Alkoholik

Mám to podobné jako Krtek, jsem introvert , kterému alkohol pomáhal jak s děvčaty tak ve společnosti rozvázat jazyk. S alkoholem jsem začal dost brzy, už někdy v 15 letech, kdy jednoho víkendu přijeli starší bratři z internátů a vzali mě sebou na pivo. Od toho dne, jsem to začal přenášet na svého kamaráda ze školy a spolu pak vždy než šli na diskotéku, zašli nejprve na pár piv. Postupem času a věku se z toho stali běžné pátky a soboty. Ovšem alkohol neustále narůstal a k pivu se přidávala kořalka. Po vojně, mimochodem tam se také dost pilo, jsem se zamiloval a opustil partu. Ne však alkohol, takže po svatbě a narození prvního syna, žena brzy zjistila, že jsou i střízlivější muži a tak jsme šli po sedmi letech od sebe. Našel jsem si garsonku a začal samotářský život okořeněný víkendy s partou, alkoholem a vymetání diskoték a barů i hospod. Přišla další žena, moc jsem si přál, aby to vyšlo, jenže už tenkrát měl chlast nade mnou moc a opět asi po pěti letech jsme šli od sebe. Zase jsem zůstal sám s chlastem. Další ženu už jsem hledal pomocí inzerátu a našel, jen nebyla z města a tak jsem lehkomyslně přistoupil na stěhování se do cizího domu i města. Dopadlo to úplně stejně jako s těmi předchozími, jen to bylo rychlé. Pět měsíců po svatbě mě vykopli z domu. Neměl jsem kam jít. Náhoda tomu chtěla, že jsem jednoho večera v opilosti koukal ještě v tom domě na televizi „O“ kde dole na liště běžela inzerce s čísli telefonů. Na jeden jsem napsal a během 14 dnů se zase stěhoval do jiného města. Tentokrát jsem si už říkal, že uberu na chlastu. Dva roky vztahu a docílil jsem rozvodu s tou předchozí ženou (nebyla k sehnání). Po dalším půl roce svatba nová. Chtěla druhé děcko, jedno už měla, řekl jsem si, že to utuží vztah a přistoupil na to. Problém byl v jejím malém bytě, tak se prodal a koupil byt v mém původním bydlišti, kde se narodil druhý syn. Byla hodně tolerantní k mému chlastu, do chvíle, kdy zřejmě v alkoholové psychóze jsem jí napadl. Po procitnutí jsem ani jí ani děti už v bytě nenašel. Klukovi byli tři roky. Odstěhovala se zpět do svého města i s dětmi a já prodal byt, vrátil jí peníze za ten její a našel si byt nájemní. Od té doby žiji opět sám s alkoholem, tedy do doby, kdy jsem našel tento web … Po léčbě se vše zdálo být dobré, vše si pomalu a jistě dávám do pořádku, dluhy, vztahy, domácnost, zaměstnání. Nenechám závislost zničit mi život nadobro, prostě už ne.

ladis

Láďo, nehnevaj sa, ale nikde v tom tvojom životopise nevidím tvoju tigricu. Ta čo, spadla z oblakov?

máš pravdu kamaráde, tuhle Nácinku, původně kocoura Nácíčka, jsem si pořídil týden po podepsání nájemní smlouvy, namísto pokusů o další vztah jsme spolu už šestým rokem v lednu vlastně už sedm ... je to žárlivka, každá návštěva odejde poškrabaná , když piju, odnesu to také, alkohol nesnáší

To je čo potom. Mačkokocúr?

Krtek, píšeš:
Láďo, nehnevaj sa, ale nikde v tom tvojom životopise nevidím tvoju tigricu.

..."má obavy a strach." (...aj rozum.)

(Tigrice nelovia "toxických" adeptov.)
(Dnes poľujú hlavne na istoty...)

to byla docela legrace. Objednal jsem si od servírky kotě kocoura, ona mi říká, mám, ale je to čerstvě narozené, musíš ještě týden vydržet. Po týdnu ho donesla a já odnesl kocoura domů. Fakt to mělo tlamu jako kocour. Druhý týden Nácíčka beru na veterinu oočkovat a odčervit. Doktor ho prohlídne a říká: jé to je hezká kočička Trochu mi padl úsměv, ale pak si říkám, však je to jedno. Ale chtěl jsem původně kámoše kocoura.

Ladislav napsal:...Ale chtěl jsem původně kámoše kocoura.
Laco,
"ten Ti "zodpovedne" aj voňavo "označkuje" celý byt"...
(...mačací teritorializmus."Mňau!")

