Alkoholik

Děkuji za vaše názory moc moc děkuji drží mně ani nevíte kolikkrát jsem měla dneska chuť se napít a neudělala jsem to jenom s myšlenkou oni to taky dokázali, dokážu to taky. MUSÍM. Nechci přijít o všecko co mám, nechci ztratit vlastní život musím bojovat. PROSÍM řekněte mi někdo, že to fakt jde. Děkuji moc a ani nevíte jak si vážím všech Vás co to dokázali.

O víkendu jsem si potřásl rukou s človíčkem, který už nepije 39let a s mnoha dalšími se střízlivostí od 24hodin po desítky let. Já nepiju 3roky a osm měsíců. Andrejko jde to, jinak bych sem nepsal, ale nikdo z nás to nedokázal ssám bez pomoci..

Nepoznam osobne nikoho, kto by sa sam bez pomoci z toho dostal, ale poznam ZATIAL par ludi, ktori ani neboli na lieceni a iba vdaka AA uspesne abstinuju. Ja sa k nim snazim patrit a velmi dufam, ze to tak ostane. Takze to ide a mozno aj bez AA, ale zalezi na mnohych dalsich okolnostiach...
Drzim palce!

Andrejo, zajdi na AA, časem nebudeš muset, ale budeš chtít přestat, což je rozdíl, a pak to jde lehčeji.

Ahoj Andreo,
já sama bez pomoci nepiju skoro 7 měsíců a jde to výborně, nejtěžší je asi první měsíc, teď po více než půl roce si na chlast ani nevzpomenu a když vzpomenu, tak jedině s negativní emocí v hlavě. Vydrž ten počáteční nápor a pak už bude jen lépe! Včera jsem si uvědomila, že mi dost pomohlo i to, že jsem úplně změnila návyky, naštěstí jsem v tu dobu získala novou práci, změnila všechno od režimu dne po trasy kudy chodím, nic mi nepřipomínalo to co bylo a soustředila jsem se jen na to co bude a že bude jen líp.

A pro Standu a podobné: prosím neříkejte mi, že jsem možná ani nebyla alkoholik, věřte tomu, že byla a těžký, nepila jsem sice každý den, ale každý týden ano, byla jsem napol opilá i v práci, měla v šuplíku láhev vodky a probudila jsem se ve své kanceláři ve zvratkách v noci atd...

zkoušela jsem přestat pít několikrát, nedařilo se, vždy jsem do toho po 14ti dnech spadla....a pak se něco zlomilo a já už se nenapila a věřím tomu, že ani nenapiju

Našla jsem ztracenou sebedůvěru, i když se teď děje něco negativního, tak já vím, že to zvládnu, vím že si můžu věřit, sama sebe si totiž vážím.

Andreo, přeji Ti, aby ses z toho taky vymotala....ale pokud budeš cítit, že to sama nezvládneš, tak si na ty AAčka zajdi, nedokáže to sám každý a třeba zrovna Ty potřebuješ tu podporu. Zkusit to můžeš ne?

Ahoj,

aboslutne suhlasim s Nataliou a ostatnymi:
- nebojovat s alkoholom
- vydrzat prvy mesiac je skutocne najtazsie
- odmenou ti bude ziskana sebadovera a seba ucta

Este k mojmu pribehu .
Ja som pil denne, minimalne flasku vina.
Potom kazdy vikend som vyhladaval prilezitost vypit si a zial aj ozrat sa na mol, totalne.
Rano, ked som sa v nedelu, ci sobotu zobudil uz som premyslal, ako sa napit. Najlepsie s komplicom, aby to nebolo napadne mojmu okoliu a aby som mal pred sebou a ostatnymi vyhovorku.
Ked som bol vecer s detmi doma sam, dokazal som za pol hodinku, max do hodinky vypit (exnut) flasku vina. Zaujimave, ze pred manzelkou som mal strach ale pred detmi nie.

Neviem posudit, ci som bol alkoholik alebo "len" tazky pijak.
Kazdopadne som mal stale chut opit sa a nie raz som si vyplnil test, ci som alebo nie som alkoholik. Ale ked som si precital, ze kazdy kto ma potrebu, chut vypit si denne je alkoholik, tak som si to priznal, lebo to bolo tak.

