Alkoholik

Zdravim vas vsetkych

Ono je tu casto polemika ci s liecebnou alebo bez liecebne. Ale ono je to asi aj dost jednoduche, ked to niekto stale neuspesne skusa znovu a znovu a aj to to nejde, tak potom urcite vyskusat aj liecebnu, aj ked aj ta nie je zarukou ziadnych zazrakov-vid uspesnost 5%.

Podla mna a uz som to pisala casto, v cloveku sa musi nieco zlomit a urobit ten klik v hlave, aby vsetko spravne zapadlo na svoje miesto a odrazu to ide. No a pokial sa toto podari bez leicebne, tak potom je tam zbytocne chcodit a pokial sa to doma nedari, tak treba vyskusat vsetko a dufat, ze v tej liecebne ten klik v mozgu nastane. Tak ako sa to stalo napr. Dee, aj ked liecbu nedokoncil, spravil v liecebni ten spravny klik a teraz si popri alkohole naziva uz uplne v pokoji a je vidiet, ze nemusi s nim viest ziadne boje.

Co sa tyka tej motivacie, ja si nemysim, ze my samoliecitelia mame len tu pozitivnu. napr. ja osobne som si dala slub a vedela som, ze tentokrat ho dodrzim, ze pokial to tentokrat nezvladnem sama, tak to zacnem riesit s doktormi a v najhorsom pripade pojdem aj do liecebne, aj ked by ma to profesionalne uplne znicilo. Kedze podnikam a naozaj si nemozem dovolit vypadok 3-6 mesiacov, to by som potom musela zacinat uplne od nuly a nemuselo by sa to uz podarit ..

Takze mozno ma viac drzal strach z toho, ze ak sa zas napijem, budem musiet riesit doktorov a asi aj lecebnuako to, ze som nechcela, aby mi bola zas tak zle..
Aj ked to bol suhrn vsetkych okolnosti..a hlavne mi pomohlo aj toto forum, kedze dovtedy som si nechcela priznat ake je to so mnou vazne, a az pri citani vsetkych prispevko tu mi to uplne docvaklo..
Takze odrazu sa to stalo, nieco v hlave sa mi uplne preplo a odrazu v hlave vsetko bolo na spravnom mieste a to co sa mi dovtedy zdalo nemozne, odrazu islo a celkom dobre..

Aj ked tie zaciatky abstinencie a cravingy neboli prechadzkou ruzovou zahradou, ale odhodlanie a tuzba po inom zivote boli silnejsie...

Takze preto pre mna uz liecebna zmysel nemala, kedze mi to vsetko konecne docvaklo ..

Ale samozrejme som aj pochopila, ze abstinencia nie je len o nenapiti sa alkoholu..a zacala som vsetko okolo alkoholu stuodvat a postupne som menila svoju psychiku a moj zivot..modelovala a stale modelujem som svoju triezvost a ohromne ma to este stale bavi

Co sa tyka lieecebni, tak ja som dost individualista a nemam rada autority, co by ma chceli riadit, preto aj pracujem sama pre seba..
Poznam sa, tak by to asi bolo pre mna peklo a hlavne na Slovensku podla toho co citam...co ja viem, tak napr. tu v Taliansku taka buzeracia nie je..napr. bodovanie, kontrolovanie prachu a poriadku to neexistuje..
samozrejme, ze tam tiez neziju ako prasce, ale ked niekto chce zit v spine, tak to tam riesia s nim indiviudalne a sustreduju sa hlavne na terapie a vela fyzickej prace..jedia vacsinou len to co dopestuju atd..

V Nemecku tam to je na klinikach tak, asi ako u nas na sukromnych..Spravaju sa k nim ako k nemocnym, ale s velkym respektom a nie ako k odpadu..Ono je to vsetko individualne, ale v tomto suhlasim s Dee, ze u nas sa to zastavilo niekde v 60-rokoch a to dost ludi aj odradza od toho ist tam a to ze v cechach ese k tomu clovek moze prist aj o vodicak je naozaj viac nez demotivujuce..
Samozrejme nikoho neodradzam od liecebne, verim tomu, ze vacsina personalu a lekarov sa snazi, ale chybaju podla mna peniaze od statu a postipy su zastarale e neefektovne...

ale je to len taka moja uvaha, ze je to skoda, ze sa aj tento sektor trochu nemodernizuje a neprisposobuje sa novej dobe a nhadaju a nasekusaju sa aj nove postipy, ved medicina ide stale dopredu aj postupy liecby sa menia...ale v liecbe akoholizmu na SR v CR je to zial dost staticke a pritom je to taky zavazny problem aj pre spolocnost..keby sa tomuto venovalo viac pozornosti a aj penazi, urcite by bol aj vacsi zaujem o liecbu a aj upesnost by bola pravdepodobne o dostvyssia..

