Alkoholik

Tak vás dneska všechny zdravím,opět s práce,ale už jdu na volno.jak čtu o hovězím vývaru, také ho rád vařím a baštím. Včera moje Jana dělala řízky, ačkoliv mě nachytala, že bude krupicova kaše.už se mi žaludek a ten zbytek trochu srovnal. Nikdo neví,jak jsem si tu vůni při smažení vychutnával. A s jakou chutí jsem ho jedl. Představa, že si člověk úplně zničí své trávicí ústrojí,bude trpět a řízek si už dat moci nebude,mě v tu chvíli vyděsila. Jen kvůli chlastu,který dá jen málo a na chvíli. Pak jen zničí. Tak málo a přesto hodně mi včera stačilo ke štěstí. A v tu chvíli jsem na pití, ani nepomyslel. Jak je život hezkej. Když vzpomenu na dny,kdy se člověk vzbudil vyklepanej, do žaludku nemohl celý den dát nic,na záchodě dělal kočičí lejna desetkrát denně,bušilo mu srdce,jak chtělo,chvíli studená slabost,chvíli na čele pot. Kafe držet oběma rukama,abych ho nevycmrndal.A myšlenka, jestli to prikrmit, což bylo mockrát,nebo to vydržet. Když se to pak vydrželo a trochu se ulevilo,byla to úleva, ale dva dny utrpení. Zkusil jsem spát, dost pít vodu se šťávou a dal si jeden neurol,slabej. Ten mě trochu sklidil,i ruce se tak netřasly. A pak za pár dní znovu, těžkej chlast kolik dní vkuse a pořád dokola. Když se člověku uleví, mel by si hned dělat radost a radovat se z maličkosti. Sebe dát do pořádku, rozhodně se hned nelitovat. Samozřejmě, že během opice se stanou různé věci, někdy nepěkné a je třeba je v tu chvíli hned napravit,pokud to jde. To člověka posílí a cítí se psychicky lépe. Vím,že každý to má jinak,jinak se s toho dostává a jinak vše řeší. Ale tohle je můj případ. Jen ten koloběh, kdy chlastam a pak zase funguju chci ukončit. Kvůli zdraví, vztahu i tomu voňavému řízku......

Nevím,kolik je tu lidi,kterým alkohol a pití vzalo všechno. To je pak smutnější se ze vším vyrovnávat. Mě většinu věcí život vzal, když jsem nepil. Určitě jsem se skoro na dno nedostal, kvůli svým trápením,ale svoji blbosti. Pít jsem nemusel,ale líbilo se mi to,navíc jsem už byl sám a nebylo se komu zodpovídat. Teď už přítelkyni mám, tak už je to jiná věc. Ale i tak s pitím hřešim občas.

ahoj Jirko,

těch lidí tu bude dost, ale ne každý je ochotný to ventilovat

Lado,to máš pravdu,taky by mě to před pár dny nenapadlo,kdyby mi nebylo ouvej. A to mám sestru na konci republiky,tak už je u dna dávno,střídavě oblačno, ale tendence spíš dolů. Sestra měla jiného otce,ten se upil k smrti,mé rodiče nikdy nepili. Tak vím,co obnáší léčebna a všechny detaily,ale nechci tam zkoncit. Já jsem víceméně přes kořalku a snesu ji opravdu hodně, ale tělesná schránka není ze dřeva.

Jirka foxus, píšeš:
... ..."tělesná schránka není ze dřeva."

...telo má určitú toleranciu/odolnosť voči rôznym agresorom, teda aj voči alkoholu, drogám, karcinogénom, atp. ...

Akonáhle však prekročíš vlastnú hranicu únosnosti odštartuješ si svoj vlastný úpadok. Mne sa to tiež podarilo. Málokto si toto dokáže ustrážiť ak sa cíti byť vyvolený a zároveň aj hrdina/rytier okrúhleho/kulatého stola. Po prelome nastáva prepad na dno, často to býva skok priamo do nezvrátiteľnej demencie. Takýchto rytierov sú plné ústavy.

Máš pravdu, že telesná schránka nie je z dreva a i napriek tomu dokáže istú dobu plávať po povrchu a vstrebávať alkohol. Akonáhle prekročí nasiakavosť limit nastáva rozvrat vnútorného prostredia. Tu už mnohokrát internisti ani kňazi nevykonávajú zázraky.

Vážim si, že mi ostala aspoň štipka rozumu a zastavil som sa ešte v predstihu a dostatočne včas nato, aby som si zachoval zvyšok vedomia, rozumu a sily na obnovu a posilnenie vôle žiť. Mnohí sa už takto zregenerovať nikdy nedokážu. Videl som aj to... Smutné...

Obdivuji každého,kdo sem napíše, je vidět, ze ho jeho problém trápí, ať už uspěje nebo ne. Je to první vlastovka. Není v tom rozhodně sám.

Jirka foxus napsal:
Obdivuji každého,kdo sem napíše, je vidět, ze ho jeho problém trápí, ať už uspěje nebo ne. Je to první vlastovka. Není v tom rozhodně sám.

Úctu si zaslúži každý triezvejúci...
(aj ten, ktorý sa ešte potkýňa a padá.)

...každá snaha a pokus vstať sú prvotnými a vedomými zábleskami zárodku budúcej možnej triezvosti. Uchopiť podávanú pomocnú ruku nie je hanba ani prejav slabosti - je to zrod do novej príležitosti.

Ahoj Ládi,

když jsem našla od Tebe zprávu, naprosto jsem byla dojatá. Vím, že víš.Ano, je mi zle, ale držím se. Děkuji za podporu. Společný detox a vzájemná podpora by bylo něco, co cítím, že bych velmi potřebovala. Tak alespoň na dálku v myšlenkách.
Jinak po fyzické stránce jakžtakž - hlavně nesmírná únava a stavy na zvracení a stavy před ztrátou vědomí, ale psychiku vnímám daleko horší.
I dnes budu s Tebou pít úžasnou a léčivou vodu.
Pohlaď za mne Nácinku a přeji dobrou chuť, až bude vývar hotov, ať Tě posílí.
Krásné odpoledne a večer

ja,,,,,,maš uplnou pravdu,ale nikdo tu si asi nedokaže představit,že už by si nemohl dát ani skleničku. jen pro zlepšení nálady. Ani já si to neumím představit. I když jsou i odnaucění kuřací,co si ke kavě cigáro daji a pak ne. Ale u chlastu to bude horší,s jídlem roste chuť. Asi proto.Každý možná dokaže pár dní nepít,ale pak je místo svátečního panáka,opět lihovej masakr.

Leni,

to zvládneme, u MuDr. jsi byla ? něco na zklidnění