Vsetci, ktori tu reagovali na tvoj podnet to dokazali, Liba, sad, Standa, Natalie a mnoho inych.
Je podla mna ale potrebne si uvedomit, ze niektori to dokazali bez pomoci, niektori s AA a niektori museli na liecenie.

Kazdy si musi najst svoju cestu.

A zaverom "PROSÍM řekněte mi někdo, že to fakt jde."

FAKT TO JDE, nepit!

Marek

PS1: Drzim ti palce, lebo vysledok je skutocne perfektny.
PS2: Ked ti bude najhorsie a budes mat pristup na net, prid na toto forum a napis, alebo si len tak precitaj par prispevkov.

Ahojky. Natálko, v mém okolí se často vyskytují lidé, kteří pijí více než ty i já dohromady. Přesto nejsou alkoholiky, protože se jim cosi přihodilo (zamilovali se, zdravotní problémy), přestali s pitím a už ho nepotřebují nebo ho konzumují jen nepatrně. Opravdu není důležité kolik toho vypiju. Jestli piju rok nebo třicet let. Jestli jsem přišel o práci nebo ne, jestli jsem třikrát rozvedený nebo ne, jestli jsem byl v kriminále nebo ne...Chronický alkoholik má fyzickou i duševní nemoc. Těžký piják jen jednu složku. Je to krásně napsáno v knize Anonymní Alkoholici. Kdo chce můžete si ji koupit na webových stránkách AA. Za 120 korun. Ta kniha popisuje náš problém, řešení a návod jak se uzdravit.

Ahoj, hlásím se, že zatím nepiju dva dny, ale je to boj. Když jsem venku super, ale když se vrátím domů (kde jsem pila) první myšlenka je napij se. Ale nenapiju se nesmím. Prosím napište mi,že je to tak a že se to dá zvládnout. Já už pít NECHCI a právě teď mám takovou chuť si tu flašku co je vedle mně otevřít ale neotevřu. Ale stojí mně to strašně sil kdy to proboha přejde. Kdybych věděla, jaké je alkohol sviňstvo nikdy bych se na střední poprvé nenapila (když pili všichni). Já ale vydržím MUSIM. Promiňte za román musím to aspoň někomu říct a tady mi asi rozumíte. Děkuju moc

Líbo, můj problém je, že nemůžu jít za AA. I tak mně stálo hodně sil sama sobě přiznat, že jsem alkoholik. Napsat to sem ještě víc. A představa toho, že bych přišla do skupiny neznámých lidí a tohle přiznala mně děsí. Vím, že mám před sebou dvě cesty. První je už se NIKDY nenapít a žít šťastně. Paradoks je, že mám všechno co by si kdo mohl přát (rodinu, milujícího manžela, kamarády, dům bez hypotéky, prachy) tak kde je problém????? Druhá cesta je postupná ztráta všeho co jsem popsala, ztáta důstojnosti, ztráta sebe sama a potom už půjdu a na kolenou budu prosit aby mi někdo pomohl. Toho jsem si vědoma a proto tu teď sedím a TU FLAŠKU PROBOHA NEOTEVŘU. Ale chce se mi plakat, kam jsem to dotáhla. Bez příčiny.

Hlavní problém je v hlavě. Vůbec ti to nezávidím a vzpomínám si jak bylo mnohokrát těžké nezačít zase pít. Vlastně pokaždé jsem selhal. Pokaždé jsem spoléhal na vlastní vůli a pokaždé jsem v určitém okamžiku na vše zapoměl a přesvědčil sám sebe, že tentokrát si můžu dát...Jít na AA a promluvit si s ostatními o mém problému mi zachránilo život. Byl jsem asi jako ty. měl jsem vše, kromě vlastní důstojnosti apod. Včera jsem zrovna mluvil s paní, která k nám přišla. Plakala úlevou, že může sdílet to utrpení a nabrat sílu. Nabídl jsem jí pomoc a společně budeme pracovat na programu uzdravení. Ona to chce a já to potřebuji. Jeden pomáhá druhému. Sám jinak dojdu zase k lahvi. Ne hned , ne zítra, ale třeba za rok,nebo deset let. Pak bych pravděpodobně zemřel.