Alkoholik

Dobrý den,

je mi 22 let a od svých 10 let, když jsem poprvé viděla svoji mamku pít, vím že mám mamku alkoholičku. Nepije sice každý den, ale vždy je tak měsíc klid a poté se to stupňuje a vyvrcholí to tím, že není ani schopní vstát ze země. Poté si s ní o tom vždycky promluvím, proč se to zase stalo. Nechce semnou mluvit, a vždycky to skončí u toho, že je to kvůli tátovi atd. A takto dokola přes 10 let. V loňském roce, jsme se od táty odstěhovali, aby mamka přestala pít. Byly jsme 5 měsíců od něho a troufám si tvrdit, že nepila. Ikdyž se napije málo, už to na ní po těch letech poznám. Poté se sama vrátila zpět k tátovi a já se osamostatnila, tudíž s ní už nežiji. Opět byl chvilku klid a už si zase popíjí a vyvrcholilo to minulý týden. Před 5 lety jsme ji v dost opileckém stavu odvezli do protialkoholní ordinace, kam měla docházet na sezení. Po nějaké době tam přestala chodit. Takto se to opakovalo před 2 lety, kdy jsem tam s ní vždy dojížděla. opět tam ji nechodí. Vím, že si mamka prožila špatné věci jak s tátou (před 15 lety), který se jí to vše snaží vynahradit, cestují atd, ale stále její tajné popíjení trvá. Když jsem žila doma s ní, vyhazovala jsem schované láhve, chodila za ní jako pejsek, jestli náhodou zase někde nepopíjí. vždycky jsem se snažila o tom s ní mluvit. Mamka má pravidelnou pracovní docházku, nikdo z okolí by to na ní nepoznal, neřídí opilá, ale jakmile dorazí domů opije se a jde si lehnout, a takto je to stále už ty roky dokola. Prosím o radu, jak mám postupovat, jestli by bylo vhodné aby si promluvila s nějakým jiným odborníkem. Dále bych se chtěla zeptat, jak je to s pitím alkoholu před alkoholikem, jelikož táta před jí pije, ikdyž mu to vyčítám. Omlouvám se za dlouhý příspěvěk. Děkuji Zuzka

Cítím z tebe zklamání.Asi zklamu také svojí odpovědí.Tvoje máma se vrátila k otci PŘEDEVŠÍM PROTO,ABY MOHLA OPĚT PÍT.Změna lékaře vůbec nepomůže.Máma se ještě nerozhodla přestat pít.Máma si vůbec nepřiznala svůj problém(vyhovovalo jí,že ho mohla přehodit na manžela).Dnes je docela jedno,co bylo mezi rodiči kdysy dřív.Dnes to mámě vyhovuje jako zástěrka aby pila.Problém,který nejsem schopna odpustit přece neřeším alkoholem?Nejspíš rozchodem a žiju svůj život dál.Vaše máma už to bohužel neumí.Co máte dělat?ČEKAT NA VHODNOU CHVÍLI.ODKÁZAT JI NA TYTO STRÁNKY,HOVOŘIT S NÍ O JEJÍM PROBLÉMU,OTEC BY MĚL PŘESTAT V JEJÍ SPOLEČNOSTI PÍT A DĚLAT VŠECHNO PROTO,ABY DOMA ŽÁDNÝ ALKOHOL NEMĚL.V SITUACI,KDE POPÍJÍ OBA-I KDYŽ VĚŘÍM,ŽE OTEC PROBLÉM NEMÁ,NEVIDÍM ŠANCI,ŽE BY MÁMA PŘESTALA.PROMLUVTE SI S OTCEM.VYSVĚTLETE MU ŽE MATKA SE STALA ALKOHOLIČKOU-TRPÍ VÁŽNÝM ONEMOCNĚNÍM,KTERÉ PRO NI MŮŽE SKONČIT SMRTÍ-POKUD NEDOKÁŽE VČAS S PITÍM PŘESTAT.

