Alkoholik

Bud rad Ladp, ze to byla kocka a ne Ty

Kira: "Ja som si tie situacie tiez stale prehravala v hlave a chystala sa na to..Bolo to naozaj tazke tych prvych zopar akcii, ale potom to uz islo bez problemov..A tiez som uzatvarala s alkoholom v duchu vseliake dohody Komunikovala som s nim a dohadovala som sa s nim, ze ak ma necha na pokoji, necham ho aj ja, ze sa budeme vtajomne ignorovat, ze je koniec vojen medzi nami a ze podpisujeme primerie, s tym, ze uznavam, ze on je ten silnejsi a nikdy nad nim vyhrat nemozem, len nech ma necha uz na pokoji."

Tohle jakoby vytažený z mýho mozku. Akorát, že to přehrávání a přípravy trvaly roky. Ale nakonec to dobře funguje.

To o "matné auře", těch co dlouho pijou a vlastně jsou pořád jakoby v pohodě, co psala Ráchel, to znám taky velmi dobře.

Pijáci, které jsem v mládí i obdivoval anebo vlastně napodoboval, kapacity, šikulové, hrdinové, umělci-nakonec žvaněj pořád to samý, dřepěj na těch svých místech, kde melou dokola to svoje a jsou pořád rozteklejší-nudnější.

Byly časy, kdy to, že můžu někam jít a tam je někdo, kdo tam dřepí a já se můžu pořád dokola bavit-bylo to zábavný. Nebezpečný alkobezpečí. Časem mě to začalo nudit i děsit. Nehybná akvária chlastu, žvanění, strnulost, tupost, propady.

Střízlivost je zajímavější.

bylo by hezké mít veškeré vědomosti a zkušenosti o závislosti již v raném věku. Člověk by později ve věku, kdy je už mládí pryč a do důchodu ještě daleko byl opatrný a užíval si jak občasné konzumace tak střízlivého života. Krásná to myšlenka, že ?

U nas doma se pilo furt. Uz jako deti jsme byly,se segrou zvykle uklizet po mejdanech, ohnich, kareznich vecerech atd, nasi byli picli skoro porqd, tata pivo, mama vino... Bylo to normalni, zadna osveta, naopak tolerance.

Nie je celkom isté kto to vymyslel a neviem či existuje oficiálny preklad, ale: "Mladosť je úžasná, škoda že je všetka premrhaná na mládeži." Áno dáva to zmysel.

to je ono, někteří z nás vyrůstali v rodinách, kde alkohol byl chlebem. Také si pamatuji na časy, kdy otec každý den přicházel po práci domů silně pod vlivem a mi jako děcka s hrůzou čekali kdo to ten den odnese. Mamka denně se sousedkou litry vína Pak když jsem prvně s bratry byl navštívit hospodu a ve 14letech do sebe naklopil čtyři píva, doma to nikoho nezajímalo, bylo to vlastně normální. A život plul dál. Já pak k chlastu získal náklonost a to mi je po desetiletí dnes nebezpečné. Už tenkrát, mě to měli vysvětlit ... tak hele mladej, takhle NE

Ladp, nevyrustali jsme nahodou spolu? U nas se to vygradpvalo rozvodem, stehovanim s mamkou. Ta uz se v tom topila, nas nikdo nehlidal. Zvlcely jsme pbe
Ja aspon odmaturovala. Sestra dodnes nepracovala, drogy + alkohol, dluhy, prizivovani...

Žilinčan me pobavil

hi hi , vy jste přeci bydleli o patro výše Naši se pak taky rozvedli, Otec se později uchlastal a mamka našla chlapa co nepije. Měl to s mámou a se mnou těžký, bratři jsou starší, tak po rozvodu zůstali na intrech a pak se osamostatnili. Ovšem chlast v nás všech zůstal

Šantalko,
provedla jsem revitalizaci své tělesné schránky, aspoň tak, aby se mě kočka nebála. Po několika hodinách usoudila, že jsem přece jen člověk, jen tu poslední hodinu to myslím hrála a čekala, až se dovaří polévka. Té podlehla a teď mi sedí na klíně, přede a vyřizuje se mnou poštu a platby. Je to fajn, když můžeš na někoho promluvit a nemluvíš jenom sama se sebou. Vymýšlím další činnost, abych odrazila návaly paniky. Ruce se už tolik netřesou, asi pomohla kombinace kočka-polévka.
Pert, tento týden jsem se zlila fest a už nechci nikdy více. Vím, že to nikam nevede, jenom mi je pak hůř. Občas mě proběhne myšlenka, aspoň na chvíli nemyslet na nic. Neudělám to.Snad. Zítra musím být OK.
P.