vykazuje všetky znaky alkoholizmu....zvaľuje na vás že preháňate, keď nemá pivo je ochotný ísť preňho hocikam ďaleko, tvrdí že nemá problém bez toho aby sa nad tým zamyslel a nevydrží byť bez piva ani jediný deň....veď to je jasný alkáč

Meggie napsal:
Keď nad tým premýšľam podľa mňa vykazuje všetky znaky alkoholizmu....zvaľuje na vás že preháňate, keď nemá pivo je ochotný ísť preňho hocikam ďaleko, tvrdí že nemá problém bez toho aby sa nad tým zamyslel a nevydrží byť bez piva ani jediný deň....veď to je jasný alkáč

Tohle je přesně schematismus alkoholiků a AT poraden. Kdo vezme za kliku AT poradny je alkoholik. Kdo říká nejsem alkoholik, tak zlehčuje a je alkoholik.
Jenže obyčenjný piják nealkoholik by se také ukrutně bránil tomu nařčení a zhlehčoval by. To nepovažuju za důkaz. Takhle by se alkoholikem dala označit půlka populace, co si občas cvakne.

A to tvrdím jako alkoholik. Diagnózy nelékařů navíc přes internet jsou velice nepřesné.

Já osobně bych to nevydržel dát si dlouhodobě jen 5 piv na jeden tah a že jsem to všema způsoby zkoušel..

Či už je alkoholik alebo len pijan aj tak je to problém očividne vo vzťahu s manželkou, možno by bolo dobré zájsť do nejakej manželskej poradne a poradiť sa tam, pani píše že majú aj iné problémy nie len ten alkohol....len či by sa manžel na to dal presvedčiť

.. nevali se nekde ve skarpe. To neprijde ze dne: nepiju pivo, piju pivo a druhy den jsem ve skarpe bez rodiny a penez. Muze to byt plizive, zdlouhave a bolestive pro vsechny zucastnene strany.

Defacto opisujete muj vyvoj. Bylo to tak 5 let nadmerneho uzivani a 5,6,7 let naduzivani o vikendech a pres tyden obcas k obedu. A nemelo to dobry vyvoj a uz vubec ne "konec". "" protoze ziju a nepiju, tak se jen oddalil .

Nemam vase boty, ale emapaticky: vubec vam to nezavidim a desi me, ze vim, jak to muze skoncit, jaky to muze mit prubeh a vyvoj a samozrejme .. nemusi a muze to nabrat jiny, pro vas dobry smer.