Alkoholik

Dobrý den,
dneska jsem se poprvé odhodlala a sedla si k internetu a začala hledat na téma, které mě v poslední době trápí víc a víc. už nevím, co si s tím počít a jak ho vyřešit. Mám dobrou práci, ale doma už se to nedá vydržet. Moje mamka pije. Je to už dobrých 10 let zpátky, co jsem si to poprvé uvědomila, tenkrát jsem ji našla opilou spát v křesle. Tenkrát jsem to asi moc neřešila, ale teď je to čímdál tím horší. Už v minulosti jsem nacházela všude možně poschovávané prázdné láhve od alkoholu (hlavně vodka). Před pěti lety táta začal pracovat v hospodě. Mamka dělá v obchodě. Už hodněkrát jsem se s ní o tom snažila mluvit, skončilo to brekem a slibováním, že už se to nestane, že už to neudělá, že kvůli mě (25 let) a bratrovi (23 let) to vydrží. Jo, vydržela, ale maximálně pár týdnů, ale pak stačilo něco málo, aby jí nevyšlo, a byla zase tam kde byla. Musím říct, že má v práci hodně práce, velkou odpovědnost, je tam sama, neví, co dřív, a tak se jí tam snažím chodit pomáhat, ale já už taky tak dál nemůžu. nevím, jestli mám dřív dělat doma, nebo u ní a nebo pomáhat otcovi v hospodě. KDyž jsem se jí zkusila zeptat, proč pije, proč to dělá, tak mi odpověděla s pláčem, co má dělat, že je doma sama, a že v práci to nezvládá. Doma je někdy sama, ale většinou se snažím být s ní, ale to taky pořád nejde. Mám svůj život, anebo se o to trochu snažím. Táta ten už o ni přestal mít zájem, je v podstatě celé dny v hopsodě, kde pracuje a vrací se domů až večer. Ale i tak si myslím, že kdyby byl doma, tak by to lepší nebylo. stačí chvilka, když jsou sami a slyším samé hádky a výčitky. Chtěla bych mamce pomoct, je to pro mě nejdůležitější člověk na světě, ale přiznám se, že už mi s tím lhaním a slibováním taky leze na nervy. Už nemám sílu ji pořád kontrolovat. Dokonce si i z práce nosila nějaké lahve domů, někdy pivo, někdy vodku, rum, režnou, apod. Už doma nemůžu nechat ani láhev vína, kterou třeba dostanu jako dárek, za chvilku zmizí a já ji najdu vypitou. Lže mi, že nic nepila, ale už poznám na ní, že se nechová normálně, nechci jí křivdit, ale nesnáším, když mi lže. MOžná to je genetického původu, můj děda - její táta - taky pil, ale navíc byl i agresivní a napadal babičku. To mamka není, jen se mi zdá taková zmatená, povídá furt něco dokola, pak z ničeho nic se například urazí,je vztahovačná, začně brečet....to podle mě není normální. Byla bych moc ráda, kdyby jste mi poradili, co mám dělat .... ještě jsem zapomněla napsat, že pracuje v tom obchodě nonstop, žádná dovolená, žádné volno nic, prakticky nemá kdy si odpočinout a to je právě podle mě jeden z důvodů, který má na tom jejím pití velký vliv Nejraději bych ji někam odvezla, ale copak můžu? Každou chvíli čekám, kdy se mi zhroutí, za poslední rok, dva, tak zešla, že mi je do breku. Budu ráda za Vaše rady a reakce.
Z.

Ahoj Zuzko,
mluvily jste někdy s maminkou o léčbě? Přiznává si vůbec, že má problém? Sama už to nezvládne, když několik pokusů selhalo.
L.

Není problém obchod zavřít-on přežije.Obchod to nezničí,lidé si budou muset na nějaký čas zvyknout chodit jinam.Máma by každopádně měla vyhledat psychiatra a nastoupit léčbu.Všichni jsme nahraditelní-i ona-jen si to nepřiznává.Náš život se nahradit a vrátit nedá.Hrozí jí že se dřív,nebo později upije k smrti.Jednejte s ní dokud je čas.Radikálně a tvrdě.Nevyčítejte si svoji tvrdost.Alkohol je v tomto směru mnohem víc nelítostný.Nezná bratra.Držím vám palce.

Moc děkuji za zprávu.

No o léčbě jsme spolu nemluvily, jelikož si to asi sama nepřizná. Když už toho bylo na mě moc, tak jsem jí řekla, že už to nevydržím, a že ji někam odvezu. Asi před 14dny jsem už to fakt nevydržela, už jsem se na ni nemohla ani podívat, to byla sobota, a odvezla jsem ji, jak přišla z práce, k babičce - její mamě. Nevím jestli něco pila, ale byla zase z té práce úplně mimo, přiznala se mi, že v noci nespí, že to nezvládá a proto si někdy dá. Jak jsem ji odvážela, tak plakala, myslela jsem, že to bude lepší a že jí to pomůže. Babička říkala, že víceméně ten víkend prospala a v neděli, jak jsem pro ni jela, vypadala líp. Ale ještě v autě po mě chtěla, že ji mám zavést do obchodu, že tam musí uklidit, apod., takže se to hned vrátilo do starých kolejí. Už ani nevím, jestli ji můžu věřit

Zuzko bohužel jsem na tom stejně jako ty, už jsem vyřízená a nevím co mám dělat. Dneska mi mamka poprvé potvrdila, že potřebuje pomoci. Našla jsem si ve Všeobecní fakultní nemocnici na Karlově náměstí v Praze kliniku, kde se přímo zabývají léčbou alkoholismu a nejen alkoholismu. Napsala jsem panu primáři email, že potřebuji poradit, bohužel je teď na cestách, ale slíbil, že co nejdřív odpoví. Tak čekám až se ozve, dohodneme si společně schůzku, kde se domluvíme jak dále postupovat. Většina psychologů a odborníků přes alkoholismus přijímají i rodinu nemocného a poskytují rady a informace co dále. Už se nemůžu dočkat dne, kdy to všechno skončí! Hodně štěstí!

Klárko,

děkuji Ti za zprávu ... tak alespoň nějaký pokrok Tvoje mamka udělala ... moje si to zatím moc nepřipouští, určitě o tom ví, ale pořád slibuje a samozřejmě plnit sliby se jí nedaří Tak to jsem ráda, že je primář tak ochotný ... byla bych ráda, kdyby jste mi pak napsala, jak to probíhá v té nemocnici a jak to zvládáte. Budu držet pěsti