Ahoj Zuzko,je mi 39 a moje mamka(65) je kvartální alkoholik a můj táta BYL kvartál.alholik.Loni v květnu zemřel,při jejich posledním "mejdanu"si zlomil ruku a protože pití bylo přednější,tak nešel k lékaři,skončilo to celkovou sepsí a konec.Celý život si své pití nepřiznal,protože on přece problém nemá.Od smrti táty pro nás začalo peklo,máma na něm byla dost závislá a tak to jede stále dokola prášky a alkohol a mě to už opravdu ničí.Dnes mi máma volala,že se rozhodla pro léčbu.pije téměř 20 let až teď dospěla k tomuto rozhodnutí,já vím je to skvělá zpráva,ale je to vůbec možné po 20 letech pití?Přeji tobě ať si tvá máma uvědomí dříve,že je nutné se léčit a že opravdu není na co čekat.Vím co prožíváš a přeji TI hodně sil do dalších dnů.Já nikdy nebyla věřící a alkoholizmus mých rodičů mě ukázal cestu do kostela,problém to sice nařeší a nějak se to lépe zvládá,co a ještě jsem začala běhat,úžasně se pročistí hlava.ZUZKO mysli především na sebe,TY máš celý život před sebou.Drž se.

Katko, v mamce se ozval pud sebezáchovy, došlo jí, že už nemůže pít, že je zle....je to na dobré cestě.Jen ať do léčebny jde.Kostel mamku nezachrání, ale Tobě se tam uleví, zklidníš se, viď?

Katko.Pití vašich rodičů vás posunulo někam,kde by jste se bez toho nedostala.Malá náplast za zničené životy a utrpěné rány plné zklamání?Vám se otevřela duchovní stránka světa a ta je k nezaplacení.Vím,co dělá skepse a zklamání-co kdyby jste ted´vložila kousek svojí víry do mámina uzdravení?Tam kde je víra,tam se může stát zázrak.Její propité roky vám už nevrátí nikdo.Nejde to!Ale může vám to vrátit zpět vaši mámu.Ona pije už dlouhou dobu a věřte mi-vím co dělají s alkoholikem vlastní výčitky.Nekonrolovatelné pití a výčitky,které pití opětovně spustí.Zoufalství,beznaděj,bolest-málo kdo si v tomto alkoholickém šílenství vůbec uvědomí,že hlavní příčinou toho je právě a jen alkohol.TAKTO VYPADÁ ALKOHOLICKÁ NEMOC ŽEN A MUŽŮ-TOTO JE JEJICH SVĚT,ZE KTERÉHO CHTĚJÍ UTÉCT S LAHVÍ ANIŽ BY SI PŘIPUSTILI,ŽE BĚŽÍ VE SVÉM KRUHU ZAJETÍ STÁLE DOKOLA.Vaše máma se rozhodla z něho vystoupit,potřebuje vaši pomoc.Cesta pro kterou se rozhodla bude složitá a těžká jako pro každé dítě,které se chce naučit chodit.Jestli to zvládne a jak to zvládne-to už záleží na jejím odhodlání a její síle.

Ahoj Jano,moc děkuji za povzbudivá slova,já se po 20 ti letech cítím vším tak unavená a vyčerpaná,to co jsem si prožila s rodiči bylo někdy opravdové peklo a o tom co jsem byla nucena vidět se mi do teď někdy zdá,je to šílený,jenom mi zazvoní mobil a mně se sevře žaludek strachem,co se zase stalo,mám pocit jako by mi někdo stále dýchal na záda a nemám vnitřní klid.Do toho všeho práce a moje vlastní rodina,manžel podniká,poslední dobou žádná sláva a aby toho nebylo málo tak má také kladný vztah k alkoholu(ve srovnání s rodiči je anděl),snaží se ,ale abstinent z něho nikdy nebude(škoda).Dcera 12let šikula a cloumá s ní puberta,ale to se dá korigovat.Já se snažím být mamce oporou,ale vždy,když je opilá(nemáme spol.domacnost)tak se ve mně probouzí pocit velké nenávisti.Mám ji moc ráda,ale někdy už nemůžu.Je mi mamky tak strašně líto,vím,že se trápí a je nešťastná.Doufám,že na to léčení půjde,já tomu uvěřím až tam bude a budu doufat,že se stane zázrak a dokáže abstinovat.Přála bych to jí i sobě(vím že je to trošku sobecké).Ještě jednou moc děkuji.katka

