Tak jsem si po několika hodinách přelouskal tohle téma. Nedělní tele-novela na asi 5 hodin. A to jsem reklamy přeskakoval.
Teď k věci.
Nejsem pan všemocný, ale rád sdělím pár postřehů, které mohou uspíšit probuzení tvého spánku v temnotě, kterou žiješ.
Mixuješ alkohol, tabák, diazepam a inhibitory zpětného vychytávání. To je, jako by jsi si mozek denně protlačil brčkem a chtěl po své duši, aby tohle akceptovala. To prostě nejde. Pokud nebudeš žít pravdu, svojí pravdu... tak to prostě nepůjde a pořád bude nutný unik ze svého těla do pozměněné reality aby jsi to vydržel. Jsi velice chytrý, inteligentní a moudrý introvert. Už z predispozice máš v sobě ohromnou sílu dokázat vše co budeš chtít. A to myslím vážně. Zařídit si finanční stabilitu, žít s minimem a radovat se i tím... mít sám sebe, mít sám sebe rád, moc se na sebe spolehnout a věřit sám sobě. Stačí jediná věc na světě. Přiznat si tu pravdu, že alkohol pro nás není na tomto světe. Je pro nás jed, vždycky byl a vždycky bude. Musíme najít jinou zábavu, jinou radost, jiné naplnění svých tuh.
Předně by jsi si měl uvědomit kdo skutečně jsi, kdo jsi tam uvnitř, kým jsi, a skutečně se poznat zevnitř. Začít žít sám sebe. Tak jak jsi. Citlivý, emotivní, bojácný, a kdo ví jaký. Plakat, bulet, křičet. Nepomůže ti láska cizí osoby, možná na chvíli, ale až opadne, budeš ji zase hledat venku někde jinde, třeba v drogách, sexu, prášcích.
Jenže ty ji musíš objevit v sobě. Tvá duše se musí radovat. Souznít s tvým egem s tvojí pozemskou duší. I bez toho, aniž bys musel napájet ego největším jedem lidstva a to chlastem.
Nedělám to často abych konkrétně někomu radil co má dělat, protože jak všichni víme, každý je individuální, nicméně ... Ladis mi trochu připomíná sebe, byl jsem taky čtvrt života na kaši. Total studený restarty. Zastydlá osobnost, skoro umřelej z vodky, už jsem uměl i vědomě vypnout bránici aby nedýchala když jsem byl tak na dně, a přece, cesta byla skrze mně. Skrze vlastní já a jenom já sám jsem si sobě mohl pomoci a promluvil jsem k sobě. Umřít, nebo žít. Taky jsem vše ztratil, z hmotného světa jsem ztratil vše co se dá, ale po této malicherné ztrátě jsem objevil poklad. A tím je mé pravé já a to nic nenahradí.
Ostatní tě mohou nasměrovat, ale neupínej se na ně. Upínej se na sebe. Na svůj vnitřní bohatý život, který v sobě máš. Oprav si ho, užívej si ho, používej ho a nech ho produkovat radost a udělej ze sebe šťastného jezdce na této planetě. Ještě máš čas.
Píšeš že žiješ sám. Ideální stav na to se věnovat svému vnitřnímu životu.
Začínal jsem s poznáním sebe sama tady: Zkus to taky.
www.ragauian.cz/
Zároveň si nech navodit příjemný stav pro čtení například tady:
www.youtube.com/watch?v=njHvGxZgTPk&t=6776s
Utíkej z reality tímto popsaným způsobem. To ti alespoň něco přinese a ještě se budeš divit, jaká je to zábava vlastně poznávat to co jiní vůbec ani netuší.
Hodně štěstí.