Alkoholik

Sáro,ten červíček bude zpočátku hlodat často.Někdy i zarputile.Pokud ho neposlechneš a nedáš mu žádný alkohol časem bude přestávat hlodat až docela umlkne.Hodně síly a štěstí.

Výborně, Sáro, mám radost! jak píše Jana, časem se ty myšlenky oslabí, hlavně se zaměstnávej něčim, co máš ráda na mě vždycky platim systém odměn, nejen v tomhle, ale ve všech směrech... studium, diety, práce... prostě se odměňovat za úspěch něčim pěknym, ne hnusnym chlastem

Stačí se dívat kolem sebe, je tolik hezkých věcí, co alkoholik nestihne vnímat, protože má plnou hlavu pití, přestávání, kocovin, absťáků.....a je dobře si říkat, jak je fajn, že nepiji, a vidím to, vnímám život.Má cenu žít s nějakou berličkou, opilá, je to vůbec život?

Přesně tím se denodenně živím a rozvíjím svoji vděčnost,na kterou jsem zapomněla,kterou jsem kdysy vůbec neznala.Prožívám tak pocity štěstí z každé maličkosti,kterou můžu vidět a vnímat střízlivým pohledem.Život s alkoholem byl pro mne životem v mlze,později už v naprosto černé tmě.Toto jsem začala vnímat až když jsem delší dobu nepila-jak to bylo doopravdy a jak to bylo děsivé,odpudivé a strašné pro všechny lidičky kolem mne.

Ahoj všichni, tyto stránky jsem objevila v lednu 2010, kdy jsem si přiznala, že potřebuji s mým pitím něco dělat.Nechtěla jsem do léčebny a tak jsem se motala. 14 dní až měsíc bez pití, pak pár dní v opojení, málo kdy se mi podařilo dát si skleničku dvě a konec. Navštívila jsem AT poradnu, měla jsem delší abstinenční pauzy, ale pořád jsem se k alkoholu vracela. Pomohli mi v Alma femina, kam jsem se letos na jaře obrátila pro pomoc. V současné době mi začíná 4. abstinenční měsíc pomohlo mi, že jsem vycestovala za dcerou a vnoučátky do zahraničí. Tady na mě občas padaly deprese a pomohl mi návrat po delší době na tyto stránky. Tím chci poděkovat za vznik tohoto webu a za příspěvky všem, kteří zde píšou - děkuji. V současné době mi nesmírně pomáhá číst především o příznacích provázející počátky abstinence, protože zjišťuji, že procházím normálním procesem.
Ještě jednou děkuji všem za tyto stránky, hodně mi pomohly.Jana

Vzkaz pro Jessie: Ahoj Jessie, při odpovědi na posezení v čajovně jsem ještě nebyla registrovaná - ale jsem to já .

Jani,je fajn,že jsi začala hledat pomoc,když jsi viděla a dokázala si přiznat,že to sama bez pomoci nedáváš.Je to důležité umět včas rozpoznat a pomoc vyhledat.Dost často se stává,že to alkoholik podcení a propije si vlastní pud sebezáchovy ,aby skončil upitím nebo sebevraždou.Jsi šikovná,že se držíš.Gratuliju k 4měsícům ale především k radikálnímu řešení.

Ahoj Jani, děkuji. Je to velice příjemný pocit sledovat, jak se mění názory, pohledy na spoustu věcí a okolí. Teď teprve začínám mít silnou potřebu komunikovat s lidmi se stejným problémem. Naplno to rozbalím, až se vrátím do Prahy.

Tak začíná to pravé uzdravování.Sdílením.Mrzí mne,že je hodně těch,kteří ještě nenašli odvahu.Jen pročítají a sami pročítají.Možná jim informace pomůžou k rozhodnutí,ale nezbaví je to strachu,který k alkoholismu také patří jako jedno z utrpení alkoholika.

Myslím si, že i "pouhé pročítání" těchto stránek pomáhá (za mě), protože člověk si může říct, je nejvyšší čas, abych nedopadla ještě hůř, může pochopit, že kontrolované pití u alkoholika skutečně nefunguje. Já jsem se ozvala a zaregistrovala po necelých třech letech pročítání těchto stránek. Asi chce všechno svůj čas, já se domnívám, kdybych šla tenkrát hned do léčebny , asi bych utekla. Teď už si tím nejsem tak jistá, protože jsem pochopila, že alkoholik potřebuje rozebrat, hledat příčinu, přestat se stydět za tento problém, začít o něm mluvit a k tomu jsou asi nejlepší podmínky právě v léčebně. To pouhé pročítání u mě bylo povzbuzující, ale pořád jsem si asi nevěřila, že zvládnu delší dobu abstinovat, proto jsem se nepřidávala do diskuze.

PRÁVĚ,ŽE TO VYŽADUJE ROZHODNUTÍ ALE TÉŽ VLASTNÍ ČINY A K TOMU JE TŘEBA NOTNÁ DÁVKA ODVAHY.kDYŽ JENOM ČTEŠ TAK MÁŠ MOŽNOST O VŠEM VÍC PŘEMÝŠLET-ALE TO JE PRO ALKOHOLISMUS SETSAKRA MÁLO.JÁ NASTUPUJU PO NOVÉM ROCE DO LÉČEBNY.POTŘEBUJU DOLADIT DOŘEŠIT PROBLÉMY,KTERÉ MNE V LETOŠNÍM ROCE DOHNALY K RECIDIVÁM.DÍKY NIM NEZVLÁDÁM ANI ŽIVOT.JSEM TOMU RÁDA,ŽE LÉČEBNA MNE PŘIJALA I PO DLOUHODOBÉ STŘÍZLIVOSTI A ŽE NEOPOVRHUJE LIDMI,KTEŘÍ SE DOSTANOU DO TAKOVÉ SITUACE JAKO JÁ.JSEM ZA TO VDĚČNÁ I KDYŽ SE PŘIZNÁM,ŽE BUDU RÁDA AŽ TAM BUDU A JEŠTĚ RADĚJI AŽ SE BUDU VRACET DOMŮ.OVŠEM VYUŽÍT VŠEHO CO MI MŮŽE NABÍDNOUT UŽ JSEM SE ZA SEBE ROZHODLA,STEJNĚ JAKO VYRAZIT ZE SEBE MAXIMUM KTERÉHO JSEM SCHOPNÁ.