Vím,jak se cítíte.Vím čím jste prošla.Nedá se nikdy zaplatit,ani vrátit a nahradit nic z toho.Vaše máma se konečně dokázala rozhodnout.Trvejte ted´na tom,aby své rozhodnutí dotáhla do konce.Tvrdě trvejte na tom,aby konečně nastoupila celou protialkoholné léčbu.Možnost už dáte tím.že jí zalejete doma kytky,vyberete poštu a postaráte se o byt tak aby ona měla v léčebně klid jen sama na sebe a své problémy.Můžete jí říct,že toto je vaše poslední podaná ruka,kterou zklame-li,ji už nikdy neuvidí,společně s vámi a s vašimi dětmi.Vy tím dáte šancinejen jí,ale i sobě-aby jste mohla v případě,že máma nevyužije mohla v klidu od ní odstoupit a přenechat ji v klidu Bohu-jejímu osudu.Vy se tím máte možnost sama osvobodit,jestliže selže.
Když jsem lítala v maléru já a potřebovala pomoc,Stál pokaždé u mně syn-jako jediný stále věřil.Vím jak moc prožíval každé mé selhání.Dnes vím jak moc si vytrpěly mé děti.Jeho poslední pomoc byla v tom,že mne v hrozném stavu doprovodil k psychiatričce.Jsem mu za to nesmírně vděčná-i když vím,jak moc se cestou za mne styděl.Já bych tu cestu tramvají přes celou Ostravu nezvládla bez jeho pomoci.Stejně jako jsem mu vděčná,že uděla všechno co bylo v jeho silách,abych mohla tenkrát nastoupit do léčebny.To už jsem věděla,že toto je poslední,čeho je pro mne chopen.Toto bylo také pro mne závazkem abych mohla vzchopit konečně i já.Nějak cítím,že vaše máma je v tomtéž bodu zlomu,jako jsem byla kdysi i já.

Přes slzy v očích skoro nevidím na klávesnici,moc děkuji a vážím si všeho co jste mi napsala a přeji jenom to nejlepší a ať se vám v životě daří.katka

Jani,ještě se vracím zpět,mamka byla několikrát hospitalizovaná na psychiatrii,od smrti táty 2x,to ale nic neřeší,jednou jsem ji volala záchranku a podruhé jsme ji vezli s manželem a na to v jakém byla stavu se nedá zapomenout(nadopovaná práškama,táhl z ní alkohol,i když nenadýchala,špinavá,ztratila kliče od domu,mně ji dovezli její sousedi,byla naprosto dezorientovaná,ale cestu ke mně domů trefila,sousedi neví kde bydlím.To jenom k té podané ruce,v tomhle byl na mě vždy spoleh,což se o mé strarší sestře říct nedá.Ta se po smrti táty nachala vyplatit z domu, dostala dost peněz a teď někdy mámě zavolá a hraje si na hodnou dceru a mamka je ráda,ale to sem nepatří.Já ještě jednou moc děkuji.katka

Katce:
až si uděláte čas a prostor jen pro sebe,tak si klikněte
na stránky empatia.cz
Tam určitě najdete spoustu odpovědí,proč se tak děje ve vašem životě.I já jsem mamka alkoholička,která se snaží odolat alkoholu po 20ti letech společné domácnosti s minim.půl litrem
denně.3 roky abstin.a moje dnes dospělá dcera,taky na mě nebyla hrdá.Ale chtělo to u mě odvoz z těžkým delírkem do Opavy a to rovnou z nemocnice,kde jsem byla po operaci.
Držím palce,aŤ najdete klid a vysvětlení,že tak se vaše mamka
rozhodla žít dobrovolně a vy se nenechte vtáhnout do POUZE
jejich problémů