Ladislav napsal:
Mám to podobné jako Krtek, jsem introvert , kterému alkohol pomáhal jak s děvčaty tak ve společnosti rozvázat jazyk....
ladis

Láďo, sleduji Tvé příspěvky delší dobu, ale jako introvert na mne nepůsobíš . Nicméně k věci, je vidět, že se toho chceš zbavit, teď je otázka, jak na to, když Tě to pořád stahuje dolů a zpět k chlastu. Možná by nebylo špatné najít si "útěk" v podobě sportu, případně nějakého koníčka/aktivity, který odvede myšlenky jinam. Já sám jsem naopak extrovert, ale díky úzkosti a počínající depce, která mě žre lítám tzv. hore - dole, to je šílenej pocit - jednou zářím a mám hromadu nápadů, pak mě to "sestřelí" a jsem v prdeli. Dvakrát jsem k alkoholu utekl - pil jsem Jegra a zvládnul jsem v obou případech skolit lahev, tedy 0,7l, když si předtavíš, vlastně vůbec nepiju, tak v tomto případě se do mě pustila agrese. To je případ, kdy jsem se probral a řekl jsem si, tak alkohol už nikdy mimo případy oslav Silvestra a to ještě jen na přípitek, případně na "trávení" ... Proč to celé píšu, tohle byla zkušenost, kdy jsem řekl už nikdy více a držím se pevně, ale jak jistě víš, já mám jiný problém, nicméně chci s tím zatočit a u Tebe to vidím podobně, jen to chce vytrvat, chce to právě nějakou aktivitu. I ten blbej běh pomáhá, ostatně kluci to tady psali, já jezdím na profi koloběžce což je samo o sobě dost náročné. Běh mě nebaví. Ale i ta jízda na kolobce je fyzicky náročná a pročistí hlavu. Co zkusit běh? Posilovnu? Kolo? Turistiku na horách nebo v terénu? Prostě něco, co Tě baví a především odrovná tak, že nebudeš mít na chlast ani pomyšlení, protože odpoadneš únavou. Co pes? Pes si sice s kočkou nebude rozumět, ale na druhou stranu tě donutí lítat s ním po venku, zase - za předpokladu, že máš ke psům kladný vztah.

A teď z jiného soudku, který moc dobře zafungoval na mě. Nechci tě poučovat neboť Tě neznám, ale zkusit si sednout, hoď si do telefonu/PC sluchátka nebo si pusť audio, usaď se a v klidu, klidně pětkrát, desetkrát si poslechni níže uvedenou písničku, mám rád jeho hudbu, má to hloubku a člověk musí trochu přemýšlet, zamyslet a něco na tom je.

Zejména od časové stopy 2:58 to chce velmi dobře poslouchat, na mě ta hudba hodně působí, poslouchám ji pořád - několik alb, mám ji rád a hlavně je v tom dost pravdy. Nemusí Ti to nic říct, ale vede to k zamyšlení a pro mě velká podpora, drží mě to v boji proti závislosti a cestě jít dál a NEPADNOUT!

Odkaz: www.youtube.com/watch?v=uTibRIQJEQI

A tady jedna oddychovka: www.youtube.com/watch?v=PkT6jlGpdDA

A drž se!!!

Zdravím tě, DavidN,

Děkuji ti za upřímný a poučný příspěvek. I já ti přeji mnoho úspěchů v boji se závislostí. Otázku koníčků a využití volného času místo naší závislosti se řeší dlouho a jak tady na fóru tak i v léčbě na uzavřeném oddělení téměř denně. Lidé jsou různí a tak je samozřejmostí, že „NE“ každému jedinci sedne všeobecná sestava volnočasových aktivit terapeutů, či doporučení přátel, nebo známých. Osobně nejsem typ člověka, který holduje sportu, nesleduji dokonce sport ani v telce a představa nějakého sportovního výkonu v mém věku = smrt  Taktéž třeba turistika mi nikdy neříkala nic, v léčbě, když se pořádali výlety ( no, zrychlené pochody na 20 – 30 km ) jsem se vždy vrátil naprosto zdrcen vyčerpáním a z chodidly samí puchýř. Ne, určitě nechci říci, že to některým jedincům nepomáhá, ale mě určitě ne. Jsem spíše zaměřen na klid, hudbu, film, divadlo a již nějaký rok i na samotu. On den má jen 24 hodin, když odečtu 10h zaměstnání na směny s cestou a nákupy, zbude 14h na přípravu jídla, úklid, praní, žehlení a paní domácí. Na jednoho je toho hodně. Dost často mi nějaké hodiny schází na odpočinek a spánek. V neděli, jezdím dohlížet na zdraví rodičů a takhle prostě žiji. Chtělo by to poznat ten pravý protějšek a dožít v klidu a pohodě život, jenže alkoholik má tu cestu prostě o něco trnitější. Díky ti za odkaz, určitě časem poslechnu.

ladis

Kto mi vysvetlí jednu vec.Prečo zlyhávam v abstinencii?Nepijem napr.mesiac a zrazu rups...a som v tom až po uši.Viem,že nemôžem si dať ani kvapku,no...dám si.Deja vú.Už ma to nebaví..stále dokola.Cez víkend som sa celý triasol,poruchy spánku...teraz depresie,no debakel.Zajtra idem do práce,no riskujem padáka..mojím životným štýlom.Nemôžem si dovoliť ísť na PAL,bez srandy.Prečo?Kto mi bude platiť byt,hypotéku.Musím sa trápiť sám a chodiť hlavne do práce.Nepiť ,práca sa vždy nájde.Ako dopadnem?je to vo hviezdach......