Jé, ahoj Kiro
Tebe vzdycky rada ctu, je tam optimismus, i kdyz mluvime o srackach.
Preju vsem dobrou noc a hezke strizlive pondelni rano

Ahoj Santalka, aj ja ta zdravim.
Som rada, ze leto si prezila bez vacsej ujme na zdravi a ze teraz sa do toho mozes pustit uz naplno..Ja viem, ze pred letom si este na uplnu abstinenciu nebola pripravena a zozieralo ta to, ze by si cele leto nemala nic dat..
ale snad teraz uz nastane ten spravny cas a vsetko aj u teba docvakne na spravne miesta..budem ti drzat palce

K tomu aké su liečebne v zahraničí, pred dvoma rokmi sa mi "podarilo" na 10 dní ocitnúť na závisláckom oddelení zrejme "štátnej" nemocnice v Nemecku, počas dlhodobej služobky. Klasika, unavený zo všetkého (usilovne som pracoval a inak prázdno), uvoľním sa... a už to bolo. Až som po pár dňoch nevydržal zvonenie pri dverách a tam nemecký šéf, a smer nemocnica.

Režim skoro žiadny, v určitom čase tabletky (nejaké ukľudňovacie, stále menej) a jedlo, večer sme hrali "člověče nezlob se", jedna superzadymená fajčiarska miestnosť, zamykateľné sprchy, ale hlavne prechádzky, keď už ma pustili asi tretí deň von, tak som stále chodil. Zapol som trackovanie na mobile (áno mobily, notebooky povolené), a chodil som kade-tade po veľkom parku, bolo vtedy pekné počasie, nazbierať sily a táák sa mi nechcelo vrátiť sa tam.

Ako som sa tam preboha ocitol, čo som to zase spravil, hanbu firme, určite ma vyhodia, na aute mám defekt, akým autobusom sa odtiaľto vôbec dostanem, toto je zlý sen všetko...

Z roboty ma ozaj vyrazili, ale veľmi neradi a vlastne v môj prospech, to sa nedalo tolerovať. Stále máme priateľské vzťahy a sú radi že som v pohode. Toto je úžasné - človek môže mať pocit ako všetkých sklamal, ale skutoční priatelia nemajú dôvod ťa nenávidieť alebo vnímať nejako zle. Človeku je v takých stavoch z toho až do plaču. Ako im to vrátiť? Nepiť. A treba odpustiť i sám sebe, ísť ďalej ale nezabudnúť, minulosť už nezmeníme.

Pondeli bez opice, stresu, třesu, bolehlavu, vycitek a uzkosti preje vsem Santal. Je mi dobre a tesim se do prace. Na kolegyne i na lidi At se dari...

Ty megatuny energie, co člověk dával do toho, jen ty rána, pokud možno bez průšvihu přežít, co...uf, věřím, že je to pryč.

Jo, přesně :-)Já taky věřím, že je to pryč. Nechci plašit, ale mám taky pocit, že t mám vyřešený. No ale pokora a být ve střehu, to je jasný, po těch pokusech a zkušenostech.
Jinak se mi líbí nově nabytá svoboda, a ono je to vlastně logický, dostat se ze závislosti = přece svoboda. Je to zvláštní úleva, ale hezká. už mi ani nevadí, že je to bez té prvopočáteční euforie (ta byla jen jednou), ale už je to i bez toho divnýho smutku a prázdna, je to "obyčejný" život, s radostma i starostme. Ty se ale řeší líp s čistou hlavou :-)Asi jsme si musela projít všema těma pocitama, abych si ujasnila, jak to bude. Normálně, obyčejně.
Moje kolegyně (myslím, že jsme i přítelkyně) například vůbec nepije - ze zdravotních důvodů. když se napije, totálně se osype a je jí blbě. Vždycky jsem si říkala, že je chudák. Poslední dobou jsme jí však začla závidět: vždyť ona si žije hezky! A bez problémů! Takže v tomhle mě vlastně pomohla v tom rozhodnutí, a myslím, že si teď budeme ještě blíž. (Ona o tom ale neví, jak na tom jsem. Tuší jen, že občas "blbnu".)
Jsem se zase rozepsala, no musí to ven

No, holt má taky alergii, ta tvoje kamarádka. Já taky. Stačí se vyhýbat. Je to vlastně docela snadný.

Jo, je. Včera se mě každej ptal, proč nepiju, říkala jsem: jen tak Koukali, čekali co bude dál, a dál nebylo nic . Docela mě to pobavilo

Pro JanuK: Máš odpověď, mrkni